{mosimage} „Bylo zdůrazněno, že tento radar bude integrální součástí jakékoli budoucí protiraketové obrany na aliančním základě,“ řekl premiér Mirek Topolánek ještě v Bukurešti.
„Nepotvrdilo se na tomto summitu, že tyto základny budou ve spolupráci s Aliancí,“ prohlásil také ještě v Bukurešti slovenský prezident Ivan Gašparovič o plánovaném radaru v ČR a raketách v Polsku.
„Nepotvrdilo se na tomto summitu, že tyto základny budou ve spolupráci s Aliancí,“ prohlásil také ještě v Bukurešti slovenský prezident Ivan Gašparovič o plánovaném radaru v ČR a raketách v Polsku.
Pravdu mají přitom oba. Ono to sice „bylo zdůrazněno“, ale řekli to jen Češi, jak vysvětlilo rádio Jerevan. Zato Gašparovičovu pravdu dokazuje závěrečné komuniké. Česká delegace se chtěla z Bukurešti vrátit s takovou formulací NATO, jež by co nejvíce naznačovala budoucí začlenění protiraketového deštníku USA do NATO. Moc se jí to nepovedlo, závěrečné komuniké sice uznává rostoucí hrozbu šíření balistických raket, ale „plánované rozmístění amerických prostředků protiraketové obrany v Evropě“ hodnotí pouze jako „podstatný příspěvek k ochraně spojenců před balistickými raketami s dlouhým doletem“.
Způsoby jeho propojení s nynějšími snahami NATO o budoucí „protiraketovou architekturu celé Aliance“ NATO teprve zkoumá, Rada NATO má připravit její varianty tak, aby ochránila celé alianční území. To v amerických plánech není. O těchto variantách nemá sice summit v příštím roce přímo rozhodnout, ale má je zkoumat, rozhodlo se v Bukurešti. Je to, vedle odmítnutí rozšířit NATO o Ukrajinu a Gruzii, neúspěch Bushe, Vondry a Schwarzenberga. Nerozdělovat EU a transatlantickou spolupráci, tvořit společnou obranu a bezpečnost EU. Tento záměr vedl Stranu zelených už loni v únoru k vyslovení podmínky, která je nutná k jejímu souhlasu s přijetím radaru. Proto sjezd této strany požádal členy vlády za SZ, aby v ní prosazovali projednání amerického deštníku v Radě NATO a v Radě Evropské unie, a o jejich společné stanovisko v této otázce. Oni to ale za celý rok v Alianci neprosadili a v EU to česká vláda snad ani neprosazovala.
Druhá podmínka SZ byla „usilovat o závaznou garanci vlády USA, že radarový obranný systém bude začleněn do řízení a velení NATO“. To zní legračně, takovou závaznou záruku nemůže jeden členský stát NATO za ostatní poskytnout. V Bukurešti se pouhé zkoumání onoho začlenění odložilo o rok. Začlenění je v mlze.
Místopředseda zelených, odpovědný za zahraniční politiku, poslanec a ministr Ondřej Liška toto vše ví stejně dobře jako předseda strany a vicepremiér Martin Bursík.
Pro Bursíka je to všechno ale jen slovíčkaření, které má zkalit jednotnou podporu české přeběhlické koalice odcházejícímu prezidentovi Bushovi. Liška nemá na tak zjevné klamání veřejnosti a své strany Bursíkův žaludek. Proto mlží, zatím. Prý se to komuniké a závěry summitu musejí ještě prozkoumat.
Způsoby jeho propojení s nynějšími snahami NATO o budoucí „protiraketovou architekturu celé Aliance“ NATO teprve zkoumá, Rada NATO má připravit její varianty tak, aby ochránila celé alianční území. To v amerických plánech není. O těchto variantách nemá sice summit v příštím roce přímo rozhodnout, ale má je zkoumat, rozhodlo se v Bukurešti. Je to, vedle odmítnutí rozšířit NATO o Ukrajinu a Gruzii, neúspěch Bushe, Vondry a Schwarzenberga. Nerozdělovat EU a transatlantickou spolupráci, tvořit společnou obranu a bezpečnost EU. Tento záměr vedl Stranu zelených už loni v únoru k vyslovení podmínky, která je nutná k jejímu souhlasu s přijetím radaru. Proto sjezd této strany požádal členy vlády za SZ, aby v ní prosazovali projednání amerického deštníku v Radě NATO a v Radě Evropské unie, a o jejich společné stanovisko v této otázce. Oni to ale za celý rok v Alianci neprosadili a v EU to česká vláda snad ani neprosazovala.
Druhá podmínka SZ byla „usilovat o závaznou garanci vlády USA, že radarový obranný systém bude začleněn do řízení a velení NATO“. To zní legračně, takovou závaznou záruku nemůže jeden členský stát NATO za ostatní poskytnout. V Bukurešti se pouhé zkoumání onoho začlenění odložilo o rok. Začlenění je v mlze.
Místopředseda zelených, odpovědný za zahraniční politiku, poslanec a ministr Ondřej Liška toto vše ví stejně dobře jako předseda strany a vicepremiér Martin Bursík.
Pro Bursíka je to všechno ale jen slovíčkaření, které má zkalit jednotnou podporu české přeběhlické koalice odcházejícímu prezidentovi Bushovi. Liška nemá na tak zjevné klamání veřejnosti a své strany Bursíkův žaludek. Proto mlží, zatím. Prý se to komuniké a závěry summitu musejí ještě prozkoumat.
Petr Uhl
vyšlo 5.4. v Právu
vyšlo 5.4. v Právu
