Nebude vidět slunce

Letiště Andrea Dal Molin je civilním letištěm Vicenzy.
V jeho blízkosti jsou různá sprotovní zařízení a také se tam buduje nová
vilová čtvrť. To vše má být pohlceno novou vojenskou základnou USA a NATO.

Nová základna má sloužit jako zázemí vojáků, kteří se
chystají nebo se vrací z fronty. Jedná se hlavně o parašutisty a těžké
mechanizované síly US Army. Podle aktivistů hnutí No Dal Molin, se tak město
vlastně stane součástí fronty. Znamená to nejen zvýšení bezpečnostních rizik ze
stran protivníka, ale také ze stran vojáků, kteří se navracejí z fronty
v zbídačeném psychickém stavu a mají problémy soužití s civilní
společností. Navíc by se tak Vicenza stala skoro nepostradatelnou součástí
vojenské mašinérie USA a NATO, proti čemuž aktivisté rezolutně vystupují.
Nedokážou také pochopit, jak vláda Prodiho, hlásící se k mírové politice,
může s takovým projektem souhlasit.

Přes všechny informační šumy totiž vyšlo najevo, že Prodiho
vláda souhlasila s umístěním základna. USA na Prodiho vládu totiž tlačily,
aby urychleně rozhodla o budoucnosti bez jakýkoliv konzultací s parlamentem
a místním hnutí. Americký velvyslanec Spogli to odůvodnil tím, že  americký Senát měl schvalovat finance na
budování základny a bylo třeba rychlé odpovědi.

Nová základna pohltí také asi polovinu rezerv vody okresu
Vicenza a dalších oblastí. Sama základna spotřebuje vodu  za 75 tisíc obyvatel, ačkoliv v ní bude
sloužit asi 2000 vojáků. V celé Itálii je problém vody klíčový
v posledních letech, se již tak vážný problém ještě zhoršil díky
globálnímu oteplování. Není výjimkou, že v některých regionech je voda
v létě dostupná jen 5 až 7 hodin denně. Základna se tedy jeví nejen jako
důležitá součást válečné politiky USA a NATO, ale také jako obrovský žrout
vzácných zdrojů.

Ve městě je ale taky řada lidí, kteří proti základně
nebojují. řada z nich totiž doufá, že si na stavbě základny vydělají.
Nejdůležitější z těchto lidí je jeden z největších výrobců vína
v Itálii a president několika bank Giovanni Zonin.  Zonin, spolu s mafií, financoval také
výstavbu základny USA a NATO v Sigonelle na Sicílii. Dnes má možnost nejen
dát znovu úvěr USA, ale také začít tam vyvážet svá vína. Zonin ale není jediný
a proto hnutí No Dal Molin vyhlásilo proti takovým podnikatelům bojkot.

A jak vše vlastně začalo? „Je až směšný, ten náš začátek,
ale ti boháči co mají vily v blízkosti, kde chtějí postavit základnu. Viděli
projekt na radnici a všimli si, že jim před okny vyroste zeď vojenských budov,
vysoká asi 25 metrů,
a oni už neuvidí na zahrádce ani Slunce,“ řekl mi Raniero Germano,
z odborů CUB a jeden ze zakladatelů hnutí No Dal Molin. „Nicméně hnutí
nejde o urbanistickou podobu základny, je to záležitost míru a války a také
sociální rovnosti. Vadila by nám, i kdyby byla o kilometr nebo dva dále od
centra“, dokončil Raniero.

Lze říct, že v boji proti základně se tak mísí různé
prvky: boj o mír, o vlastní území pro život a o vzácné zdroje, jako například
voda.

Jakub Horňáček
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •