USA bombarduje Pákistán a nestabilita roste

Odpor proti okupaci Afgánistánu roste, šíří se a vítězí. Jako odpověď se ustaraná americká armáda blíží k válce s Pakistánem.

První tři roky zde neexistoval prakticky žándý odpor vůči okupaci. Pak se začal objevovat. Jeden z důvodů byl, že Afgánci očekávali rekonstrukci a ta nenastala.

Peníze z USA byly skrovné – a většina z nich šla zahraničním zaměstnancům nevládek, kteří vydělávali mezi 30.000 USD a 200.000 USD ročně, zatímco průměrný příjem na osobu v zemi byl méně než 300 USD.

Další důvodem pro odpor byly akce západních sil na paštůnském jihu a východě. Vlámali se do dveří, zmlátili lidi a zastřelili je.

Odpor

Když se afgánci bránili, USA a jejich spojenci v NATO přivolali letecké útoky a bombardovali vesnice. K odporu se přidaly celé komunity.

V roce 2005 začal odpor nejprve v paštůnských oblastech. Jednalo se o lidové povstání.

Levice, liberálové, sekularisté a islamisté ze severu země spolupracovali všichni, tím způsobem či oním, s okupací.

Jediná síla na národní úrovni, která volala po totální opozici k okupaci, byl Taliban. Vesničané se tak rohodli je podporovat.

Polovina Afgánců jsou Paštůni, stejně tak jako většina Talibanu. Ale od roku 2007 se odpor šíří celou zemí.

Nevládky produkují mapy, které jejím lidem ukazují kam je bezpečné cestovat. V roce 2006 byl jih a východ nebezpečný. Nyní je nebezpečná většina země.

USA se bojí, že hlavní město Kábul bude odříznuto.

Odpor nyní kontroluje dvě ze tří hlavních cest do Kábulu. Pokud by odřízli třetí, USA by musely letecky dopravovat jídlo k naprmení dvou miliónů lidí.

Jako odpověď začaly okupační síly s eskalací bombardování vesnic. Ale afgánská vláda Hamida Karzaie leží na podpoře v zemi. A ti, kdo ji podporují nemohou tolerovat současné bombardování.

Karzai volal po ukončení bombardování NATO. Ale okupační síly je nemohou zastavit. Je to jediný způsob, kterým umí bojovat. Nemohou tolerovat férový boj, protože by ho prohráli.

A armáda USA začala bombardovat pakistánské vesnice. Lidé na obou stranách afgánsko-pakistánské hranice jsou většinou Paštůnové. Paštůnové na Pakistánské straně cítí sympatie s Afgánským odporem.

V posledních letech organizovali to, co pakistánská média nazvala „místním Talibanem“. Pakistánská armáda odpověděla invazí do tradičně autonomních „kmenových“ území podél hranic, aby pakistánský Taliban potlačila.

Taliban zabil stovky pakistánských vojáků.

Pakistánské veřejné mínění nesouhlasí s vládní aliancí s „válkou proti terorismu“. Poslední volby a odstranění prezidenta Musharafa, americkou podporovaného diktátora, znamená, že vláda musí nyní věnovat nějakou pozornost veřejnému mínění.

Hranice

Ale USA vidí, že afgánský odpor má nyní bezpečná území, kam může ustoupit, opočivat a kde se může vyzbrojit.

Protože generálové USA v Afgánistánu prohrávají, horečně se snaží udělat něco, aby odpor zlomili. To zvyšuje rizika pro vojáky. Nedávno ztratila jedna jednotka USA devět mužů v jednom dni, a francouzská deset mužů.

Volají po navýšení počtu vojáků. A USA začala s regulérním bombardováním vesnic v Pakistánu za použití bezpilotních letadel.

Začala posílat speciální jednotky přes hranice, aby útočily na pakistánské vesnice.

Armáda USA také tvrdí, že probíhají regulérní přestřelky na hranicích mezi pakistánskou armádou a vojáky USA.

V jednom takovém souboji nedávno americké síly přivolaly bombardéry, které zabily 11 pakistánských vojáků.

V normální zemi by to znamenalo vyhlášení války. Pakistánská armáda a vládnoucí třída jsou vystrašeni ze ztráty podpory USA.

Konsekvence války USA z Pakistánem by byly hrozné, tak se obě strany drží zpátky. Ale vzrůstající síla odporu v Afgánistánu tlačí okupanty k extrémním řešením.
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •