Langra rozpustila několik málo dní před klíčovými volbami
Komunistický svaz mládeže.I když v mnohých a zásadních otázkách nesouhlasíme s
KSM, zasazujeme se o jeho právo hlásat svoje
myšlenky: nejde tady jen o jedno hnuti, jen o
KSM, ale o podstatu demokracie a svobody Pan Langer
přitom vládne bez vyjádřené důvěry občanů, tak jak jeho zatracovaní předchůdci: politici KSč z dob normalizace. Jemu a jeho
stranickým kolegům jde při rozdmýchání
účelového antikomunismu o totéž jako tehdejší KSč: o vyklešťování politického života o veškerou skutečnou debatu
o budoucnosti společnosti.
Jsme
znovu svědky svévolné byrokratizace, která nezákonně vládne nad lidem, která
sama a samostatně určuje co je legální a co ne. Trefí
se tak prostřednictvím zákazu KSM též do marxistické a anarchistické levice, jejichž představitelé za svou opozici proti
stalinismu byli dlouhá léta vězněni.
Ministerstvo pana Langra zákazem KSM zakotvila v
ústavě úřednickou cestou neoliberální tržní
hospodářství. Dále označuje každou revoluci za puč a nezákonnou vzpouru a odsuzuje občanskou společnost do role
pouhého diváka politického dění.
V žádném případě nemůžeme přijmout tržní hospodářství
jako nezměnitelný fakt. Kapitalismus je jen
jedna z možných forem ekonomického uspořádání. Jeho kritika je plně oprávněná a usilování za jinou a lepší formu
hospodářství je legitimní. Meze a negativní
rysy tržního hospodářství jsou značné a viditelné: prohlubování nerovnosti mezi lidmi, vykořisťování a
zneužívání těch nejslabších a neúměrné
obohacování těch už bohatých, rozvracení lidské pospolitosti nemilosrdným konkurenčním bojem, podřizování aktivit celé
společnosti jen ekonomickému růstu. Nelze
bagatelizovat tyto rysy vymyšlenou samozřejmostí kapitalismu či jeho nutností. Jsme přesvědčeni, že ekonomie má sloužit
člověku
a ne on jí, že peníze jsou prostředkem pro vedení
života nikoliv cílem života samého.
Jako radikální demokraté ctíme tuto myšlenku:"
lid je zdrojem veškeré moci". Nepovažujeme
tudíž revoluci za samozvanou vzpouru zlobivých poddaných proti osvícené moci, ale jako úsilí poddaných stát se
plnoprávnými občany, jako snahu pro svobodu a
rovnější politicko-sociální společnost. Revolučním aktem lze tudíž naplnit myšlenky naší ústavy: demokracii, svobodu,
rovnost mezi osobami. Je tudíž jasné, že takové
úsilí nelze pokládat za protiprávní.Tento výklad revoluce ministerstva samozřejmě zpochybňuje vývoj po roce 1989. Listopadová revoluce se stává nelegitimní a s ni i všechny
vlády po ni. Sama vláda tak popírá svoji
autoritu a dostává se tím do rozporu se sebou samotnou. Ministerstvo se tím vlastně delegimitizuje. Revoluce je
totiž zásadní změna a není řečeno, ze musí být
krvavá a násilná.
Nesouhlasíme
s vizí, ve které by občanská společnost byla jen svazem soukromých kroužků
zábavy a volného času. Současná politická garnitura usiluje o pluralitní systém dvou skoro totožných stran, aby věci
veřejné byly stále více redukovány na
vnitrostranické dokumenty, aby neexistovala ve společnosti
svobodná alternativa. Občanská společnost je ale
základem demokracie, občané se v ní zabývají
politikou bez vnitrostranické disciplíny a cenzury, s vědomím¨, že oni jsou zdrojem politické moci. Občanská společnost je
jediným kontrolním nástrojem politické moci, a
proto pokus vymazat její politickou stránku je rázný
krok k nesvobodě.
Žádáme, aby ministerstvo vyvodilo důsledky ze svého
jednání, aby bylo konsistentní. Ať tedy nejsou
vyučováni filozofové, kteří kritizuji a nabízí alternativu
současnému trhu, ať tedy v televizi nejsou vysílány filmy Voskovce a Wericha, ať jsou zatraceni a vykázáni z divadel Sarte a
Brecht. Má ministerstvo na to odvahu? Nebo jen
se trefuje do těch slabých? V našem veřejném
životě existuje celá řada nacionalistických stran, které převzaly do svých programů tržní hospodářství. Tato hnutí
jsou současným režimem tolerována a bez
problémů kandidují do voleb, svolávají manifestace a
sjezdy. Připomeňme jen, že usilují o znovuzavedení
trestu smrti, o rasovou segregaci, cenzuru a
autoritářský stát. My naopak žádáme pluralitu názorů a mínění, plnou demokracii a svobodu, sociální rovnost. činy
posledních dnů ale dokazují, že tyto hodnoty
jsou pro stávající elitu nechtěné a nežádoucí.
