Rozhovor s Bohumírem Dufkem, předsedou Asociace samostatných odborů

stáhněte si rozhovor v MP3


{mosimage}Podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka nemá
případná stížnost u ústavního soudu na nový zákoník práce šanci na
úspěch. Kolem pětadvaceti tisíc odborářů demonstrovalo
v sobotu v Praze. Chtěli tak podpořit vládní návrh zákoníku práce a
dožadovali se sociálních jistot pro zaměstnance. Odbory protestují
proti případným změnám, které v zákoníku práce navrhují zaměstnavatelé,
občanští demokraté, unionisté a lidovci, tady jsou dva z hlasů
demonstrujících
.


Demonstrující (zvukový
záznam): Zákoník práce není jenom cár papíru, ale že to prostě je jeden
z mála zákonů, který se týká ještě i nenarozených dětí a samozřejmě až
do konce života občana tohohle toho státu.

Demonstrující (zvukový záznam): Jdeme demonstrovat za to, aby byly zachovaný práva odborů, posílit postavení zaměstnanců.

Jsou na místě obavy, které zaznívají od odborů
v souvislosti se zákoníkem práce? Nejen o tom bude následujících třicet
minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji
zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl
předseda Asociace samostatných odborů, tedy druhé nejsilnější odborové
centrály v zemi – Bohumír Dufek, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Policejní
odhady mluví o pětadvaceti tisících, odhady odborů o třiceti tisících
účastníků sobotní demonstrace v centru Prahy na podporu vládního návrhu
zákoníku práce. Kolik demonstrantů jste čekal vy?

Já mezi dvaceti až pětadvaceti tisíci, uvedl jsem to i pro Hospodářské noviny.

Vyvrátíte
a jak byste případně vyvrátil námitku, že sobotní demonstrace odborů v
centru Prahy byla, řečeno slovy prezidenta Hospodářské komory Jaromíra
Drábka, teď cituji doslova: "Prázdným gestem a demonstrací síly ve
chvíli, kdy se vládní čSSD dohodla s KSčM na tom, že návrh zákoníku
práce prosadí."

Tak jestli se dohodly, nebo
nedohodly, to uvidíme v parlamentu, já si myslím, že každý rozumný
politik zváží, co podpoří při hlasování v parlamentě a věřím tomu, že
každému jde o právo.

Odmítáte slova o prázdném gestu?

Já si myslím, že prázdné gesto udělali podnikatelé, když začali tvrdit o zákoníku práce některé věci, které nejsou pravda.

Jaké
máte vysvětlení pro to, že jste nebyli schopni jako zaměstnavatelé a
zaměstnanci se na zákoníku práce dohodnout a tudíž zákoník práce může
být považován za jeden z konfliktních bodů budoucího sociálního neklidu
v české republice?

No, to jste mi položil velice složitou otázku, protože na ní není jednoduchá odpověď, protože se nedohodli …

Hrozí
něco takového v souvislosti se zákoníkem práce, řekněme, sociální
nestabilita, rozumějme konflikt mezi zaměstnavateli a mezi odboráři v
budoucnu?

Pokud by se přijaly myšlenky pana
prezidenta Míla a některých jeho, když to řeknu, kamarádů –
podnikatelů, tak bychom měli veliké problémy, protože to už by nešlo o
pracovní právo, ale o /nesrozumitelné/, pak jednostranný diktát
zaměstnavatelů vůči zaměstnancům a já se vrátím k té vaší otázce, ten
problém má totiž hlubší dimenzi, u nás v republice, když to řeknu, se
teďko tříbí trh v rámci Evropské unie, nastupuje prudká globalizace, je
tady veliký dovoz zboží a samozřejmě všichni chtějí vydělávat,
zaměstnanci chtějí za svojí práci mzdu, zaměstnavatelé chtějí podnikat
tak, aby měli zisky a do toho se, když to řeknu, najednou vám tam tlačí
velice levné zboží, které spoustě firem přidělává problémy, tady můžu
říci zemědělce, oděvní průmysl, ale i zdražování, když to řeknu,
pohonných hmot a energií, viz skoro státní čEZ, který nám zdražuje a
podnikatelé samozřejmě chtějí podnikat dál a když si uděláte rozbor
nákladů dneska, které tvoří z jedné části, řeknu, ta výroba a z druhé
části mzdy, tak samozřejmě, když se podíváte do těch dvou položek, tak
zjistíte, že jediná možnost v současné situaci a tam, kde je také
nejmenší odpor, je snížení bez zaměstnanců.

A to je podle vás …

A k tomu potřebují právě, když to řeknu, velice volný zákoník práce.

A
to je podle vás hlavní důvod, proč nejsou zaměstnavatelé s to se
dohodnout s vámi jako s odbory a není možné najít kompromis na zákoníku
práce?

Ano, já si myslím, že tam, kde se,
když to řeknu, v tom prostředí velice dobře podniká, kde roste
prosperita firmy, tak tam nikdy není, když to řeknu, střet mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem, tam, kde je, když to řeknu, ten rozpor
v tom, že ta firma se dostává do velikých problémů, tak tam samozřejmě
ten zaměstnavatel daleko víc tlačí na zaměstnance tak, aby snížil
náklady, podotýkám dneska v české republice, protože ne všude to musí
být tak stejně, no, a tam samozřejmě nastávají ty problémy a já si
myslím, že zákoník práce, podotýkám, jako jeden z možných důvodů je to
střetové místo, to druhé střetové místo bych řekl, že to je určitá,
řeknu, uraženost pana prezidenta Míla.

Ale
nejde jenom o prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla,
podobné názory má i prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek, já
ještě jednou budu citovat jeho slova, cituji doslova: "Demonstrace je
gestem, které má zaměstnavatelům připomenout, jakou moc mají v této
zemi odbory," konec citátu. Považují odboráři podle vás jako předsedy
Asociace samostatných odborů za nutné čas od času demonstrací ukázat
svoji sílu?

Já si myslím, že ne, protože ta
síla je jednoznačně v podnicích, těch organizacích, v těch odborářích
tak, jak se tam chovají, tak jak to, řeknu, přednesl pan předseda nebo
prezident Hospodářské komory, je to úsměvné, protože bude se rozhodovat
v parlamentu, a to, co on řekl, to je, jako kdybychom měli v područí
všechny poslance, to samozřejmě pravda není.

Tak
proč jste ukazovali, neukazovali jste tou sobotní demonstrací sílu, že
vás je stále ještě třicet tisíc, kteří jste schopni přijet do Prahy a
demonstrovat za zákoník práce v té vládní verzi?

Ne,
my jsme si jednoznačně řekli, že je potřeba ukázat také
zaměstnavatelům, že máme své názory a protože mnohdy média, když to
řeknu, nepíší to, co říkáme, ale píší hlavně to, co si myslí, tak jsme
potřebovali to říci nahlas tak, aby nás zaregistrovaly i média.

My
jsme v uplynulých měsících slyšeli bezpočet výhrad zaměstnavatelů k
novému zákoníku práce, který je v Poslanecké sněmovně. Základní otázka,
existuje nějaký argument zaměstnavatelů, de facto vaší opozice v tomto
případě, který považujete za relevantní v souvislosti s tím vládním
návrhem zákoníku práce, je nějaký argument, na který jako šéf Asociace
samostatných odborů slyšíte?

Je to otázka
té flexibility a propouštění zaměstnanců, řeknu, z důvodu reorganizace
firmy. To znamená podle zákoníku práce, nechci být moc odborný,
paragrafu čtyřicet šest a) až c), kdy je vlastně tříměsíční výpovědní
lhůta a tady řeknu jednu velice důležitou věc a my jsme to poznali v
zemědělství, že to opravdu funguje. Když dáte někomu výpověď z tohoto
důvodu a pak ho musíte ještě tři měsíce zaměstnávat, tak samozřejmě ta
situace na tom pracovišti není dobrá a tam já bych se přikláněl k jedné
věci – zkrátit tuto dobu, je otázka diskuse na kolik, protože současný
zákoník práce má tříměsíční výpovědní lhůtu, nový bude mít dvouměsíční
výpovědní lhůtu a k tomu dát adekvátní navýšené odstupné, aby ten
člověk dostal, řeknu, to, co dostává jako odstupné za to, že končí
pracovní poměr, ale na druhé straně, když to řeknu, umožnil
zaměstnavateli, aby rychle reorganizoval výrobu.

Toto
je tedy jeden z argumentů, ne-li jediný argument, který jste ochoten od
zaměstnavatelů přijmout, když si stěžují na malou flexibilitu zákoníku
práce při propouštění lidí v rámci reorganizace, která je nutná?

Ano, to je jediný argument.

Dovolte,
abych shrnul další hlavní argumenty zaměstnavatelů proti vládnímu
návrhu zákoníku práce, můžete je případně vyvracet a teď tady budu hrát
případně zaměstnavatele, byť jím nejsem a budu vám oponovat. Argument
první, odborům mají být svěřeny nebývalé pravomoci a práva na
ovlivňování chodu firem bez odpovědnosti a bez ohledu na podporu
zaměstnanců?

Děkuju za tuto otázku, pouze upřesněte mi v jakých.

Neupřesňuji.

Tak
já se je zkusím upřesnit za vás tak, jak jsem to slyšel od kapitánů
našeho průmyslu, jde tam o kontrolu bezpečné práce, říkám tady zcela
otevřeně, v žádném případě žádný odborář, který se zabývá kontrolou
bezpečné práce, nezastaví výrobu jenom z toho, že by si toto vzpomněl,
to zastavení výroby je tam pouze v pozici, kdy vlastně ta naše inspekce
práce zjistí, že při chodu té firmy nebo na tom pracovišti je ohrožen
život toho zaměstnance, jistě uznáte, že to je přece argument i pro
toho zaměstnavatele nebo máme takové zaměstnavatele, že klidně nechají
na stroji, který se mohl v průběhu, když to řeknu, směny dostat do
pozice, že začal ohrožovat život zaměstnance, dál pracovat?

Tento
argument vy odmítáte, argument druhý – výpovědní lhůta u firem, které
chtějí ohlásit restrukturalizaci, málo flexibilní, tento argument
uznáváte, je to jediný?

V návaznosti, abych
to upřesnil, na výši odstupného, v žádném případě se nemůžeme bavit o
tom, že snížíme tu dobu, kdy zaměstnanec je vlastně ve výpovědní lhůtě
a nezvýšíme mu odstupné, to už jsme tady měli, kdy zaměstnavatelé
využili toho, že novela zákoníku práce, která byla schválena před
několika lety, nám snížila nebo, lépe řečeno, sebrala z pracovní směny
přestávku, pracovní doba zůstala stejná a mzdy se nezměnily, to
znamená, že v tu chvíli zaměstnanci dělali o půlhodinu navíc a
nedostali za to adekvátní mzdu.

Třetí argument zaměstnavatelů, odbory mohou bez udání důvodu zablokovat přesčasy nebo noční práci?

No,
ale musíte říci, pane redaktore, v jakých případech můžou zablokovat,
zase to není pravda, protože tam se jedná pouze o živelnou pohromu a
jinak zákoník práce současný umožňuje zaměstnavateli, aby nařídil sto
padesát hodin přesčasů, nový zákoník práce tuto část snižuje na padesát
hodin a já řeknu zcela otevřeně, já si myslím, že v současnosti je u
nás přesčasová práce zbytečně vysoká, podotýkám pro všechny, že jsem si
vědom toho, že zaměstnanci koukají na tu finální část mzdy a …

Ano, oni, oni chtějí peníze a je jim jedno, jestli bude za přesčasy nebo …

Ano,
ale my přece, ano, ale my přece nemůžeme hnát ty lidi do přesčasových
hodin, my potřebujeme, aby dostali adekvátně zaplaceno za práci, kterou
odvedou v řádné pracovní době. A ještě vám k tomu přidám jeden důvod,
proč si myslím, že by to tak být nemělo. Protože každé, ke každé
přesčasové práci patří přesčasový příplatek, takže jestliže
zaměstnavatel propaguje vyšší přesčasovost, tak samozřejmě zdražuje
výrobu a já se musím usmívat, protože to samozřejmě s tou rentabilitou
firem nemůže mít nic společného, to přece prodražuje výrobu.

Pátý
argument zaměstnavatelů je, že odbory uzavírají kolektivní smlouvy i za
zaměstnance, kteří nejsou jejich členy, to znamená, že menšina
zaměstnanců může diktovat a mluvit i za mlčící většinu zaměstnanců.

Ano,
ano, to je ten známý argument, já musím říci zcela otevřeně, když se
podíváte, kolik je tady v této republice firem, které jsou sdruženy v
různých podnikatelských svazech, tak vám také řeknu, že předseda Míl,
řeknu, diktuje tady dneska společnosti názor podnikatelů a většina
podnikatelů není sdružena ani v Hospodářské komoře, ani v jednotlivých
podnikatelských svazech, ale my máme na rozdíl od podniků …

Ale
podnikatelské, ale na rozdíl od vás podnikatelské svazy nikde nejsou
zakotveny v zákonech a není jejich postavení tak silně upraveno jako
postavení odborů v rámci zákoníku práce?

Nemáte
pravdu, musím vás opravit, protože samozřejmě při podepisování vyšších
kolektivních smluv mají stejné práva podnikatelské svazy jako mají
odborové svazy, takže to tam zakotveno je, ale vrátíme se k tomu, co
jste říkal, jestliže si myslíte, že odboráři v organizaci, kde jich je
míň než zaměstnanců, jaksi diktují jako menšina většině, tak vám musím
říci, že to je na základě rozhodnutí Mezinárodní organizace práce,
která hovoří o tom, že musí mít všichni rovné postavení, to znamená,
jestliže ta menšina pro sebe sjedná určitou výhodu, pak musí, řeknu,
majitel, zaměstnavatel tuto výhodu dát i těm ostatním.

četl
jsem desítky vyjádření odborářů z uplynulých týdnů a měsíců v
souvislosti se zákoníkem práce a z těch vyjádření vyplývá, že nový
zákoník práce vy jako odbory považujete za vyvážený a odmítáte, že by
nový zákoník práce v té vládní verzi, která je v Poslanecké sněmovně,
byl sepsán pod příliš velkým vlivem nebo s velkou ingerencí odborových
svazů, takovou argumentaci odmítá i ministr práce a sociálních věcí
Zdeněk škromach.

ZDENěK šKROMACH (zvukový
záznam): V celé té diskusi, která byla vedena, kdy se poukazuje na to,
jak odborové organizace budou zneužívat svá práva, která se neliší od
stávajících práv, které tady platí minimálně patnáct let, tak jsem
nezaznamenal jediný případ, konkrétní případ, který by byl uveden na
to, kdy odborové organizace jako, a zdůrazňuji, zástupci zaměstnanců
zneužívají tyto své pravomoci.

Konstatoval

18. října v Poslanecké sněmovně ministr práce a sociálních věcí,
vicepremiér Zdeněk škromach. Existují podle předsedy Asociace
samostatných odborů Bohumíra Dufka, hosta Interview BBC, nějaké
problémy v postavení odborů v české republice, to znamená, co byste
ještě více uvítali ve vztahu k postavení odborů v souvislosti s novým
zákoníkem práce, kdybyste si ho opravdu psali vy?

No, já si myslím, že je to v pořádku tak, jak je napsán.

Tak
a není to teď o tom, že jste de facto potvrdil, že je pod příliš velkým
vlivem nový zákoník práce vás jako odborů, když nevidíte možnosti, kde
by se ještě dalo zlepšit postavení odborů, zatímco zaměstnavatelé
unisono křičí, že ten zákoník práce vyhovuje vám, že je vámi sepsán?

Pane
redaktore, to je perfektní, to, co říkáte, já se tomu musím smát,
protože musí být přece vyvážený ten zákoník práce mezi tím, co může
zaměstnavatel a tím, co může zaměstnanec, když vezmu …

Zaměstnavatelé tvrdí, že je nevyvážený a vám se zákoník práce líbí, tak se ptám, jestli není …

No,
protože naši zaměstnavatelé si myslí, že zaměstnanec je jejich majetek,
s čímž já samozřejmě nesouhlasím a zaměstnanec musí mít taková práva,
které mu náleží, aby se mohl, řeknu, účinně bránit a jestliže
zaměstnavatelé například chtějí výpověď bez udání důvodu, tak i
Mezinárodní organizace práce, podotýkám, ke které jsme přistoupili v
roce 1919, toto zakazuje, tak co chtějí naši podnikatelé, nebo se
zeptám, jak je možné, že oni chtějí mít možnost dát zkušební dobu už po
uzavření pracovního poměru po dobu jednoho roku, to znamená, když to
přiblížím, řeknu, vy podepíšete pracovní smlouvu, ta pracovní smlouva
běží třeba půl roku a najednou za váma přijde majitel firmy a řekne:
"Já jsem se rozhodl, že budeš mít zkušební dobu." To jsou podle mě
věci, které zaměstnavatelé chtějí, aby měli ještě větší moc nad
zaměstnanci, a tomu se samozřejmě bráníme.

Vy
jako odbory chcete, aby zákoník práce prošel, máte obavy, že v případě,
že by se ho nepodařilo schválit, tak by nebyl nový zákoník práce a ve
vztahu k možnému vítězství Občanské demokratické strany, alespoň
českomoravská konfederace odborových svazů varuje před tím, že by ODS
mohla zrušit zákoník práce. Když se podíváte na argument nejen
zaměstnavatelů, ale i části politické reprezentace, že ten nový zákoník
práce je protiústavní, máte obavy jako předseda Asociace samostatných
odborových svazů, že může zákoník práce, nový zákoník práce, pokud ho
schválí sněmovna, schválí ho Senát, podepíše jej prezident republiky,
že může být napadnut u ústavního soudu, máte tuto obavu?

No, tak obavu můžete mít vždy, ale řekněme si otevřeně …

Vy ji máte aktuálně v souvislosti …

Aktuálně
ji nemám, protože já bych si počkal na to, co bude ve sněmovně, co
řekne, když to řeknu, ústavní soud, no, a vy jste tady ještě dál mluvil
o …

Počkejte, to musí, to musí někdo napadnout, aby se to dostalo k ústavnímu soudu.

No,
samozřejmě, no, tak já si myslím, že od toho máme poslance, aby jaksi
za své peníze také provedli kus užitečné práce a jestliže …

Počítáte s tím tedy, že, že nový zákoník práce půjde k ústavnímu soudu?


s tím počítám, ale problém s tím, já s tím počítám, ale problém s tím
nemám, protože ani Legislativní rada vlády vyloženě neřekla, že napsaný
zákoník práce je protiústavní, pouze konstatovala, že v současnosti,
kdy se připravuje občanský zákon, by mohlo dojít ke kolizi.

Počítáte
tedy s tím, že nový zákoník práce bude případně napaden u ústavního
soudu a nemáte obavy, že by ústavní soud konstatoval, že nový zákoník
práce tak, jak je ve sněmovně, že bude v rozporu s ústavou?


jsem přesvědčený, že ústavní soud bude konstatovat, že to je v pořádku,
ale od toho máme soudce ústavního soudu, nechť se rozhodnou.

Za jak velký problém považujete nezaměstnanost v české republice?


za velikou, já jsem přesvědčený, že tak, jak je, když to řeknu, v
současném stavu hospodářství a kdyby se mu dal ještě větší impuls, že
by nezaměstnanost klesla sama od sebe.

Na kolik ze současných osmi celých šesti, sedmi …


si myslím ze současných osmi, bych to viděl, taková ta, řeknu,
nezaměstnanost, která je, řeknu, zdravá, někde mezi čtyřma, pěti
procentama.

Když Poslanecká sněmovna 18.
října probírala v takzvaném prvním parlamentním čtení zákoník práce,
předseda KDU-čSL Miroslav Kalousek, který má k návrhu zásadní výhrady,
krom jiného prohlásil.

MIROSLAV KALOUSEK
(zvukový záznam): Moderní společnost nemůže fungovat bez partnerských
vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nemůžu ho přijmout i proto,
že problém této předlohy nevidím ani tak v tom, zda je zaměřena proti
zaměstnavatelům, nebo proti zaměstnancům, ale obávám se, že ona je
především proti těm, kteří práci nemají. Proti těm, kteří jsou na
pracovních úřadech a práci si hledají. Je nepochybné, že moderní
pracovní právo může být významným nástrojem ke snížení nezaměstnanosti,
obávám se, že touto předlohou jsme propásli mimořádnou příležitost
tento nástroj použít.

18. říjen a slova
předsedy KDU-čSL Miroslava Kalouska. členové Bankovní rady české
národní banky, ale i část ekonomů, řekněme větší část ekonomů, ale
nakonec i Evropská komise varují před strnulým pracovním trhem v české
republice. Je předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, host
Interview BBC, ochoten připustit, že i nový zákoník práce může
přispívat k tomu strnulému pracovnímu trhu v české republice?

Pokud
položíte takto otázku, tak vám odpovím ve sto procentech, že to je
deset procent problému, který tady máme dneska na stole. Pan Kalousek
jistě, když tohle to jaksi prohlásil, tak jistě měl na paměti i to, že
KDU-čSL bude předkládat zákony, které sníží, když to řeknu, daně
podnikatelům, sníží daně zaměstnancům, zamezí, když to řeknu, černé
práci a vytvoří podmínky, aby naši zaměstnavatelé měli lepší podmínky v
zaměstnávání zaměstnanců, třeba tím, že jim udělá stejné podmínky jako
těm zahraničním investorům, kteří nám sem přinesou sice možná práci na
páse, ale v žádném případě možná ne dlouhodobou stabilitu.

Když jste, pane předsedo, mluvil o deseti procentech, to znamená, připouštíte, že nový zákoník práce …

Deset procent je hodně málo.

To je poměrně dost, to je desetina, když pak máte další problémy, desetina k desetině a je z toho sto procent a …

Ale devadesát procent toho má v rukou parlament.

To
znamená, odmítáte ten argument, že by i nový zákoník práce přispěl k
dalšímu znepružňování nebo přispěl by k zachování nepružnosti
pracovního trhu v české republice, ten argument odmítáte?

Samozřejmě,
protože těch deset procent, nikdy nemáte nic stoprocentního, to je v
tom tržním hospodářství to, co se neustále pohybuje.

Které
kroky a nebylo by na místě, krom demonstrace za zákoník práce, svolat i
demonstraci za stagnující nezaměstnanost v zemi, není to role odborů?

No, to máte pravdu, to je i role odborů, otázka je, jestli s tím můžeme něco dělat v současném rozpoložení parlamentu.

Vy si myslíte, že nemůžete?

Já si myslím, že nemůžeme, protože jak koukám na schvalování zákonů, tak si myslím, že poslanci mají také černého Petra.

Podle vás největší díl viny na nezaměstnanosti v zemi, na dlouhodobě nezaměstnaných v zemi mají poslanci?

A vláda.

Rozdělte odpovědnost.

Padesát na padesát.

Padesát na padesát, čím vláda?

Vláda tím, že nepředkládá takové zákony, které by předkládat měla, například …

Jako například?

… nižší zdanění.

Nižší zdanění.

Například.

A byť vláda předložila teďka novelu zákona o dani z příjmu, to je nedostatečné?

No,
pane redaktore, musíme si udělat školení, jestliže pan ministr Sobotka
předloží návrh, že z patnácti procent sníží těm, co mají nejnižší
platy, na dvanáct procent, tak vám musím říci, že jim moc nepomohl teda

Tak proškolte, proškolte ministra financí Bohuslava Sobotku a poslanci – těch padesát procent – odpovědnost v čem?

Víte
proč, já vám odpovím na to úplně jednoduše, jestliže tady už pět let
nebyla zvednuta odpočitatelná položka z daní u těchto zaměstnanců a
máme ji furt na stejné úrovni a inflace nám jde nahoru, na druhé straně
že vláda udělala jednu věc, že zvedla daň z přidané hodnoty z pěti
procent na těch devatenáct, tak udělala vlastně největší daňovou
reformu od roku 93.

A teď ti poslanci?

A
ti poslanci, no, že to trpí a že nepřekládají sami na základě
poslanecké iniciativy lepší zákony, které by pomohly prosperitě našeho
trhu.

Občanská, tedy opoziční Občanská
demokratická strana, která je podle výzkumu volebních preferencí nyní
dlouhodobě nejsilnější stranou v zemi, má tři pilíře daňové a sociální
reformy. Všechny tři pilíře představil stínový ministr financí,
předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý, na víkendovém
kongresu ODS, jde o tyto pilíře. Rovnou daň, rovný důchod a státem
zaručený příjem. Stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý
nejpodrobněji představil státem garantovaný příjem, což je novinka a
ten má motivovat lidi k práci a Tlustý dodal.

VLASTIMIL
TLUSTý (zvukový záznam): Je to existenční jistota pro všech deset
milionů dvě stě třicet pět tisíc obyvatel české republiky, jinými
slovy, každý, kdo je občan české republiky, je touto sociální dávkou
existenčně od svého narození do své smrti zajištěn.

Vysvětluje
Tlustý v souvislosti se státem garantovaným příjmem, doplním, že
základní částka státem zaručeného příjmu je pracovně stanovena na šesti
tisících korunách, dostane ji každý, kdo nepracuje, je to vlastně

náhrada životního minima a týká se i dětí, kteří nepracují, stínový
ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý ve výkladu pokračuje.

VLASTIMIL
TLUSTý (zvukový záznam): A teď, skoro bych řekl, vrchol popisu státní,
státem zaručeného příjmu, pokud si ta rodina vydělá, o státem zaručený
příjem nepřichází, pouze se jeho výše snižuje a snižuje se velmi
pomalu, snižuje se o patnáct procent z té vydělané částky. To znamená,
když si někdo vydělá, když si někdo vydělá, dejme tomu, deset tisíc
korun, tak se mu z toho státem zaručeného příjmu odečte jenom tisíc pět
set a jak jeho vlastní příjem, tak tento státem zaručený příjem se
sčítají a činí celkový hrubý příjem dotyčné rodiny.

Konstatoval
v neděli na kongresu Občanské demokratické strany stínový ministr
financí za ODS, předseda poslaneckého klubu této strany Vlastimil
Tlustý. Podle něj by se v prvním roce počet nezaměstnaných, pokud by
všechny tyto tři pilíře byly zavedeny do českého právního řádu, byly
schváleny, tak v prvním roce by se počet nezaměstnaných snížil o sto
tisíc ze současného půl milionu a optimističtější scénáře počítají až
se snížením nezaměstnanosti o tři sta tisíc lidí, byli bychom na těch
zhruba třech, čtyřech procentech, které jste vy odhadoval. Co si
myslíte o těchto třech pilířích, myslíte si, že ta státem garantovaná,
garantovaná částka, nebo státem zaručený příjem je dobrá motivace?

No,
pokud si vezmu současný problém, že když přijdete na úřad a žádáte o
sociální dávky a, řeknu, tam sedí ty paní, který o vás rozhodujou a vy
jste tam doslova v roli prosebníka a tady by to bylo jednoznačně
garantováno státem a vypláceno, tak možná, že by to bylo pro spoustu
lidí daleko lepší motivace.

Počkejte, to znamená, tento návrh, pokud byste mohl mluvit za celou vaši Asociaci samostatných odborů …

Mluvím
za sebe, protože samozřejmě neznám přesně návrhy pana poslance
Tlustého, je potřeba je prostudovat, ale říkám, pokud to vezmu z
tohohle pohledu, že přijdete pro sociální dávky a musíte tam být v roli
prosebníka, tak v tuto chvíli tento návrh je lepší.

A
z těch, z těch návrhů, které, které občanští demokraté představili, á
propos, vy jste byl jako host na kongresu Občanské demokratické strany,
není to tak, že na straně jedné českomoravská konfederace odborových
svazů v čele se senátorem Milanem štěchem, členem čSSD, natlačena v
sociálnědemokratické ložnici, a vy jako , jste zase zalezl do ložnice
Občanské demokratické strany, když jste mluvil na kongresu ODS?

No,
musím říci zcela otevřeně, že v žádném případě to není žádná strategie
naše, tak propracované to nemáme, i když v rámci Evropy znám velice
dobrý lobbying, řeknu, odborových organizací a odborových svazů a
centrál, ale řekněme si otevřeně, my jako odboráři bychom měli být
apolitičtí, já v žádném případě …

Měli byste být, jste?

To nechť si na to každý odpoví sám?

Odpovězte mi na to vy? Vy si myslíte, že jste?

No,
tak já si myslím, že, a víte, že jsem byl v dost velkém konfliktu s
Richardem Falbrem, s Milanem štěchem se to uklidnilo, ale já nejsem
přítelem toho, aby v současnosti, říkám, byli odboroví předáci součástí
nebo měli členství v jakýchkoliv politických stranách, protože si
myslím, že to určitým způsobem zavádí, tady není stabilní, když to
řeknu, prostředí a řeknu ještě jednu věc, kterou jsem vám chtěl říci
hned na začátku, že my nezkoumáme přece členství našich členů v
politických stranách a jestliže chceme být organizace, která zastupuje
co nejširší vrstvy, když to řeknu, zaměstnanců, tak ta apolitičnost v
současném období je více než žádoucí.

Více než žádoucí?

Ano.

Více
než žádoucí, českomoravská konfederace odborových svazů totiž
analyzovala Modrou šanci jako alternativu vůči vládnímu projektu,
vydala kvůli tomu specializovanou brožuru, chystá se i Asociace
samostatných odborových svazů podrobit nějaké analýze a rozboru volební
programy, popřípadě návrh Vlastimila Tlustého s rovnou daní, s rovným
důchodem a s tímto státem garantovaným příjmem?

Tak
my už v roce, pokud si dobře pamatuju, 93 jsme společně s několika
svazy udělali určitou analýzu před volbami, já si velice dobře pamatuji
na dost takovou zděšenou reakci pana ministra Luxe, takže my jsme se
potom rozhodli, že už to nikdy dělat nebudeme, že to je věcí, řeknu,
našich členů – voličů, nechť si každý zanalyzuje tu situaci sám a podle
toho se potom rozhodne ve volbách.

Nebudete nic takového dělat, co dělá českomoravská konfederace odborových svazů?

My na to ani nemáme, když to řeknu, prostředky.

A
když se podíváte obecně na vládní politiku v souvislosti se snižováním
nezaměstnanosti v zemi, o které jsme se bavili, kdy nezaměstnanost
stále představuje půl milionu lidí bez práce v české republice a na
tyto alternativní návrhy ODS, jsou podle vašeho názoru lepší a vedou
případně, nebo mohly by vést ke snižování nezaměstnanosti v zemi, nebo
spíš k rozvalu státních financí, protože ODS slibuje sice státem
garantovaný příjem, slibuje rovný důchod, ale zároveň chce snížit daně,
to znamená, kde brát a nekrást?

No, to je
otázka, jak také spoříte, protože můžete míň vydělávat a můžete mít
daleko větší užitek z těch peněz, než když vyděláváte hodně a hodně
rozhazujete a já řeknu jednu velice důležitou věc, která mně vadí,
řeknu, už několik let nazpátek, mně se prostě nelíbí, že sem chodí,
řeknu, zahraniční investoři, dostanou tady daňové prázdniny a, já
nevím, jakékoliv pobídky a pak, což už se stalo, z naší republiky
odejdou, já si myslím, že vláda by se měla zaměřit také na to malé a
střední podnikání, kde je zaměstnáno obrovské množství našich členů a
měla by stejné podmínky dát i našim podnikatelům, anebo podnikatelům v
malých firmách.

Vítáte tedy zrušení investičních pobídek, což chce prosadit ODS, ano, nebo ne?

To já vám na to můžu odpovědět, já si přeju, aby takové pobídky měli i ti naši podnikatelé.

Konstatuje , děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Děkuji.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •