Bursík: “Kdybychom dělali, co chtějí voliči, byli bychom jen pasivní, populistickou vládou”

"Zelení představují v těchto volbách reálnou šanci na změnu. Váš hlas pro Stranu zelených bude současně hlasem pro kvalitu života hlasem pro změnu politiky a pro postupnou proměnu atmosféry v naší společnosti. Děkujeme" – Martin Bursík, předvolební poděkování, 2006
,,Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci silou, Kaťuško. Políbení, martin"

,, A to je prostě úděl politika prosazovat také věci, které jsou nepříjemné. A k tomu mi ta krabice nepomůže."

– Martin Bursík, 2008

Když Martin Bursík nastoupil do čela Strany zelených, mohl si dopřát naprosto dokonalý mediální servis. Celá dnešní pravicová vláda má v dosti závislých médiích velkou, téměř píarovou podporu, leč jen málokterému z jejích představitelů se podařilo utvořit si prostřednictvím nich profil neobyčejně sympatického, vstřícného, bezprostředního, slušně a věcně se projevujícího a morálně čistého politika tak, jako Bursíkovi.


širších kontextů neznalý a médiím důvěřující občan se až dosud musel divit, jak je možné, že Strana zelených má stabilně podporu, když má v čele hotový ideál politické praxe. I když se i v médiích mnohokrát projednávaly Bursíkovy kauzy kolem jeho neférového zvolení předsedou zelených, zděděného malostranského domu nebo konfliktů uvnitř zelené (tyrkysové) strany, pokaždé se mu po mediální stránce podařilo v konečné fázi vyváznout bez větších skvrn. Ať dělal, co dělal, televizní obrazovky, tisk i internet nám jej vždy naservíroval jako pana Čistého (z oněch médií nejsou myšleny pouze pravicové plátky jako Lidové noviny, ale také levicové Právo, ve kterém se Bursík jistý čas těšil silně pozitivních ohlasů od komentátora Alexandra Mitrofanova).

Ale dnes, v období pravidelně klesající podpory veřejnosti vůči Topolánkově vládě, se nám začíná i dosud neohrozitelný Mirek Dušín české politiky pěkně demaskovat. Na veřejnost uniknutý vulgární email, který adresoval své (podle stále se množících údajů) možné partnerce Kateřině Jacques, není jedinou indicií, odhalující vicepremiérovu osobnost v pravém světle. Poněkud opomenutý zůstal Bursíkův rozhovor s aktivistkou iniciativy Ne základnám Ivonou Novomestskou před úřadem vlády.

Ten byl kompletně zaznamenán kamerou a uveřejněn v televizním dokumentu Burianův den žen, v díle, jehož protagonistkou byla právě Ivona Novomestská. K pořadu samotnému by se našlo mnoho výhrad, především k výkonu moderátora Jana Buriana, který si ve své snaze neustále s Novomestskou polemizovat a neskrývat před ní své jasně provládní a proamerické názory počínal poněkud neobratně a výsledek tudíž působí trochu mdle. Přesto se povedlo udržet míru objektivity, díky čemuž jsme mohli shlédnout nejen výmluvnou konfrontaci mírové aktivistky s koncentrovaným fanatismem nazývaným šinágl, ale také se zmíněným místopředsedou české vlády. Tatam byl obrázek usměvavého Mirka Dušína. Jakmile dostal Bursík příležitost hovořit se zástupkyní iniciativy, která by měla mj. sloužit jako černé svědomí našich falešných zelených, projevil se zcela otevřeně jako zástupce třídy arogantních mocipánů. Posuďte sami, zde je foneticky přepis rozhovoru:

Novomestská: Dobrý den, pane Bursík.

Bursík: Dobrý den.

Novomestská: Se opět setkáváme, my tady dneska děláme takový happening, my jsme se zamysleli nad tím, že 70% lidí je proti radaru, že vy dál vyjednáváte jako vláda, tak jsme vám připravili krabice..

Bursík: Kdybychom tematizovali jenom věci, kde je většina pro, tak bychom byli jenom tou pasivní vládou, která populisticky reaguje na to, co lidi chtějí. A to je prostě úděl politika takhle jít s kůží na trh a obhájovat věci. Já neříkám, že tohleto obhajujeme, vedeme jednání, vydefinovali jsme podmínky, které posouvají ten projekt do multilaterálního systému a kterému dávají rámec NATO. A tohle je strategie, kterou jsme myslím jako zelení přispěli velmi pozitivně tomu procesu, že vy to vidíte takhle jednostranně..

Novomestská: Ale vy to přece prosazujete, vy přece najímáte lobbistu pana Klvaňu, aby přesvědčoval za naše peníze po celé České republice lidi, že jsou hloupí..

Bursík: Bednu si nechte, s váma bude asi obtížná řeč.

Novomestská: Takže pro vás..můžu se vás zeptat na něco?

Bursík: Myslím, že víme velmi dobře, co v téhle věci děláme. Tu věc nevidíme zdaleka jako rozhodnutou, vedeme jednání, Karel Schwarzenberg je nominován za Stranu zelených..

Novomestská: Pane Bursíku, vy se se mnou vůbec nebavíte! Já jsem se vás ptala, jestli vám přijde v pořádku, že 70% obyvatel je proti a vy mi pořád odpovídáte, že přesvědčit..

Bursík: Já jsem vám na to odpověděl..

Novomestská: To znamená : jsou proti, pro mě to znamená přesvědčit, přesvědčit, přesvědčit..

Bursík: Ne, já jsem vám na to odpověděl, že to, že většina proti nějaké věci, například proti poplatkům u lékaře, když zdravotní systém je neudržitelný a víme, že spoluúčast pacienta 11% nedokáže udržet ten systém, že standartně v zemích OECD je ta spoluúčast 25-40%, ale kdybychom dali na to, že většina lidí nechce platit u lékaře, protože prostě za socialismu to bylo zdarma, a my se proto zdáme, že většina to nechce, tak nejsme reformní vládou a ten systém se nám rozpadne! A to je prostě úděl politika prosazovat také věci, které jsou nepříjemné. A k tomu mi ta krabice nepomůže.

Novomestská: Příjde vám toto samé, prosazovat, aby tady byla cizí vojska a základna? Bursík: Ne, ale ten váš argument, že 70% je proti, pro mě, jako pro politika je důležitá informace, že to bude těžké,..

Novomestská: Hmm, ale znamená to pro vás..

Bursík:..a že mám před sebou těžký úkol. Ale není to pro mě argument to téma odložit. Novomestská: To znamená, že to pro vás znamená, že za naše peníze, to znamená, že nás musíte ještě přesvědčit. Vemete si z těch daní peníze, abyste najali někoho, kdo nás bude přesvědčovat o tom, že jsme hloupí. To je pro vás prostě informace o 70%.

Bursík: Vy neumíte argumentovat, vy máte vlastní názor a neumíte vést debatu.

Novomestská: To je úžasná odpověď…

Právě toto Bursíkovo vystoupení by mělo být povinnou podívanou pro všechny naivní občany, kteří ještě dnes, a to klidně i částečně, žijí v domnění, že Bursík a jeho věrní představují onen hlas pro kvalitu životu, onu slibovanou změnu politiky a postupně i atmosféry v zemi. Tohle je SKUTEČNý BURSíK, jak bychom ho měli správně znát – bezohledný kariérista, měnící svůj stranický dres ad libitum, schopný s pomocí různých podezřelých vlivných figurek zmocnit se enviromentální strany a zneužít jí k vrcholnému politickému boji i za cenu rezignace na její původní ideové základy. Když už se mu nabídne šance, spojí kdysi zelenou stranu i s jejím úhlavním protivníkem – vždyť ministerské posty jsou tak lákavé. A pak si již plnými doušky vychutnává své vrcholné mocenské postavení. I nadále je však pro něj žádoucí hrát si na zeleného politika v případech, kdy se nabízí propagace módní biomasy nebo boje proti globálnímu oteplování, větší zelený aktivismus v antiekologickou stranou řízené vládě je už ale zbytečný. Když už má hovořit s médii, tak v líbivých pravdoláskařských frázích, ve kterých kromě něj vyniká i jeho potenciální partnerka Jacques.

Vždy vypadat vzorňácky, větší snažení ale není třeba, když jsou média nakloněna na jeho stranu. Když už se dostane do konfrontace s mírovou aktivistkou, účastnicí protivládního happeningu, počne znovu drmolit své naučené fráze o výsadní pozici jeho vlády, která dělá kroky, které sice nejsou líbivé, ale zato jsou jednoznačně správné, neboť to tak vládní tábor a jeho spolehliví novináři povídají. Pokud se jej aktivistka pokusí donutit k nefrázovité promluvě, cynicky se s ní odmítne bavit, označí ji téměř za podřadného tvora, který ani ,,neumí argumentovat". Když jí naše vládní kampaň nepřesvědčila, tak s ní nemá cenu diskutovat. Občanskou iniciativu, za níž aktivistka hovořila, těšící se masové podpory české veřejnosti, s absolutní samozřejmostí za občanskou iniciativu ani nepovažuje. Protože nehájí zájmy ani vlády, ani jeho vlastní. Následně odkráčí do svého pracoviště, na kterém ho čekají jeho modří, modrozelení a modročerní kolegové, nevýjimaje Ivana Langra, který se k němu během prezidentské volby nechoval příliš uctivě a Karla Schwarzenberga, ,,zeleného" ministra zahraničí, který by měl správně vést jednání o radaru, ve skutečnosti však pro něj bezostyšně agituje.

Takový jest Martin Bursík. Vicepremiér, který velmi dobře ví, co dělá.

(Stránka pořadu s I. Novomestskou ZDE

 

Vladimír Tupáček

 

Převzato z www.blisty.cz

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •