35 let od povstání ve věznici Attika

13.září 1971 se na území USA odehrála nejkrvavější jednodenní bitva mezi Američany od dob občanské války.
Podmínky v tomto nápravném zařízení byly opravdu otřesné. Vlastně bychom ani ne měli mluvit o „nápravném“ zařízení, ale o instituci určené k izolaci těch, kteří se společnosti (rozuměj kapitálu) nehodí a kteří jsou v důsledku frustrace i hmotné nouze nebezpeční.
Ale, vraťme  se k životním podmínkám vězňů. 14 až 16 hodin denně byli zavřeni v několikanásobně přeplněných celách. Za svou práci vydělávali 30 centů denně. Jídlo bylo jednotvárné a nedosahovalo standardů co se týká nutriční hodnoty. Vězni se mohli sprchovat nejvýše jednou týdně a ještě ve studené vodě, korupce a brutalita dozorců, téměř žádná ochrana před násilím ze strany spoluvězňů, nedostupná lékařská péče. A také silná prosycennost atmosféry rasismem. Většina vězňů byla totiž africko amerického  či hispánsko amerického původu, ale téměř všichni dozorci byli bílí.
Lidská práva ale nelze „stlačovat“ do nekonečna. Dojde-li k překročení určité meze, následuje exploze.
8. září se v Attice odehrál incident, v důsledku kterého byl  vězeň Dewer odveden do korekce a tam surově zbit  To se brzy rozkřiklo mezi ostatními vězni v jeho skupině a vyvolalo to mimořádně silné rozhořčení  Příští den, při raní vycházce, se  tito vězni vzepřeli strážím a zaútočili  na uzavírací oddělení, které od sebe oddělovalo čtyři bloky věznice. V důsledku špatného stavu, mříže u uzavíracího oddělení tento nápor nevydržely a vězňům se otevřel průchod do všech bloků. Kromě toho se zmocnili klíčů , které jim umožnily  otevírat další katry. Vzbouřenci postupně ovládli celou věznici a dozorce zajali jako rukojmí.  Policii se sice posléze  podařilo ovládnout většinu věznice, ale vězni stále ještě ovládali jeden dvůr a drželi 39  dozorců jako rukojmí.Do čela vzbouřenců se postavili Blacks Panters,  jedna z nejuvědomělejších sil  americké underclass .  Začalo vyjednávání  Vězni mimo jiné požadovali úplnou amnestii a dopravu do „neimperialistické země“(!) Vrchní ředitel newyorských nápravných zařízení navrhl vzbouřencům program liberalizace a humanizace vězeňského života.Mimo jiné i to, aby se na práci vězňů vztahoval předpis o minimální mzdě. Jednání se vlekla čtyři dny. Během této doby podlehl svým zraněním z počátku vzpoury jeden dozorce. Vězni si byli vědomi toho, že kdyby nebyl prosazen požadavek amnestie, došlo by k vynesení rozsudkům smrti. To se zejména týkalo vězňů odsouzených na doživotí. kompromis již nebyl možný. Ráno 13. září zahájila policie útok na věznici. Po 15 minutách ji dobyla. Operace si vyžádala 29 mrtvých vězňů a 10 dozorců

Daniel Koval


Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •