Kosovo: triumf Západu?

{mosimage}Pokud chcete mít nějaké morální měřítko takzvaného ,,mezinárodního společenství “, podívejte se, co prohlašuje za svůj úspěch. Jednoho dne jsem v radiu slyšel hovořit Jamese Rubina, vysoce postaveného úředníka na ministerstvu zahraničních věcí za vlády Billa Clintona, jak hovoří o tom, že Spojené státy získají zpět svou mezinárodní důvěryhodnost, když zopakují humanitární triumf, jaký se jim podařil v roce 1999 v Kosovu. Málem jsem se pozvracel.

Kosovo je srbská provincie. Většinu obyvatelstva dnes tvoří Albánci, ale Kosovo si zachovává významné postavení v srbské nacionalistické ideologii. Hraním na tyto struny zahájil Slobonan Miloševič program expanzionalismu, který pomohl vyvolat války na Balkáně v 90. letech.

Poslední epizodou těchto válek byly boje v Kosovu na jaře 1999. Od té doby vedla Srby kontrolovaná jugoslávská armáda (JNA) brutální protipovstalecké tažení malého rozsahu proti gerile Kosovské osvobozenecké armády (KLA).

Clinton a jeho evropští spojenci zahájili bombardování Srbska. Miloševič na to zareagoval tím, že rozkázal JNA, aby vyhnala statisíce Albánců, ale nakonec se musel vzdát kontroly nad Kosovem ve prospěch OSN a NATO. Ruskem zprostředkovaná dohoda ukončila válku a Kosovo zůstalo legálně součástí Srbska.

Nyní se Kosovo vrací na stránky noviny. Místní vláda s převahou Albánců hrozí jednostranným vyhlášením nezávislosti na Srbsku. Tento plán má podporu Bushovi administrativy a mocností Evropy.

Summit EU rozhodl o vyslání 1800 policistů, soudců, celníků a prokurátorů, aby pomohli se ,,stabilizací“ po získání nezávislosti. Připojí se k 16 000 vojáků NATO v misi KFOR (Kosovo Force).

Zkrachovalý stát

Jako odpověď na vlnu kriminality a obecně rozšířeným zvěrstvům proti srbské menšině v Kosovu, přijalo OSN politiku ,,standardy před statusem“. Jinými slovy, Kosovo musí nejprve mít fungující demokratické instituce – vládu práva, svobodu pohybu, návrat a znovuzačlenění Srbů a jiných menšin, dialog se srbskou vládou v Bělehradě – než dojde k jakékoliv shodě na jeho mezinárodním statusu.

Nyní se tato politiky opustila. Finanční analytik Oskar Lindström napsal v květnu ve svém dopise ve Financial Times:

,,Bombové útoky a vraždy politických oponentů (a zaměstnanců OSN) jsou na běžném pořádku…Nezávislé Kosovo bude spíše zkrachovalým státem, etnicky vyčištěným od všech menšin, než multikulturním modelovým státem, jak prohlašují USA a Británie.“

Mise EU má za cíl částečně zkrotit Thaçiho a gangstery kolem něj, stejně jako odradit Srby o jakékoliv vojenské akce. Ale i s 1600 posilou, kterou má NATO v záloze, není šance na obranu srbských enkláv před bývalými veliteli KLA, kteří řídí Kosovo.

Západní podpora kosovské nezávislosti mezitím zhoršuje vztahy s Ruskem. Vláda Vladimíra Putina oznámila, že bude vetovat v Bezpečností radě OSN vyhlášení kosovské nezávislosti a západní představitelé jsou rozladěni vztahy Rusky i jinde. Tak například klientský režim USA v Gruzii se obává, že ruská vláda použije kosovský precedent a uzná Abcházii a Jižní Ossetii, dvě Ruskem podporované separatistické provincie v Gruzii.

Shrňme to, Spojené státy a EU spěchají na pomoc režimu, v jehož čele stojí nacionalistický gangster a jehož nezávislost může destabilizovat celý region, jež byl méně jak před deseti lety rozdělen válkou. To je to ,,dobré správa“, kterou hlásají zbytku světa.

Alex Callinicos
překlad Jan Májíček
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •