Tisková konference občanské iniciativy NE ZáKLADNáM

{mosimage} NECHCEME RADAROVOU ZáKLADNU USA V čR
Na konferenci jménem iniciativy vystoupí
Jan Májíček, tiskový mluvčí
Ivona Novomestská, koordinátorka Iniciativy
Ing. Rudolf Převrátil CSc., mluvčí petičního výboru

Den poté, co Poslanecká sněmovna konečně schválila novou vládu české republiky s velmi slabým politickým mandátem, se na tuto vládu obrátily Spojené státy americké se žádostí o zřízení radarové stanice svého protiraketového systému na našem území. Vládní představitelé, jmenovitě
• ministerský předseda pan Topolánek
• ministr zahraničí pan Schwarzenberg
• místopředseda vlády, ministr pro záležitosti EU
• ministryně obrany paní Parkanová
projevili k této žádosti okamžitě mimořádnou vstřícnost. Je to první významný politický krok této vlády po jejím pochybném ustavení a schválení.
Opětovně konstatujeme, že česká vláda obecně a zejména tato vláda nemá žádný mandát ke schválení zmiňované vojenské základny USA v čR a nemůže si osobovat žádné rozhodování v této věci. Jde o tak závažnou otázku, že o ní správně nemůže rozhodnout ani parlament. Zejména proto, že se otázka základny neposuzovala v předvolební kampani, naopak se tehdy probíhající jednání před občany pečlivě ututlávala. Jediným správným řešením je referendum, před nímž by měli možnost předložit veřejnosti svá stanoviska stejně tak protivníci základny jako její obhájci.
Podotýkáme opět, že jde o projekt Spojených států, nikoli NATO, a že k souhlasu s ním nejsme nuceni žádnými mezinárodními závazky. Přes všechno mlžení, které se v této věci objevuje v dokumentech ministerstev zahraničí a obrany, přes všechny předpovědi pana Vondry nebyl na listopadovém summitu v Rize vysloven souhlas s vybudováním nějakého společného protiraketového systému, jehož základem by měl být systém USA.
Velmi zarážející, až arogantní je stanovisko vicepremiéra Vondry, že uspořádat referendum by „nebylo dobré“, protože by mohlo docházet k různým spekulacím. Nevíme, jestli si bývalý disident pan Vondra uvědomuje, co tím vlastně říká a jak ho oslepila pýcha moci. Pokud by bylo po jeho, neměli chodit k volbám, v nichž se rozhoduje o příští vládě. Volební kampaně také bývají plné spekulací a nikoho zatím nenapadlo kvůli tomu volby odmítat. Spekulací je mimochodem spousta také v brožurce, kterou na podporu základny právě vydalo ministerstvo obrany. Jednání pana Vondry je nyní velmi podobné tomu, co sám za dřívějšího režimu kritizoval. Vláda ví všechno nejlíp, lidé se jí nemají do rozhodování plést. Politologové tomu říkají despotismus, v lepším případě osvícený despotismus.
Premiér Topolánek tvrdí, že vybudování základny USA nám přinese ekonomické výhody. Zkušenosti z řady zemí, kde se nacházejí základny USA, však toto tvrzení nepotvrzují, spíše jeho opak. Výstavba základny a její provoz bude především věcí příslušných služeb Spojených států. Nebude s ní spojen žádný významný růst investiční a podnikatelské aktivity. Spíše hrozí omezováním letecké dopravy a jiných činností. Nepříznivé budou nepřímé důsledky jejího vybudování: základna povede k dalšímu vyzbrojování Ruska, které již upozornilo, že v ní vidí hrozbu. Toto zbrojení zaplatíme my a Evropa ve zvýšených cenách ropy a zemního plynu.
Premiér Topolánek také tvrdí, že základna zvýší mezinárodní prestiž české republiky. Prestiž pro koho a u koho? Zamýšlela se vláda nad tím, proč má k americkému projektu tak chladný vztah Německo a Francie? Proč si ho na svém území už nepřeje ani Velká Británie, která se mimochodem před pěti lety pomohla předat tuto horkou bramboru česku, jak mimo jiné dokazují i dokumenty našeho ministerstva obrany? Ve zvýšení své prestiže doufá pouze zčásti rychlokvašená nová generalita české armády, některé kliky na ministerstvu zahraničí a skupinka „politiků“, která si na tento projekt osobně vsadila. Z jejich jednání je mimochodem cítit silný komplex vlastní méněcennosti. My soudíme, že česká republika nepotřebuje získávat prestiž tak pochybným způsobem. Zdrojem mezinárodní prestiže může naopak být její promyšlená mírová politika,.
Premiér Topolánek tvrdí, že umístění radarové základny v čR „zvýší její bezpečnost“. Jsme přesvědčeni, že opak je pravdou. Spojené státy nechtějí budovat tuto základnu, aby zvyšovali bezpečnost čR, ale USA, a nijak se tím netají. Radary umístěné v čR mají odhalovat rakety, které budou vyslány na USA, nikoli na čR. Totéž platí o antiraketách, pokud budou umístěny v blízkosti čR. Jejich technické schopnosti neumožní zničení balistických raket, které by mířily na naše území. Radar u nás by se v případě většího konfliktu stal nepochybně cílem prvního úderu.
K právnímu postavení základny na našem území a trestní odpovědnosti cizích pracovníků: Brožura ministerstva obrany říká, že bude platit standardní dohoda NATO SOFA. Upozorňujeme, že tato dohoda například umožnila, aby americký vojenský pilot ze základny v italském Avianu, který v roce 2002 z frajeřiny podletěl lyžařskou lanovku, přeťal přitom nosné lano a zabil několik desítek lidí, přes protesty Itálie šel pouze před vojenský soud v USA a nakonec vyvázl bez trestu. K čemu byla tedy zmiňovaná dohoda SOFA dobrá?
Zastánci základny ve vládě doslova straší naše veřejnost tzv. hrozbou darebáckých států. Citujme perlu z brožury ministerstva obrany: „Severní Korea a írán představují hrozbu nejen pro Evropu, ale pro celou západní civilizaci. Tyto státy se totiž záměrně vyvazují z mezinárodních závazků v oblasti kontroly zbrojení a šíření zbraní hromadného ničení.“
Ve skutečnosti ale největším nepřítelem západní civilizace je sám Západ, především současný militarismus Spojených států. Příkladem je osud dohody o nešíření jaderných braní, která původně spočívala na třech pilířích:
• závazku nejaderných zemí, že nebudou vyvíjet a získávat jaderné zbraně
• závazku jaderných zemí, ze pomohou nejaderným zemím v mírovém využívání jaderné energie
• závazku jaderných zemí, že se samy budou zbavovat jaderných zbraní.
Právě tento třetí závazek Spojené státy jako první opustily v naději, že se jim po zániku SSSR podaří získat a upevnit celosvětovou hegemonii. Na vojsko a zbrojení vynakládají dnes tolik, co celý zbytek světa. Vojenské výdaje íránu a Severní Koreje jsou ve srovnání s nimi nepatrné. Pokud tyto země zbrojí, dělají to hlavně z obavy před napadením zvenčí, kterým se jim neustále vyhrožuje.
Zkušenosti se základnami USA v jiných zemí ukazují, že pokud na našem území vznikne navrhovaná radarová stanice, české republika se tím podřídí globální politice Spojených států bez možnosti tuto politiku ovlivňovat a bez záruk, že v případné kritické situaci brán ohled na zájmy našeho obyvatelstva.
Průběh války v Iráku ukazuje, jak pochybené byly geopolitické kalkulace současné administrativy Spojených států. Tvrzení o údajných iráckých zbraních hromadného ničení, jež se používaly ke zdůvodnění této války, se ukázala jako lživá. Proto je zdůvodňování protiraketového systému v Evropě takzvanou iránskou hrozbou zcela nevěrohodné.
Jaký je tedy skutečný účel systému protiraketové obrany USA? Příprava na konfrontaci s Ruskem nebo čínou? Nebo prostě snaha vyvolat další kolo zbrojení (které se už rozjíždí) v zájmu velkých zbrojařských koncernů? Nic toho není v zájmu čR. Proto opakujeme:
NECHCEME RADAROVOU ZáKLADNU USA V čR
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •