Stop komercializaci kultury

{mosimage}Komercializace kultury nerušeně pokračuje. Po zdravotní péči, veřejné dopravě a zavedení přísnější politiky vůči imigrantům teď přišla na řadu kultura, která, zdá se, příliš nedosahuje zisku. Hlavními architekty a propagátory nové pražské kulturní politiky jsou Milan Richter a Ondřej Pecha – oba členové ODS. Oba zaníceně odmítají všechny rozumné a také docela konzervativní požadavky Iniciativy pro kulturu, neziskové organizace zabývající se kulturní politikou města a grantovým systémem, a s nadšením jim vlastním podporují každou větší reformu, která by z kultury udělala předmět podnikání a zisku.

24. dubna se před pražským magistrátem uskutečnila živá demonstrace. Petici proti nové reformě podepsalo 13 000 lidí a ozvaly se také hlasy opozice z ČSSD a od Zelených. ODS se však ani neobtěžovala rozvážit pohled na svoji politiku a raději tvrdila, že protesty vycházejí od „menšin“, kterým se nezamlouvá, že by měly dostávat méně peněz, než dříve.

Nový grantový systém zcela podkopává práci a ohrožuje existenci mnoha neziskových kulturních institucí, které často patří k těm nejlepším v zemi, jako například Archa, Galerie Futura, divadlo Semafor a další (viz petice). Grantový systém na jedné straně snižuje finance pro neziskové kulturní organizace a na druhé straně dává více peněz těm, kdo již nyní dosahují značných zisků – ti, kteří se orientují na kýčovitá představení, muzikály či se zaměřují na turisty – jako například divadlo Broadway, či Muchovo Muzeum. Zavedení plošné dotace na vstupenku by znamenalo to, že budou podporovány komerční instituce na úkor neziskových, ale také, což je ještě podstatnější, granty by byly udělovány těm, kteří prodávají nejvíce vstupenek. Akce typu soutěž krásy tedy zřejmě dostanou největší grant. Tento konflikt mezi uměleckou komunitou a těmi, kteří vydělávají peníze, je však přesto v mnohém i událostí pozitivní. Znovu ukazuje, že jednoduše nelze bezpečně žít v kapitalismu v harmonii a rovnováze, protože, dříve nebo později, musí dojít ke konfliktu. 

To platí pro Českou republiku, stejně jako pro další Evropské země, které tisková zpráva Iniciativy pro kulturu předkládá jako „standard“, po němž by mělo publikum jaksi toužit. Nicméně například v Británii, Francii a Německu instrumentalizace vizuálního umění a kultury dosáhla už ohromných rozměrů. Zjednodušeně řečeno, tento trend se ukazuje ve vládní „politice obnovy“ – budování uhlazených, futuristických komunitních center v přistěhovaleckých čtvrtích místo zajištění bydlení a zdravotní péče. Jinými slovy jde o přesun ekonomických problémů na kulturní půdu. Získat grant znamená nějakým způsobem zapadnout do rozličných škatulek „výsledků“ a „cílů“.

Spojování kultury s urbanistickými plány a mnohými okázalými akcemi také slouží jako reklama a způsob, jak vykreslit zemi jako nejlepší místo pro zahraniční investice. S tím, jak společnosti přijímají rozličné formy „tržní etiky“ a „kulturního podnikání“, korporace nyní hledají podporu a spojují se s galeriemi, muzei a divadly výměnou za ten správný obraz „etiky korporace“. Je pravděpodobné, že s výhledem na konání olympijských her v roce 2014 nastoupí Praha stejný kurz jako Londýn, Berlín a Paříž – více podívané a méně grantů pro neziskové projekty. V tom případě by nezisková divadla a galerie, které by nadále chtěly více, než jen bavit, musely najít nějakého benevolentního sponzora – pravděpodobně nějakou banku nebo velkou korporaci.

Příklad toho, jak by mohly v budoucnosti fungovat pražské kulturní instituce, představuje např. Gallerie Tranzitdisplay, která je financována Erste Bank. Je jí poskytnut dostatek svobody – hostila Žižkovu přednášku, vydala jeho knihu o totalitarismu – zatímco Erste Bank je poskytnut statut kulturního patrona. Pokud by ale například výstava otevřeně kritizovala bankovnictví, stát, či svobodný trh, finanční podpora by skončila.

Pokud tedy žádáme skutečný kulturní rozvoj, potom nemůžeme požadovat jen splnění bodů navržených v petici, ale mnohem více – změnu celého společenského řádu.


Anton Nikolotov
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •