Protestní nóta neziskových organizací proti projevu premiéra Mirk

Jako zástupci a zástupkyně neziskových organizací a
akademického sektoru a zároveň individuální osoby tímto vyjadřujeme důrazný
protest proti projevu premiéra české republiky Mirka Topolánka při oficiálním
zahájení Evropského roku rovných příležitostí dne 2.4.2007 v divadle Archa.
Domníváme se, že člověk v pozici předsedy vlády si takovýto projev nemůže
dovolit. O to více, že se jednalo o připravený projev na specificky zaměřenou
akci.

Ukazuje se při něm platnost a důraznost motta boje za rovnoprávnost žen osobní
je politické. Že je premiér zastáncem neoliberálního přístupu je jedna věc
a jako soukromé osobě mu právo na tyto názory nikdo nechce a ani nemůže upírat.
Ovšem Mirek Topolánek je druhým nejvyšším představitelem české republiky. Vláda
české republiky je mezinárodními smlouvami, včetně Smlouvy o členství v
Evropské unii, zavázána k respektování a zajištění dodržování jistých hodnot,
zásad, pravidel. Padesát let aktivního prosazování
a zlepšování společenského postavení znevýhodňovaných či přímo diskriminovaných
skupin ve společnosti je však podle Mirka Topolánka ideologií, která vede k
mravně neobhajitelným nerovnostem. Projev
pana Topolánka
při zahájení Roku rovných příležitostí, a nejen tento,
poukazuje na to, že současná vláda bude politiku rovných příležitostí
prosazovat v rozporu se zásadami, k nimž se zavázala, a v souladu s
neoliberalismem, tedy důrazem na nacionalistické zájmy a ekonomickou
"bezbariérovost". Osobní se tedy stává politickým.

Přístup Mirka Topolánka k politice rovných příležitostí totiž, dle našeho
názoru, vyplývá z neochoty pochopit princip rovných příležitostí či přistoupit
na něj. Premiér mj. prohlásil: "zárukou rovnosti příležitostí není žádná
"dobře míněná" (sic!) snaha narovnat nenarovnatelné…Jsou rozdíly,
které jsou nevymýtitelné". Premiér např. říká: "U zdravotně
postižených nikdy nedosáhneme rovnosti, protože zde rovnost fakticky
není". Ano, existují rozdíly. Politika rovných příležitostí však není o
stejnosti, o tom, že by se zákon měl "snažit srovnat ženu s mužem"
(také výrok premiéra), zdravotně postižené se zdravými, Romy, či jiné
národnostní nebo etnické skupiny s dominantní skupinou. Politika
rovných příležitostí je o srovnání startovní čáry, o rovnosti příležitostí,
zacházení. Bohužel (neo)liberální přístup svým přehlížením mechanismů
zakotvených ve struktuře společnosti a ve fungování institucí
není schopen nahlédnout všechny aspekty vznikání a udržování nerovností ve
společnosti, a nakládá břemeno zodpovědnosti za nerovnost na jednotlivce.
Neohlíží se na kulturní, sociální, symbolickou rovinu společnosti. Ekonomické
nástroje, odstranění bariér v ekonomické oblasti nestačí. Naopak. Právě
pozitivní akce (které premiér nesprávně nazývá pozitivní diskriminací), jako
dočasný nástroj, odstraňují nerovné startovní pozice ve společnosti. Dokonce,
dočasné pozitivní akce mohou podle zkušeností různých evropských zemí napomoci
ekonomickému růstu, o níž panu Topolánkovi především jde.

Nechceme rozebírat celý projev, chceme zde zmínit jeho nejzávažnější
aspekty. Premiér se dotýká těhotenství a mateřské role ženy jako něčeho
logického, přirozeného (jde vůbec přirozenost a logika dohromady?), zdravého.
Topolánek tvrdí, že tato "výsada" činí ženy apriorně odlišnými a
doufejme, že co je podle něj odlišné, není apriorně horší. Na reálném trhu
práce jsou ale podle většiny statistických výzkumů ženy stále méně finančně
hodnoceny za stejnou práci, v tzv. "feminizovaných" odvětvích (což
jsou ale v reálu nejzásadnější odvětví: zdravotnictví a školství) finančně
podhodnocovány tak, jako ostatně celá tato odvětví a do ostatních oblastí trhu
práce mají sníženou možnost vstupu i postupu na vyšší příčky vedení. Toto je
Topolánkovo "odlišné postavení žen na trhu práce" v řeči
sociologických průzkumů. Z nového zákoníku práce rozhodně nevyplývá, na rozdíl
od tvrzení pana premiéra, že je prostě "daleko rizikovější zaměstnat ženy
než muže". Nový zákoník práce totiž nerozlišuje zaměstnance/kyně jako ženu
a muže, ale pracuje s pojmem rodič. Naopak pro moderní firmy zaměstnávat ve
svém týmu ženy není rizikem, ale výhodou. Nehledě na to, že nový zákoník práce
odkazuje v otázkách diskriminace na dosud neexistující antidiskriminační zákon.

Další z nich se týká přístupu k národnostním a jiným menšinám. Neoliberální
přístup, potažmo několikerá zmínka v projevu Topolánka, vyžaduje zcela
ne-demokratickou asimilaci, tedy přizpůsobení se hodnotám dominantní
skupiny (tedy, hodnotám prosazovaným panem Topolánkem/vládou). člověk, který
tvrdí, že prosazuje "vládu práva", tak autoritářsky upírá hlasy
menšinám a prosazuje ten dominantní, svůj. Je to však diverzita, která přispívá
k větší toleranci, rozmanitosti, demokratičnosti společnosti a způsobů života.

Jak se panu Topolánkovi podařilo "vymýtit diskriminaci leseb a
gayů"? Připomeňme si, že zákon o registrovaném partnerství máme navzdory
ODS nikoliv díky ní. Zákon o registrovaném partnerství přitom ani zdaleka
nedává stejná práva a povinnosti heterosexuálním a homosexuálním lidem a
diskriminace na základě sexuální orientace stále trvá. Pan premiér tvrdí, že
nezná případ diskriminace v zaměstnání – to by si měl pozorněji číst noviny,
pak by mu jistě neunikl případ maséra Sydora z čeladné, kterého odmítli právě z
důvodu jeho sexuální orientace.

Jako zástupkyně a zástupci nevládních organizací spojených v české ženské
lobby a dalších organizací žádáme českou vládu o vysvětlení stanoviska k
politice rovných příležitostí.

Doufáme, že právě zahájený Evropský rok rovných příležitostí pro všechny
poskytne i panu premiérovi české republiky možnost doplnit si chybějící
znalosti v oblasti rovných příležitostí a porozumět základním hodnotám a
principům, na nichž je Evropská unie založena.

Za českou ženskou lobby:
APC-WNSP
Aperio
Asociace podnikatelek a manažerek
Athinganoi
česká asociace dul
český helsinský výbor
český svaz žen
Evropská kontaktní skupina
Fórum 50 %
Gender Studies, o.p.s.
Hnutí za aktivní mateřství
Moravská asociace podnikatelek a manažerek
proFem, o.p.s.
Rosa
Rozkoš bez rizika
Slovo 21 – ženská romská skupina Manushe
Soroptimis International – pražský klub
Unie katolických žen
UNIPA
Projekt Magdala české katolické charity
Žába na prameni

Další NNO:
Bengales
Berkat
GAIA
Genderové informační centrum NORA
Gender centrum FSS MU
gitA – genderová informační a tisková agentura
Interaktiv.cz
Institut Terezínské Iniciativy, o.p.s.
NESEHNUTí Brno
Open Society Fund
Otevřená společnost, o.p.s.
Romea
STUD Brno

Akademická pracoviště:
Katedra genderových studií FHS UK v Praze
obor genderová studia, katedra sociologie, FSS MU
Gender  a sociologie, Sociologický ústav Akademie věd čR
Národní kontaktní centrum – ženy a věda, Sociologický ústav AV čR

Politické strany:
Rovnost šancí

Jednotlivé osoby:
Ciprová Kristýna, studentka katedry genderových studií FHS UK
Cwierz Filip, student FSS MU – sociální antropologie, genderová studia
Gotteltová Kristina
Hlucháňová Zuzana, překladatelka, postgraduální studentka KAA FF MU
Horký Ondřej
Kostka Vladimír, student Sociologie – Univerzita Pardubice
Kynčlová Tereza, studentka KGS FHS UK
Melicharová Tereza, studentka KGS FHS UK
Merunková Alexandra, zastupitelka města Mníšek pod Brdy
Musilová Dana
Muška Karel, Mgr., antropolog
Nürnbergerová Veronika, bývalá poradkyně premiéra v oblasti lidských zdrojů, nezávislá hodnotitelka vzdělávacích projektů EK
Nyklová Blanka, interní doktorandka KS FSV UK
Ortenová Alena MgA., studentka KGS FHS UK
Pavlas Tomáš, pracovník Žáby na prameni
Procházková Petra, právnička
Puch Petr
Trinkewitz Zdeněk, student genderových studií a sociologie FSS MU
Riglová Anetta
šabatová Anna
Víchová Jana, ředitelka festivalu Femina Film
štefániková Jana


Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •