Petr Nečas, ministr práce a sociálních věcí za ODS, si
s letošním jarním úklidem pospíšil. Jako dobrý odeesák chce vyházet ze
svého resortu sociální dávky, které čSSD teprve od ledna zavedla.
Ještě velice dobře si pamatuji, jak po celou dobu loňského vládí-bezvládí
ODS v boji o voliče slibovala, že na zvýšený rodičovský příspěvek a
porodné nesáhne.
Jen co se ale Nečasova zadnice pevněji zabořila
do ministerského křesla, začal jednat v duchu pravicové tradice a na
sliby zapomněl. Už v dubnu chce předložit vládě návrh změny vyplácení obou
zmiňovaných dávek. Již od září by nový zákon mohl platit. ODS tak vráží podpásovku
nejenom svým voličům.
Vráží ji především ženám na mateřské dovolené, které si
podle nových finančních podmínek už začaly plánovat budoucnost.
Státní kasa je prý prázdná a ODS se rozhodla snížit schodek
v rozpočtu hrábnutím do sociální sféry, aby mohla dále snižovat daně. Kde jinde
vzít chybějící finance než tam, kde se předpokládá nejmenší odpor a vše pravděpodobně
projde potichoučku.
Nečas se rozhodl omezit příspěvky ženám. Právě ty jsou
v tomto státě už beztak málo vidět i slyšet, přestože na dravou a
konkurenční politiku na trhu práce doplácí nejvíc.
Přestože Nečas hovoří o škrtech pro rodinu, z běžné praxe
víme, že rodina dnes stojí na finančně podhodnocené a především kvůli mateřství
znevýhodňované ženě.
V česku panuje vysoká rozvodovost, a tak téměř 20%
rodin je tzv. neúplných. V drtivé většině jsou tyto rodiny závislé na
nízkém platu matky samoživitelky.
Nečas chce zavést tzv. třírychlostní rodičovské
příspěvky. Výše příspěvku se bude pohybovat podle délky mateřské dovolené, pro
kterou se žena dopředu rozhodne. Jedná se o dva, tři nebo čtyři roky. Pakliže
s dítětem budu chtít nebo ať už z jakýchkoliv důvodů budu muset být
doma všechny čtyři roky, budu mít nárok na nejmenší dávky. Z mého pohledu
je tento krok dalším důkazem znehodnocování postavení ženy a malé prestiži,
které se jí v našem státě dostává.
Díky, Petře, za ten krásný dárek k MDŽ. Díky za to,
že sis aspoň jednou za rok vzpomněl, že existujeme, a žes nám připomněl, jaká
je naše hodnota.
Mám pocit, že mou životní chybou bylo, že jsem se narodila
s dělohou. Možná máš ale pravdu. Měla
bych přehodnotit svůj vztah k dítěti a flexibilně se přizpůsobit tržní době. Namísto,
abych z něj vychovávala zdravého a spokojeného člověka ukončím mateřskou co
nejdříve.
Nastoupím do práce a na hlídání syna si najmu paní z Ukrajiny.
Té vychovává její děti doma na Ukrajině někdo jiný. Vlk se nažere a koza,
státní rozpočet, zůstane celá.
V úvahu připadá ještě jedno řešení. Abych už
nemusela nikdy řešit dilema mít děti vs. chcípnout hlady (dilema děti vs.
kariéra se ani neodvažuji zmiňovat) zkrouhnu na minimum rozpočet na pleny,
jídlo a oblečení pro syna a za pár let si za ušetřené peníze nechám mezi nohy
našít ptáka. Nejlíp modrýho.
