NATO a další protesty proti radaru

{mosimage}Výsledky bukurešťského summitu Severoatlantické aliance přivítala česká media s radostnými titulky, které oznamovaly, že NATO schválilo rozmisťování prvků protiraketové obrany v ČR a Polsku. Detailnější pohled nám ale ukazuje, že to tak není.

V závěrečné deklaraci nenajdeme, která má padesát bodů, nenajdeme o České republice, Polsku nebo Brdech ani slovo. V příslušných bodech 37 a 38 se pouze lakonicky říká, že pod deklarací podepsaní státníci „uznávají významný příspěvek k ochraně Aliance před balistickými raketami s dlouhým doletem, který poskytne plánované rozmístění prostředků protiraketové obrany Spojených států v Evropě. Zkoumáme způsoby, jak propojit tyto kapacity se současným úsilím NATO v oblasti protiraketové obrany jakož i způsob, jak zajistit, aby byly integrální součástí jakékoliv široké architektury protiraketové obrany NATO.“ Připravené varianty tohoto řešení by měl projednat summit NATO v příštím roce. Ve vhodném čase by pak měly být „zkoumány možnosti propojení systémů protiraketové obrany USA, NATO a Ruska.“
Analýza hrozeb nebo něco tomu alespoň podobného není k mání.
Dalo se to čekat. Pro českou delegaci byl výsledek summitu úplně dostačující. šlo přeci jen o to, aby systém dostal ,,nějakým způsobem“ nálepku NATO. Vládní představitelé doufali, že to oslabí odpor jak v řadách některých koaliční stran (zejména Zelených), tak i u občanů.

Rebelové v Zelených vrací úder

Jenže stačilo, aby uplynul jen jeden den od konce summitu a bylo po radosti radaristů. Pátého dubna zasedala Republiková rada (RR) Strany Zelených, nejvyšší to orgán mezi sjezdy, a ta schválila toto usnesení: ,,Konstatujeme, že z podmínek, které stanovil Sjezd SZ v únoru 2007, byla splněna pouze jedna – bylo dosaženo společného stanoviska v Radě NATO. Další dvě podmínky – závazná garance vlády USA, že radarové zařízení protiraketové obrany bude začleněno pod řízení a velení NATO a společné stanovisko Rady EU –  splněny nebyly.
Z tohoto důvodu Republiková rada SZ nesouhlasí s umístěním radarové základny USA na území ČR a vyzývá ministry, poslance a senátory zvolené za SZ, aby hlasovali proti jejímu vybudování na území České republiky."
Vedení strany se v čele s Martinem Bursíkem snažilo celé jednání bojkotovat. Dokonce část proradarových Zelených ze sálu odešla, domnívaje se, že učiní RR neusnášení schopnou. Tento krát se ale Martin Bursík přepočítal a RR schválila výše citované prohlášení a spolu s ním i např. odmítnutí privatizace nemocnic.

Před poslaneckou sněmovnou se může protestovat

Výsledky RR vlily novou krev do žil mnohým aktivistům i občanům, kteří pochybovali o tom, zda se ještě podaří radar zastavit. Nový zájem se projevil i na akci Iniciativy Ne základnám ,,Parlament nás neobejde, obejdeme parlament“, které se zúčastnilo na dvě stě lidí, kteří se během jednoho týdne vystřídali na akci, která trvala od osmi do osmi. Podle platné právní úpravy se ve do sto metrů od budov Parlamentu ČR nesmí protestovat. Může se ale kolem nich chodit. A tak se kolem budovy senátu poslanecké sněmovny procházeli lidé oblečení v piketech a prolomili tak ,,nedotknutelnost“ tohoto místa.
Obdobnou akci jen s dárky pro poslance v podobě poslanecké slibu a volebního lístku uspořádala Iniciativa o čtrnáct dnu později. V té už šlo o konkrétní věc: připomenout poslancům a poslankyním, že jsou to právě občané, jejichž drtivá většina je proti radaru, kteří budou rozhodovat o tom, zda se opět do poslaneckých lavic posadí.
Právě důraz na limit jejich mandátu a to, že protesty jim přišli ,,až pod nos“, rozčilovalo jedny poslance do nepříčetnosti, druhé donutilo před demonstranty utíkat a další zase chodit jiným vchodem, než jsou zvyklí.
úkolem Iniciativy Ne základnám je udržet tento tlak a to jak sbíráním podpisů pod petici, tak organizováním demonstrací různého druhu. I malé, ale dobře mířené akce mohou mít svůj význam.

Jan Májíček
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  • 0
  •  
  •  
  •  
  •