Globální změna klimatu se týká i česka

{mosimage}Další varovně zdvižený prst představuje aktuální zpráva OSN, která líčí rozsáhlé a většinou negativní dopady na ekosystémy planety, na ekonomiku a na zdraví lidí. O dokumentu jednali v Bruselu celý týden vědci a diplomaté ze 120 zemí. Dokument navazuje na únorové jednání v Paříži, které se zabývalo globálním oteplováním jako takovým a dospělo k závěru, že k němu přispívá lidská činnost.

Zpráva, schválená v pátek v Bruselu, varuje, že v důsledku změny klimatu hrozí světu zvýšené nebezpečí záplav, bouří a extrémních druhů počasí a zvyšování hladin oceánů. V důsledku globální změny klimatu zároveň hrozí vyhynutí deseti až 30 procentům živočišných i rostlinných druhů. Podklady pro jednání v Bruselu připravovalo šest let 2500 odborníků z celého světa, včetně české republiky. Souhrnný dvacetistránkový dokument má být doporučením pro politiky, jak čelit klimatické změně na Zemi. Stane se tak například jedním z témat červnového summitu skupiny G8, na kterém budou evropské mocnosti tlačit na amerického prezidenta George Buse, aby se Spojené státy připojily ke snižování emisí skleníkových plynů. Podle bruselské zprávy mají už nyní klimatické změny podstatný dopad. Především ale zhoršují životní podmínky v mnoha oblastech tzv. rozvojového světa. Jak říká význačný český klimatolog Jan Pretel, český zástupce na jednání v Bruselu, obecně bude platit, že čím chudší země, tím horší pro ní budou důsledky klimatických změn. Dopady ale pocítí všechny kontinenty, Evropu nevyjímaje. A leckde to může být hodně nepříjemné.

"Dopady nebudou všude stejné. Záleží na tom, o jaký kontinent jde a navíc ne na každém kontinentu budou dopady homogenně rozložené. Když se podívám na Evropu, tam bude dominovat problém vody. A ten se bude projevovat od středních zeměpisných šířek, od střední Evropy, směrem na jih. Severní Evropa s tím problémy mít nebude, ale směrem k jihu dojde k výraznému úbytku vody. V čechách asi minus deset až patnáct procent, zatímco v oblasti Pyrenejského poloostrova může vláhový deficit dosáhnout až 50 procent."

Už únorová pařížská zpráva OSN bila na poplach. Podle ní může za probíhající změny klimatu především člověk. To vyvolalo velký ohlas. Někteří lidé s tím nesouhlasí, například český prezident Václav Klaus. Odborníci na druhou stranu tvrdí, že nastartování klimatických změn je už v podstatě nezvratným procesem. Jinými slovy řečeno, budou v příštích desetiletích a staletích dál probíhat bez ohledu na to, zda se světu podaří omezit emise skleníkových plynů. Zároveň odborníci uvádějí, že prý máme ještě asi deset let na to, aby se důsledek změn podařilo zmírnit. Ivan Rynda z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí si ale myslí, že specificky češi nejsou s to v horizontu nejbližšího desetiletí pochopit, proč by se měli proti globálním poruchám klimatu bránit.

"Laická veřejnost se dodnes notoricky domnívá, že globální poruchy klimatu znamenají pouze globální oteplování. Málokdo si uvědomuje, že globální poruchy klimatu se projevují statisticky neporovnatelně průkazněji v anomáliích. Druhý důvod je podle mého názoru docela obyčejná lenivost, určitá setrvačnost v myšlení. Vždyť my se chováme trošku podobně jako kuřák, který kouří, ačkoliv by měl vědět, že jeho věk bude v průměru asi o 16 let kratší. To ale bude až někdy dávno, dávno později. Třetí důvod je ale podle mě pro českou mentalitu daleko nespecifičtější. My totiž máme tendenci obviňovat všechny ty, kteří skutečně globálním poruchách klimatu rozumějí z ideologičnosti." češi prý zkrátka mají neustále tendenci si myslet, že když něco šlo v minulosti, tak to musí jít po dobu našich životů klidně hladce dál. Jenže tomu tak není.

"Změny v našem životním prostředí už dávno nastaly a velmi výrazně se projevily. Troufám si tvrdit, že povodně v roce 1997 a v roce 2002 jsou jedním z projevů, nikoliv jenom globálních poruch klimatu, ale nejvýraznějším projevem těchto poruch. Právě proto, že tomu lidé nerozumí, že si odmítají připustit, že výskyt dvou pětisetletých nebo tisíciletých povodní v rozmezí pěti let znamená nikoliv menší, ale větší pravděpodobnost jejich výskytu do budoucna, tak nic nedělají."

říká Ivan Rynda z Univerzity Karlovy. Po únorovém dokumentu z Paříže a současném dokumentu z Bruselu bude příští měsíc zveřejněna v Bangkoku třetí zpráva OSN. A ta má být věnována právě opatřením, která by mohla vést ke zmírnění důsledků globální změny klimatu.

Zdeněk Vališ
Radio Praha

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •