Novoroční projev Klause: „Proti krizi do šiku, držte hubu a krok!“

Letos jsem snad poprvé v životě sledoval novoroční projev prezidenta.

(http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10214994480-novorocni-projev-prezidenta-republiky-vaclava-klause-2009/?streamtype=WM1 )

U tchýně stále běží televize, po svátcích jsme se už měli po krk, a kdo ví, třeba začne Klaus žvanit o klimatických změnách, to by byla prča.

Nakonec na klima nedošlo, ale exceloval i tak.

 

Začal s tím, že „tržní ekonomika jediná vede k prosperitě“ a po r. 1989 „věděli jsme, že dostáváme šanci. Všem z nás se ji nepodařilo stejně dobře využít.”

Cože?!

Ekonom a místopředseda první polistopadové vlády Valtr Komárek v rozhovoru zveřejněném 2. ledna (http://www.lidovky.cz/vymklo-se-to-kontrole-0un-/ln_noviny.asp?c=A090102_100004_ln_noviny_sko&klic=229297&mes=090102_1) rekapituluje politiku tehdejšího ministra ekonomie Klause: „Já jsem byl přesvědčen, že naším úkolem je převést ten obrovský průmysl, který Československo mělo, z kolabujících východních trhů na trhy západní. Tady byly desítky velkých závodů, které si dnes už lidi ani nepamatují.

Proto jsem považoval za rozumné využít tehdejší centrální řízení k postupné decentralizaci. Ale byl jsem zaskočen svými někdejšími spolupracovníky, protože oni podle učebnic začali dělat jakýsi tržní model za každou cenu.

Tím hlavním nebylo udržet ekonomiku, ale předělat ji. Ono to jejich: „Když bude mít podnik vlastníka, okamžitě bude prosperovat, veškerá bída je v tom, že je to státní podnik. Je dokonce lepší, aby se podnik rozkrad’, než aby byl státní“, bylo strašně atraktivní. Vystupovali jako mesiášové, kteří nemohou nic zkazit, a z toho se stal politický program.“

I já si ještě pamatují Klausův výrok, že „na pět minut vypnul světlo“, tj. organizoval rozkrádání ve velkém, a nyní žadoní o tom, že všem se těchto pět minut „nepodařilo stejně dobře využít“?

Ale Klaus zřejmě čte moje myšlenky a má radu pro ty, kteří přišli jeho vinou o zaměstnání, o bydlení, o hodnotu svých kuponových knížek a kteří se 20 let plahočili, aby se dostali na ekonomickou úroveň byť o píď lepší než před listopadem 89.

Ta rada zní: „Případný osobní neúspěch hledejme více v sobě než kolem sebe!“

A už se pustí do EU: „Chceme přispět k tomu, aby byla EU prostorem skutečně demokratickým, prostorem, kde je demokratické rozhodování co nejblíže k občanovi, kde je každý politik nucen, se občanům zodpovídat, a kde politik může být účinně kontrolován.“

To mluví ex-šéf strany, který znovu a znovu blokoval majetková přiznání politiků? Strany, která učinila z institutu poslanecké imunity frašku? Strany, která spoléhá na nákup poslanců pro své vládnutí, která tvrdošíjně odmítá ukotvení referenda v ústavě? Která se stavěla a staví proti referendu o vstupu do NATO, o Lisabonské smlouvě a o vojenské základně USA?

Ale Klaus zřejmě zase čte myšlenky a pokračuje. Všimněte si vznešeného pluralis majestatis, ve kterém přednesl celý svůj projev: „Členství v Severoatlantické alianci je výrazem našeho zájmu na pevné transatlantické spolupráci. Té přikládáme velký význam.“

Ó jak vznešené, ty Vaše vazby transatlantické. Velká vodní plocha vyzařuje stejně mocnou magii jako kdysi mocná vazba slovanského pokrevního bratrství. Zde není patřičné mluvit o pochlebování či přisluhování, nikoliv, tu se jedná o transcendentálno.

A už se občan Klaus věnuje pohromě, která se na nás valí přes velkou louži: „Rok 2009 bude rokem složitého ekonomického vývoje.“

Ó, ten krizový vývoj, pozor na něj.

„Nikdo nemá v ruce kouzelný proutek, jehož mávnutím by současné problémy zmizely.“ Ale pane Klausi, kampak jste odložil tu všemocnou tržní ekonomii ze začátku projevu?

Jako by mě slyšel, ten starý lišák: „Problémů se nezbavíme tím, že budou přehnanými a ukvapenými zásahy státu zesilovány chyby, které k dnešním problémům vedly.“

No jo, kdyby ti úředníci tolik neotravovali ubohého bankéře Madoffa, kdyby stát nenařizoval, aby ratingové firmy daly všem věřitelům AAA, tak bychom dnes byli v klidu.

Avšak nyní se krize „dotkne některých našich podniků, jejich vlastníků, jejich zaměstnanců i jejich rodin.“ Všimněte si rozlišení na vlastníky a zaměstnance. Další věta: Rok 2009 bude „pro vládu, pro podnikovou sféru i pro občany náročnější.“ Takže vláda, podnikatelé a občané.

A další věta: „Potřebujeme silnou, rozhodnou, dobrou a efektivní vládu… která nebude občany omezovat spoustou byrokratických opatření, zákazů a příkazů.“

Hbitě a šikovně zaměnil kategorie. Neboť snad po celé zeměkouli nikdo nevolá po byrokratických opatření omezujících občany neboli zaměstnance. Kdekdo volá po pevnějších pravidlech pro podnikatele, hlavně bankéře.

Takže Klaus volá po „silné, rozhodné, dobré a efektivní vládě“ – která nebude nic dělat. Nebo že by?

„Budeme potřebovat rozumné zaměstnance a zejména takové odbory, které budou vědět, jaký význam mají při překonání hospodářských obtíží udržení sociálního smíru.“

No jasný, udržení sociálního smíru nikdy nebylo věcí občanů-podnikatelů, ale vždy jen občanů-zaměstnanců, zejména pak občanů-odborářů.

Musíme přece „táhnout za jeden provaz.“ Je zase jednou jen otázkou, kdo na tom provaze bude viset. Jednoho kandidáta bych měl.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •