Nepřítel nás zradil

{mosimage}Výzvědné služby Spojených států uveřejnily zprávy, ze které vyplývá, že írán již před čtyřmi léty zastavil vývoj jaderných zbraní. Zpráva byla uveřejněna poměrně krátce poté, co prezident Bush v projevu naznačil, že jaderné zbrojení íránu by mohlo vést ke třetí světové válce. Ponechme stranou dohady o tom, že Bush tyto výhrůžky formuloval v době, kdy byl již údajně několik měsíců se zprávou výzvědných služeb seznámen. Asi ji četl nepozorně.

Bushovo jednání bude nepochybně zajímat voliče v USA. Naše voliče by mělo zajímat něco jiného. Česká vláda a politici koaličních stran jim opakovaně tvrdili, že radar v Brdech nás má ochránit před možným jaderným útokem ze strany íránu. Zároveň tito politici uvádějí, že o stavbě radaru musejí rozhodnout právě oni, neboť jsou na rozdíl od veřejnosti dobře informováni.

Nyní se ukazuje, že jsou tady pouze dvě možnosti. Buď naši politici nebyli o skutečném stavu věcí vůbec informováni, a pak není důvod věřit jim, že budou rozhodovat lépe než obyčejní lidé. Anebo informováni byli a v tom případě svým voličům pravdu prostě zatajili. Dosud jsou na proradarových stránkách ministerstva zahraničí občané strašeni možností jaderného útoku z íránu. Na těchže stránkách se dočteme, že na vzdálenost, která nás dělí od íránu, „pochopitelně nemá smysl střílet raketami s konvenčními výbušnými hlavicemi“.

Ministerstvo zahraničí může tvrdit, že írán připravuje do svých hlavic munici bakteriologickou či chemickou. Bude to asi tak věrohodné, jako kdyby pan Klvaňa povídal, že íránští agenti nás mohou ohrožovat rozdáváním cigaret, které přece také ve velkém zabíjejí. Což nebrání průmyslu a lidem jistého typu, aby se jejich výrobou a distribucí docela solidně živili.

V každém případě nás však nepřítel ošklivě zradil. Tím, že nezbrojí, jak jsme předpokládali, pouze ukázal, jak je rafinovaný. Právě v tomto smyslu komentoval zprávu tajných služeb americký prezident. Zatímco nepřítel je nevyzpytatelný, naši koaliční politici jsou krásně čitelní. Proto můžeme už dopředu odhadnout, po vzoru koho se budou nad věrolomností nepřítele co nejupřímněji rozhořčovat.

Jan Keller
Článek vyšel v Právu

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •