Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy

{mosimage}5.5., v den výročí Pražského povstání, se na půdě Filosofické fakulty UK konala Mezinárodní konference proti militarizaci Evropy. Její organizace se za Ne základnám spolu s dalšími aktivisty zhostila
Socialistická Solidarita.

Přestože byla návštěvnost tuzemských posluchačů vzhledem k prodlouženému víkendu nižší než jsme očekávali, celkem se k diskusi sešlo asi 150 účastníků. Především ze zahraničí dorazilo velké množství hostů, což nás nesmírně potěšilo. V publiku mimo jiné usedly i známé české osobnosti jako Petr Uhl a Erazim Kohák. 
Na úvod promluvil hlavní organizátor konference Thomas Franke. V uvítacím proslovu mimo jiné řekl: „Setkáváme se zde v symbolické datum a na symbolickém místě. 5. května  1945 začalo Pražské povstání. Když budete procházet pražskými ulicemi, uvidíte na mnoha domech pamětní desky, které připomínají často velice mladé lidi, kteří padli se zbraní v ruce v boji proti německé okupaci československa. Setkáváme se na Palachově náměstí. Jan Palach byl student filosofické fakulty, který se upálil v roce 1969 na protest proti sovětské okupaci československa. Obě události připomínají, že tato část světa byla během minulého století dobývána velmocemi. Stejně tak byla ale i scénou odhodlaného odporu proti těmto okupačním velmocím. Když se dnes kouknu kolem sebe, cítím závan tohoto odporu.“
Na konferenci se debatovalo o geostrategických zájmech USA;  o roli raketového systému v dosahování těchto zájmů;  a o vztazích Evropy a Ruska ke strategii USA. Analytické debatní bloky uvedli svými referáty politolog Oskar Krejčí; nezávislý zahraniční analytik Miroslav Polreich; Tobias Pfluger německý poslanec evropského parlamentu a politolog. Kate Hudson, předsedkyně Kampaně za nukleární odzbrojování CND z Velké Británie, přednesla úvodní referát na téma Mezinárodně právní aspekty protiraketové obrany. štěpán Kotrba, šéfredaktor internetového deníku Britské listy s Andrzejem Zebrowskim,  z polské iniciativy Stop Wojnie, debatovali na téma Jak reagují na strategii USA a projekt protiraketové obrany vlády zemí bývalého „sovětského bloku“.  
Na konferenci dále vystoupili zástupci celkem čtrnácti protivojenských iniciativ z osmi evropských zemí. Zástupci občanských iniciativ z Polska, Maďarska, Itálie, Německa, Belgie, Francie, Velké Británie a čR se v Praze sešli nejenom proto,  aby si předávali své zkušenosti z kampaní proti vojenských zařízením. Hlavním cílem konference bylo založit celoevropskou sít antimilitaristických iniciativ a zahájit vzájemnou spolupráci.
V závěru konference byla zúčastněnými sepsána Pražská výzva, kterou zde otiskujeme v plném znění.

Helena Franke

Fotografie z konference zde
Reportáž z konference na Britských listech

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •