Sto let rovného volebního práva

Dne 26. ledna 1907 podepsal císař František Josef I. zákon o všeobecném rovném volebním právu (samozřejmě se i nadále nevztahovalo na ženy). Dosavadní volební systém v Rakousko-Uhersku byl založen na tzv. kuriálním systému, uzákoněném únorovou ústavou z roku 1861. Voličská obec byla rozdělena do čtyř kurií. První kurie zahrnovala třídu velkostatkářů, druhou představovali příslušníci obchodních a živnostenských komor (obě dohromady delegovaly 30% poslanců), třetí tvořila města (33% poslanců) a čtvrtou venkovské obce (37% poslanců). Ve čtvrté kurii tak připadal jeden mandát na 129 000 voličů, zatímco v první na pouhých 20 voličů. Později přibyla ještě pátá kurie a od roku 1897 kurie šestá všeobecná, v níž volili všichni muži starší 24 let (včetně příslušníků zbývajících pěti kurií).

Boj za všeobecné a rovné volební právo představoval od počátku jeden z hlavním cílů sociální demokracie. Pod dojmem stávek a demonstrací za všeobecné volební právo v Belgii roku 1893 začali také rakouští sociální demokraté doceňovat mimoparlamentní formy boje. Došlo k vlně demonstrací, jež mnohdy končili i krvavými střety s policií. Jejich výsledkem byla již zmíněná volební reforma z roku 1896. Novým impulzem se staly revoluční události v Rusku roku 1905. V září vydalo vedení rakouské sociální demokracie výzvu k boji za rovné volební právo. Pod tlakem veřejného mínění navrhl císař v ministerské radě zásady volební opravy.

Výsledkem dlouhých jednání byl soubor zákonů z ledna 1907, které zaváděly všeobecné, rovné, tajné a přímé volební právo pro muže od 24 let pro volby do poslanecké sněmovny říšské rady. Pasivní volební právo bylo limitováno věkem 30 let. Pod pokutou byla uzákoněna povinná volební účast. Nadále však zůstávala řada omezení aktivního volebního práva. Vyloučeni byli muži, kteří nebydleli aspoň jeden rok v dotyčné obci, či kteří pobírali chudinskou podporu, ale také příslušníci armády a četnictva. Při přepočtu hlasů na mandáty zůstal zachován většinový systém – volební okresy byly jednomandátové.  

První volby do říšské rady na základě tohoto zákona se konaly v květnu 1907. V českých zemích zvítězili čeští agrárníci s 28 mandáty, druhá sociální demokracie obdržela 24 mandátů a získala také absolutně nejvyšší počet hlasů. Nejsilnější zastoupení z německých stran měli sociální demokraté (21 mandátů) a agrárníci (19 mandátů).

Petr Dvořák
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •