Konec světových zpráv

Porážka třetí cesty Filosof Jacques Derrida kdysi napsal esej nazvaný „K apokalyptickém tónu nedávno přijatém ve filosofii“.[1] Tento tón se po 8. listopadu 2016 přemístil do každodenní politické diskuse. Pro liberální levici je zvolení Donalda Trumpa za prezidenta Spojených států prostě tím nejhorším ze současného nástupu reakce. Další jsou samozřejmě dvě evropská referenda, britské z 23. června a italské z 4. prosince.  Vysoká buržoazní politika se nepopiratelně posunula doprava. Ale to neznamená, že vše, co se stalo, …

Boje v Číně se vyplatí všude

Alex Callinicos píše o globalizaci a o tom, jak se můžeme poučit z mezinárodních bojů a z vítězství jako jsou ty v Číně. Znamená globalizace „závod ke dnu“, při kterém jsou mzdy v celém světě stlačovány na úroveň nejchudších zemí? Analýzy ekonoma Richarda Freemana se často používají k podpoře této myšlenky. Před přibližně deseti lety napsal několik článků o tom, co nazýval „velkým zdvojnásobením“. Tím měl na mysli vzrůst světové pracovní síly, který byl důsledkem plné integrace zemí jako Čína, Indie …

Obrátil se „hluboký stát“ proti Donaldu Trumpovi?

Jedním z do očí bijících rysů současné politiky jsou intenzivní konflikty, ve kterých se proti sobě staví příslušníci vládnoucí třídy, a navzájem se osočující z lhaní. Vidíme to v Británii, kde se notorický šampión pravdy Tony Blair samozvaně staví do vedení zbývajících zastánců setrvání v Evropské unii. Stejný vzorec můžeme vidět i ve stupňujících se potyčkách mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a  dalšími částmi vládnoucí třídy USA. To se projevilo při propuštění Mike Flynna, který krátce působil …

Proč nechceme Trumpa, ale proč ho nechce ani mainstream

Nejprve Brexit a teď Trump. Existuje vzorec, který se musíme pokusit pochopit. Ovšem, je nechutné, že rasistický, sexistický developer zvítězil ve volbě prezidenta Spojených států. Ale jde o víc. Británie a Spojené státy byly dvě rozvinuté kapitalistické společnosti, které byly průkopníky neoliberalismu. Stalo se tak po volebním vítězství Margaret Thacherové v roce 1979 v Británii a Ronalda Reagana v roce 1980 v USA. Nyní vidíme v obou těchto zemích kumulativní účinky více než 35 let globalizovaného volnotržního kapitalismu. Tyto účinky …

Mohou naši vládci ulehčit soužení Sýrie? Jen tak, že se stáhnou a nechají ji být

Syrská válka je zvěrstvo, brutální mlýnek na maso, který požírá převážně nevinné. Původní lidový revoluční impuls, který se diktátor Bašár al-Asad pokusil zničit brutální silou, stále slabě přežívá. Ale je nyní podřazen pod soupeření imperialistických mocností a jejich místních vazalů a spojenců. Boje pokračují, protože se to velmocem hodí. Ruská intervence minulý rok ukázala, že dokáže proměnit situaci. Podpořila Asadův režim, který se v současnosti krutě snaží znovu získat části největšího města Aleppa. …

Naším úkolem je porazit imperialismus, nikoliv ISIS

Určitě nejhloupější věc, kterou kdo pronesl o útocích v Paříži, přišla od francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Ten odsoudil útoky jakožto „akt války“. Samozřejmě, že to byl akt války, ale ta nezačala v pátek minulý týden. Začala přinejmenším válkou v Zálivu v letech 1990-1991, první v současném cyklu imperialistických intervencí na Blízkém východě. To nečiní ze střelby a bombových útoků v Paříži součást legitimního antiimperialistického boje. Nerozlišující zabíjení civilistů je špatné, ať již ho má na svědomí ISIS a jeho …

Americký imperialismus deset let po válce v Iráku

Před deseti lety, 20.3.2003, Spojené státy, naduté vírou ve vlastní všemohoucnost, pod vedením George W. Bushe zahájily invazi do Iráku. Jak je to s americkou mocí dnes? Otřepaný pohled je, že Spojené státy byly pokořeny a nyní se nacházejí ve fázi konečného úpadku. Poslední lednový týden se v relaci Today programme na BBC Radio 4 konala diskuze o tom, zda rozhodnutí USA zůstat stranou v případě války v Mali, zatímco Francie se rozhodla jednat, je známkou …

Druhý nástup radikální levice

Současná ekonomická krize přinesla zásadní změnu politického spektra v mnoha evropských zemích a mimo jiné i nárůst radikální levice. O tom, jaké výzvy čekají nejen na řeckou Syrizu, píše Alex Callinicos na stránkách časopisu „International Socialism“. Téměř pět let po svém začátku nejeví ekonomická krize žádný náznak toho, že by se vyřešila sama. Naopak, v Evropě získává mnohem zhoubnější podobu tím, jak se eurozóna sune k určitému momentu pravdy. Pomalá katastrofa v Evropě ohrožuje chronicky slabé oživení v USA. …