Balkánská mírová konference otevřela cestu spolupráci ve Východní Evropě a na Balkáně
Ve dnech 29. a 30. listopadu se v Athénách konala první Balkánská mírová konference. Pokud by se akce podobného druhu konala v Západní Evropě, patřila by k jistě významným akcím, ale nijak zvlášť by nevybočovala ze zaběhnuté praxe. Tato konference byla jiná.
Lišila se ve třech aspektech. Prvním z nich bylo její zaměření. Jak už je z názvu patrné, bylo cílem oslovit především balkánské země, a potom také země Východní a Střední Evropy. Druhým bylo složení řečníků. A třetím byl výsledek této konference.
Začněme postupně. Na konferenci se potkali lidé z Řecka, Makedonie, Srbska, Gruzie, Česka, Polska, Turecka, Kypru, Libanonu a Pákistánu. Tyto země se nikdy nesetkaly na bázi aktivistů a lidí, kteří se snaží bojovat proti válkám.
Řečníci, krom toho, že byli z výše uvedeného seznamu zemí, byli také různorodí co do svého sociálního prostředí. Studenti a řidiči autobusů, učitelé a inženýři, mladí i staří. Byla to zkrátka pestrá sociální skupina. Nicméně, jedna část převažovala i opticky a to byli právě mladí lidé, kteří se rozhodli, že budou hledat odpovědi na svět válek, ve kterém žijeme.
Závěrem dvoudenní konference bylo přijetí deklarace, jejíž text otiskujeme ZDE. Mnohem cennějším ale vytvoření sítě pro Balkán a Střední a Východní Evropu pro mobilizaci na celoevropskou protiválečnou demonstraci, která se uskuteční od 2. do 4. dubna 2009 na přechodu mezi Baden-Baden (Německo) a Štrasburkem (Francie). Cílem je, aby se demonstrace účastnilo co nejvíce lidí z co nejvíce států, a to nejen těch evropských.
Balkánská mírová konference by se měla znovu sejít příští rok. Organizátoři plánují, že se z ní stane pravidelná událost protiválečného hnutí, která pomůže zapojit právě regiony, které zatím v celosvětových protestech tolik vidět nejsou: Balkán, Střední a Východní Evropa. První ročník konference k tomu udělal dobrý krok.
