Pozoruhodná kniha: Robinsonova „Teorie globálního kapitalismu“

Není to jen další kniha o globalizaci, jakých už vyšla spousta. „Teorie globálního kapitalismu“ s podtitulem „Výroba, třída a stát v transnacionálním světě“ profesora sociologie Williama I. Robinsona z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře je novým tvůrčím pohledem na tuto problematiku, který navazuje na významné autory (Arrighiho, Harveye, Wallersteina a další) a přitom neváhá některá jejich stanoviska radikálně popřít.

Činí tak velmi dobře dokumentovanou a bohatou argumentací a předložením nového originálního modelu vývoje. Kniha vyšla roku 2004, ovšem Robertsonovy názory vyvolaly už předtím rozsáhlou debatu. Zřejmě proto zní název knihy v originále „A Theory of Global Capitalism“ – neurčitý člen říká, že autor předkládá svou teorii jako jednu z možných, jako příspěvek do debaty. Nicméně velmi přesvědčivý.

Narozdíl např. od Wallersteina Robinson říká, že kapitalismus nekončí, ale přechází do nové historické fáze. Prožíváme jeho třetí epochální změnu: po fázi prvotní akumulace, volné konkurence a monopolního kapitalismu přichází fáze „transnacionálního globálního kapitalismu“. Robinson se zabývá třemi jeho základními rozměry: transnacionální výrobou, utvářením transnacionální kapitalistické třídy a vznikem transnacionálního státu. Od tří uvedených předchůdců a celkové teorie světosystému se liší v tom, že nová konfigurace kapitalismu se už neopírá o hegemonické státy nebo jejich uskupení (např. USA, EU nebo jihovýchodní Asii) nebo obecněji řečeno o mezistátní systém, v němž probíhá soupeření o hegemonii, ale že se z tohoto systému postupně vynořuje globální stát. Jeho prvky jsou například Světová banka, Mezinárodní měnový fond, davoské Světové ekonomické fórum atd. Robinson přichází s důkladnou analýzou politických, ekonomických a ideologických aspektů této nové konfigurace. Národní státy přitom nemizí, ale jsou postupně přetvářeny a různými způsoby zasazovány do nové vznikající konfigurace, jež má zajistit uspokojivější akumulaci kapitálu v měnících se globalizovaných podmínkách. Uspokojivější pro transnacionální kapitalistickou třídu, která se v tomto procesu formuje a postupně buduje svůj transnacionální stát. Tento proces postupuje metodou pokusů a omylů, není v zásadě řízen jako celek nějakou ideologickou doktrínou. Je pragmatický a ještě zdaleka nedovedl transnacionální konfiguraci ke zralosti – ta se ještě musí dělit, často nejasným a zmateným způsobem, s národními státy o výkon funkcí nutných k zajišťování další akumulace kapitálu.

Pro Robinsonovu analýzu je jedním ze základních momentů vztah práce a kapitálu. Jeho přístup je tedy –použijeme-li známé rozlišení – spíše marxovský než weberovský. Robinson má v tomto ohledu blíže k Harveyovi a „škole regulace“, případně k Arrighimu než k Wallersteinovi. V závěrečné čtvrté části knihy se zabývá protiřečeními globálního kapitalismu a budoucností globální společnosti. Bude v ní probíhat boj o hegemonii mezi transnacionální kapitalistickou třídou a silami lidového odporu, zatím ovšem značně nezralými a nevykrystalizovanými. „Globální antihegemonický boj proti transnacionálnímu kapitálu se musí stát globálním bojem za demoratickou socialistickou alternativu“, uzavírá Robinson svou knihu. Její český překlad se připravuje

Robinson, William I. A theory of global capitalism: production, class and state in a transnational world. The Johns Hopkins University Press, Baltimore 2004, xvi + 200 stran. ISBN 0-8018-7884-5 (vázaná), ISBN 0-8018-7927-2 (paperback).

 

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •