Superlobbing – vojensko-průmyslový komplex v praxi

Již se ukázalo, že vláda Spojených států ve spolupráci s mainstreamovými médii nepřetržitě lhala světové veřejnosti a především té vlastní, aby tak získala podporu pro rozhodnutí zaútočit na jinou zemi.

Člověk nemusí být vojenský analytik, aby si uvědomil, že nad terorismem se nedá zvítězit okupací země, která navíc původně s terorismem neměla nic moc společného na rozdíl od např. Saudské Arábie, jejíž panovník a režim je dodnes pod americkou vojenskou ochranou a těší se z obchodu s touto zemí. Naproti tomu v Iráku se dnes sjíždí džihádisté z celého světa, aby bojovali v řadách místního odboje, který je prakticky neporazitelný stejně jako byl Vietkong ve Vietnamu, islámská revoluce v íránu nebo Castrova Kuba.

Celý konflikt tak paradoxně vhání nové a nové mladé lidi do náruče teroristických organizací. Iráčané bojují v první řadě o to, aby svou zemi osvobodili od okupantů. Teď jsou však pod vlivem radikálních islamistů, kteří se jim mohou začít zdát sympatičtí, protože na první pohled bojují za stejnou věc. Jejich věcí však není nic jiného než boj o moc v muslimském světě.

Myslím, že není nutné dále rozebírat seznam deklarovaných důvodů a „vznešených“ cílů, kterými se americká administrativa snažila tento akt agrese ospravedlnit, a které se v realitě pěti let trvajícího válečného konfliktu, zatím s přibližně milionem mrtvých, ukázaly jako čisté pokrytectví a jasná manipulace.

V televizi se nedozvíme, jaké byly pravé důvody americké intervence do Iráku. Proto je nutné se zamyslet nad tím, kdo má z války prospěch.

Kdo má na zahájení válečného tažení vliv a kdo z něj těží

Před válkou v Iráku se hodně operovalo se zprávami zpravodajských služeb, které měly de facto za úkol potvrdit ohrožení Spojených států ze strany Sadáma Husajna. K tomuto účelu byla dokonce zřízena „speciální zpravodajská“ agentura uvnitř Pentagonu – PCEG.

Zpravodajské služby nejsou řízeny Sněmovnou reprezentantů, což by vzhledem k vlivnému lobbingu zbrojařských gigantů a jiných korporací přímo v Kongresu na věci příliš nezměnilo. CIA je povětšinou přímo řízena politiky ve vládních funkcích. Tedy mnohem užším spektrem lidí, kteří mají zásadní vliv na tvorbu zahraniční politiky. Tato skupina by se dala označit za „superlobbyisty“ korporací, které ve formě vládních zakázek těží miliardy ze státního rozpočtu.

Oficiální představitelé státu a neoficiální Superlobbyisté

Dnes mezi ně patří např. viceprezident Dick Cheney, který byl v letech 1995 až 2000  hlavním výkonným ředitelem firmy Halliburton, jejíž akcie na trhu díky válce v Iráku raketově stouply. A zisky počítá v miliardách, zatímco američtí daňoví poplatníci počítají ztráty v trilionech.

Donald Rumsfeld, bývalý ministr obrany dnešní administrativy, v letech 1977 až 1985, působil jako výkonný ředitel mezinárodní farmaceutické společnosti G.D. Searle, která Hussajnovi během války Iráku s íránem prodala značné množství antraxu, dýmějového moru a botulinového toxinu. Přišlo na to ministerstvo obchodu USA již v roce 1988. Tyto zbraně hromadného ničení Rumsfeld Hussajnovi prodal v diplomatických službách administrativy Ronalda Reagana.

Další, ale rozhodně ne poslední na seznamu, který indikuje možnosti maximalizace zisků na trhu s válkou a logickou propojenost tohoto businessu s vládními špičkami ve Spojených státech, je Bushova ministryně zahraničí, Condoleezza Rice. V letech 1991 až 2001 seděla v představenstvu ropného gigantu Chevron, který si dnes brousí zuby na irácký ropný průmysl.

Ztráta významu voleb

Lobbing má dnes mnohem větší význam než celý demokratický proces, který se stává jen divadlem pro veřejnost. Dosah a vliv lobbingu představuje jakousi stínovou vládu Bílého domu bez ohledu na to, kdo v něm zrovna sedí. Je to ale spíše vůz nežli dům. „Bílý vůz“, který se pohybuje na základě setrvačnosti v systému, jehož nejvyšší nastavenou hodnotou je zisk a moc. Maximální změnou, které se v systému dočkáváme, je výměna řidiče. I to je však změna pouze virtuální, což si většina lidí uvědomuje, a proto nechodí k volbám.

V roce 92 nevolilo 45 procent Američanů. V roce 96 se 88 milionů Američanů rozhodlo svůj hlas nedát žádnému z prezidentských kandidátů. Billa Clintona tak volilo jen 27 procent občanů. Konstantně nevolí přibližně polovina Američanů.

http://www.democracynow.org/2000/10/10/why_americans_dont_vote
http://www.yvoteonline.org/noshows1996.shtml
http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?file=/g/a/2004/10/06/notes100604.DTL

Pasažéři ve zmíněném „bílém voze“ mohou být přirovnáni k recyklovatelnému odpadu, materiálu, který jen mění své funkce. Do vozu se totiž vracejí jen s tím rozdílem, že sedí na jiných sedadlech, jako např. D. Rumsfeld, D. Cheney, H. Kissinger, P. Bremer, E. Abrams, F. Hoobrouck, K. Rove, P. Wolfowitz, D. Ross, Scooter Libby, G. Schultz a další a další.

Bushové a fašizmus v Americe

Na „vyjížďku“ však nejčastěji jezdí členové dynastie Bushů. Bush starší byl v sedmdesátých letech dokonce i ředitelem CIA. A všichni známe možnosti těchto tajných zabijáků. Nemluvě o dědovi dnešního prezidenta, který se jako bankéř podílel na úspěchu Hitlerovy cesty k moci. Prescott Bush chtěl dokonce zlikvidovat F. D. Roosevelta a jeho „New Deal“. Ohrožení bezuzdého kapitalismu chtěl ve Spojených státech řešit fašistickým převratem. A v roce 1933 se o to s dalšími bankéři a představiteli velkých korporací i pokusil. Když tedy chceme pochopit počínání jeho syna a vnuka, nemusíme pátrat hluboko v rodinné historii. Gorge Bush starší má za sebou bohatou kriminální historii, která již vydala materiálu na několik knížek. Zaměřme se tedy na jeho současnou aktivitu. Bush starší je dnes mj. lobbista zbrojařské společnosti Carlyle Group.

Bush – Nazi Connection
http://www.youtube.com/watch?v=BubGcPkVNE4&feature=related

BBC Radio 4: The Whitehouse Coup (1,2,3)
http://www.youtube.com/watch?v=7H6J6Wx0t8w

http://www.youtube.com/watch?v=UQew4UiUmUY&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=7r4RLEIFQbA&feature=related

Prescott Bush Interview : Hear a traitor speak
http://www.youtube.com/watch?v=c8pFS0P8i38&feature=related

Hitler like laws passed by G.W.Bush (Až neuvěřitelný záblesk pravdy v americkém mainstreamovém médiu MSNBC)
http://www.youtube.com/watch?v=wTP2gs-NUtc&feature=related

Carlyle Group Team

Carlyle Group je jedna z největších zbrojařských koncernů na světě. Jejich úspěch spočívá v najímání bývalých vysoce postavených politiků, kteří dobře znají zákonitosti dnešního systému a jeho činitele, kteří mají vliv nebo přímo rozhodují o bezpečnostní politice a zároveň mají vliv na udělování státních zakázek. Tradice najímání těchto „super lobbyistů“, kteří mají i bez funkce ve vládě na politiku vliv, začala s najetím Franka Carlucciho, který šel rovnou z křesla ministra obrany v Reaganově administrativě do křesla lobbisty pro Carlyle. Do roku 2005 zhodnocovala Carlyle politických kontaktů i např. Jamese Bakera, Johna Majora nebo bývalého prezidenta Filipín, Ramose. Generálním ředitelem Carlyle Group byl do své smrti letos v lednu bývalý rozpočtový poradce Bushova a Clintonova Bílého domu, Richard Darman.

 

The Iron Triangle – The Carlyle Group Exposed (opravdu velice zajímavý dokument tzv. eyeopener) Prnvích několik vět je v němčině, ale zbytek v angličtině
http://video.google.com/videoplay?docid=7094545816220336237

Meet the Carlyle Group
http://www.hereinreality.com/carlyle.html

http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/01/25/AR2008012502046.html

Válka je obrovský business

Druhá světová válka a Studená válka dala ve Spojených státech vzniknout vojensko-průmyslovému komplexu, před jehož vlivem varoval již Dwin Eisenhower. Měl na mysli tzv. železný trojúhelník, který je tak obrovský a má takový vliv, že dokáže účinně působit na válečnou politiku Spojených států. Jedná se o propojenost skupiny korporací kolem vojenské obrany s Pentagonem a samotným Ministerstvem obrany. Jako v každé politice, jde o zájmy. A prioritním zájmem businessu je zisk. Válka se tedy už nevede jen z důvodů ohrožení státu. Důvodem zaútočit se stává maximalizace zisků zbrojařských a jiných společností, které mají díky svým lobbistům kontakty ve vládních a vojenských strukturách státu. A jsou tak schopny kontinuálně ovlivňovat součastnou politiku, při čemž od vlády získávají ty nejlukrativnější zakázky, které jsou placeny z obligatorních investic veřejnosti do státu: daněmi.

Vypadá to, že kapitalismus už nám zprivatizoval i válku. Stejně jako více peněz v oběhu nám nezaručí prosperitu, tak ani více zbraní a zbrojních projektů nám nezaručí bezpečnost, ale naopak znehodnotí snahy o mírové řešení sporů.

Plánovaný radar v České republice je dalším z těchto projektů. A navíc je součástí americké strategie „rozděl a panuj“ v evropském prostoru. Snaží se destabilizovat naše vztahy s Ruskem, na kterém jsme energeticky závislí. Rusko je dnes sice na obchodu s Evropou také závislé, ale to se mění se stoupající žízní asijského průmyslu. Vliv Ruska na Evropu mohla EU oslabit, kdyby byla schopna konzistentně postupovat v zahraniční energetické politice, a soustředila se na plánovaný ropovod Nabucco. Tento projekt byl zároveň možností přispět ke zlepšení vztahů EU s muslimským světem. Mohli jsme navázat úzkou spolupráci s Indoevropany v íránu, kteří na základě tohoto projektu sjednali mír mezi Indií a Pákistánem.

Démonizovaný írán je signatářem mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Atomové bomby v historii použil jen jeden stát. A tím byly Spojené státy americké, které tímto způsobem demonstrovaly sílu Sovětskému svazu. Jinak jsou jaderné zbraně používány jen k zastrašení. Každý stát si je totiž vědom důsledků jejich použití. Irák bylo možné napadnout, protože je neměl. A přesně to si írán, který je další na řadě v neokonzervativním plánu americké dominance na Středním východě, uvědomuje.
Je mnoho věcí, které národy po celém světě spojuje. To, co je rozděluje, jsou mocenské zájmy některých států, zájmy korporací a jejich tiskových mluvčí – politiků, kteří získávají moc a vydělávají peníze na strachu, který v nás s pomocí mainstreamových médií pěstují.
Thomas Jefferson kdysi řekl, že mír, prosperita, svoboda a morálka spolu velice úzce souvisí. Vzhledem k tomu, čeho jsem dnes svědky, by se dalo říci, že v tomto sytému, ve kterém morální hodnoty zaujímají pozici hluboko pod hodnotou maximalizace zisku, není mír, je omezována svoboda a prosperita je otřásána finančními krizemi a válečnými výdaji.

 

The Iron Triangle – The Carlyle Group Exposed 5. část (obchod a osobní kontakty – Bush, Saudská Arábie, Carlyle)
http://video.google.com/videoplay?docid=-5932842505201840440&q=the+iron+triangle&lr=lang_cs%7Clang_en&total=80&start=0&num=10&so=0&type=search&plindex=4

Naomi Klein: Disaster Capitalism
http://www.youtube.com/watch?v=JG9CM_J00bw

Jana Ridvanová

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •