Koalice je pod tlakem zvenčí a nejistá uvnitř

{mosimage}Vláda Mirka Topolánka si v půlce volebního období musí zvykat na nepříjemnou novinku. Už proti ní »povinně« neprotestuje jen opozice a odboráři. K nim se nyní poprvé přidávají i elity z univerzitního a lékařského prostředí, tedy spíše tradiční voliči pravice.
Naposledy v pátek Akademický senát Univerzity Karlovy vytáhl proti vládě nezvyklý arzenál: pokud vláda neustoupí od svého záměru přetvořit univerzitní nemocnice na akciové společnosti, lékařské fakulty zastaví svou výuku. 

Tím by se zhroutil celý systém vzdělávání mediků.
Ministerstvo zdravotnictví reagovalo podrážděně: »Ve středu jsem vedl jednání s nejvyššími představiteli akademické obce a rozešli jsme se s tím, že během tří týdnů dojdeme ke shodě. A místo toho najednou přijde vydírání univerzit ve stylu: Pokud nepřistoupíte na naše návrhy, tak přestaneme učit,« říká první náměstek ministra zdravotnictví Marek šnajdr.

Největší protesty za 18 let

Sílící odpor proti vládě v následujících měsících pocítí takřka všichni – stávkovat totiž hodlají učitelé, lékaři i zaměstnanci dopravy. Dohromady se tak skládají největší protesty za posledních 18 let. Například Pražané se 24. června zřejmě poprvé na vlastní kůži přesvědčí, jaké to je, když na všech trasách přestane jezdit na hodinu metro, páteř městské dopravy.
Koalice, především ODS, má ale jasno: odborářské protesty jsou součástí kampaně před podzimními krajskými a senátními volbami.
»Nevím, jestli 24.červenec jako ostrý start žhavé předvolební kampaně ČSSD je optimální datum. Je přece naprosto evidentní, že odborová centrála se v tuto chvíli chová jako píárová odnož ČSSD,« říká šéf poslanců ODS Petr Tluchoř.

Na volby myslí všichni

Je pravda, že například šéf Českomoravské komory odborových svazů Milan štěch je zároveň senátorem za ČSSD a letos na podzim obhajuje svůj mandát.
Blížící se podzimní volby ovšem ovlivňují i dění uvnitř vládních stran, jejichž podpora ve výzkumech vykazuje v poslední době rekordně nízké hodnoty: lidovci i zelení musejí vážně řešit otázku, jestli se jim povede proniknout do sněmovny i po volbách 2010.
Ochota k nepopulárním krokům tak v koalici evidentně klesá, a to na vládu čekají ještě tak důležité kroky, jako druhá část zdravotní reformy, změna důchodů nebo hlasování o radaru: na ani jednom bodu se přitom početně slabá koalice ještě nedokázala stoprocentně shodnout. Čím dál složitější dohadování uvnitř vlády ilustruje osud zdravotnických poplatků. Po pouhém čtvrt roce jejich fungování už obě menší vládní strany žádají, aby byli od placení osvobozeny děti do 18 let i senioři.

Robert Břešťan a Petr Vašek, převzato z Hospodářských novin z 26. 5. 2008

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •