Povstání v Basře ranou pro okupanty

{mosimage}Masová vzpoura, která propukla minulý týden po celém Iráku, ukázala prázdnost tvrzení, že okupace dosáhla v zemi „strategického vítězství“.

Když irácká armáda zaútočila na Basru, tvrdilo se, že cílem je vypořádat se s tamními „zločineckými gangy“, ve skutečnosti to však byl pokus o potlačení lidového odporu proti okupaci.

 

Odpovědí na akci armády bylo pobouření. Statisíce Iráčanů vyšly do ulic.

Spojené státy a Británie silně sázely na domněnku, že irácká vojska za ně zajistí policejní dohled nad zemí a že tedy budou moci pomalu stahovat své vlastní jednotky. George Bush nazval útok „rozhodujícím momentem“ své strategie „vzestupné vlny“.

Mnoho iráckých vojáků a policistů ale odmítlo bojovat, jiní ustoupili nebo přeběhli k rebelům.

Britský ministr obrany Des Browne roztrhal plány na snížení počtu britských vojáků v jižním Iráku.

Vzpoura začala, když se irácký ministerský předseda Nuri al-Maliki pokusil zmocnit kontroly nad ropným městem Basrou, kterou dosud měla v rukou Mehdiho armáda, lidové nacionalistické hnutí vedené vzbouřeným šiítským klerikem Moktadou al-Sadrem.

Vůdce hlavní irácké odborové organizace pracujících v ropném průmyslu Hassan Juma vysvětluje ve své zprávě britskému časopisu Socialist Worker, že všude tam, kde se irácká vojska pokusila vstoupit do chudých čtvrtí Basry, narazila na rozhodný odpor.

„útok irácké armády začal intenzivní palbou z děl a všech možných druhů zbraní,“ říká se ve zprávě.

„Hrdinná čtvrť Havania zabránila loutkové irácké armádě ve vstupu do města.“

Irácké ozbrojené síly byly cvičeny pro rozhodující střetnutí se vzbouřenci britskými jednotkami, které byly vyhnány z města před šesti měsíci. Tato strategie se nyní rozpadla.

Statisíce Iráčanů vyšly do ulic v masových demonstracích. Ovládly jižní města Nassiriya, Kut, Hilla, Diwanyia, Ammara, Kerbala a také šiítské muslimské čtvrti Bagdádu.

Svou podporu vzpouře vyhlásily také odbojové organizace sunnitských muslimů – překonaly tím ochromující sektářské rozpory, jež ničily zemi v posledních dvou letech.

Sdružení muslimských učenců, mluvčí převážně sunnitských odbojových organizací, vyzvalo ve svém prohlášení „všechny Iráčany, aby projevili jednotu a solidaritu a zabránili hrozbám namířeným proti lidem, kteří se vzdorují okupaci“.

útok na Basru do minulé soboty uvázl a značná část města byla pod kontrolou hnutí odporu. Okupanti reagovali zuřivými útoky.

Bojové letouny koalice zabily množství lidí v městech Hit a Basra, zatímco jednotky USA spustily přehradnou dělostřeleckou palbu do chudých předměstí Bagdádu v zoufalé snaze krýt útěk irácké armády.

Protože Malikiho vládě hrozila potupa, iráčtí vládní úředníci nakonec vyjednali příměří s pomocí íránských představitelů.

Stáhnout se

V neděli vláda nabídla zastavení svých útoků a propuštění některých zajatých bojovníků, jestliže Sadr nařídí ukončení vzpoury. Vláda se vzdala všech požadavků, aby vzbouřenci odevzdali zbraně. Později večer dal Sadr svým velitelům pokyn, aby se stáhli z ulic.

K tomuto poslednímu povstání došlo po zastavení palby, které nařídil Sadr loni v srpnu.

Tehdy prohlásil, že klíčovým prvkem „vzestupné vlny“ USA je „odzbrojení milic“ – jen slabě zastřená hrozba namířená proti jeho hnutí – a že se obává, že přímý střet přinese opakování vražedných útoků letectva USA na hustě obydlené okrajové čtvrti, k nimž už došlo po celé zemi.

Ačkoliv příměří hodilo záchranné lano vládě, která vsadila svou důvěryhodnost na rozdrcení odporu, povstání ukázalo, jak hluboký hněv vyvolává okupace.

Izzat al-Shahbander, poslanec iráckého parlamentu podporující okupaci, přiznal agentuře Reuters: „To, co se stalo, oslabilo vládu a ukázalo slabost státu. Schopnost státu mít pod kontrolou Irák je nyní zpochybněna.“

To není zrovna onen „rozhodující moment“, ve který doufal George Bush.
Simon Assaf
ze Socialist Workeru přeložil Rudolf Převrátil
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •