Malí na cimrmanovské cestě

{mosimage} Zástupci lidovců a zelených odolávají ODS v jednáních o zdravotnické reformě.
A nastolují požadavky, které voní jako vánoční cukroví.
KDU-ČSL žádá osvobodit od poplatků děti do osmnácti let, důchodce nad sedmdesát let, obyvatele domovů důchodců a ústavů sociální péče a také návštěvníky praktických lékařů, zubařů či gynekologů. Strana zelených se v lecčem shoduje s lidovci a navíc chce, aby lidé platili 30 korun za recept, nikoli za položku, a na pobyt v nemocnici aby v roce přispívali poplatkem jen 28 dní. Společně pak malé koaliční strany hodlají prosadit, aby peníze od pacientů šly do zdravotního pojištění, nikoli jako dosud zdravotnickým zařízením a lékařům.

ODS se tradičně brání. Je ochotna přistoupit jen na technické úpravy. Systém, kterým se opakovaně pyšní ministr Tomáš Julínek, si nenechá bourat od nikoho. Ani od koaličních souputníků, ani od ústavního soudu.
Strany se sklony k hegemonii v takových případech používají výraz okopávání kotníků. Přesně toto se nyní v koalici odehrává. Řádí snad nemoc šílených trpaslíků? Možná pomůže pohled na čerstvé volební preference podle STEM. Trend, který zachytily, se od výsledků jiných agentur neliší. ČSSD má 31,2 procenta, ODS 23,4, KSČM 11,3, zelení 9,2 a lidovci 5,5 procenta příznivců.
Zvláště ve straně, která dnes zahajuje svůj sjezd, musí pouhá půl procenta nad politickou propastí – protože partaj, která není v parlamentu, jako kdyby neexistovala – vyvolávat závratě. Nikoli z úspěchů, ale z tušení katastrofy.
Ani zdánlivě pevnější zelené kramfleky nejsou zárukou klidu. Toto slovo se k SZ vůbec nehodí. Uvnitř strany vřou a probublávají zásadní spory o další směřování, které ohrožují budoucnost zelených. Těžký je osud malých stran. Musí se točit jako na obrtlíku (reformu loni schválily), vyhovět koaličnímu dubisku, svým funkcionářům žádostivým křesel v exekutivě, ale také a především vlastním voličům. A ti se většinově cítí reformou zasaženi.
KDU-ČSL a zelení letos prosazují požadavky rozumné, pokud ovšem nebereme v úvahu pokus protlačit parlamentem nebývalé církevní restituce a gigantické finanční náhrady církvím nebo snahu některých lidovců omezit zákonem potraty. Vůči starším vládním partnerům ale zároveň působí jako děti vůči dospělým. Zelená ministryně třeba chystá návrh zákona, který by postihoval plácání ratolestí přes ruku či na zadek. Freud by měl radost.
Lidovci a zelení jsou na cimrmanovské cestě. Jdou na sever. Normálně jdou na sever. A už jdou na jih. Na tom jihu by jistě chtěli skončit, kdyby se vítr po příštích volbách změnil a oni by ještě měli možnost do toho mluvit. Ale zároveň se příliš nevzdalují od severní točny. Dočasně jim skýtá jistoty.

Alexandr Mitrofanov
vyšlo v deníku Právo 19.4.
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •