Výbor na obranu Marcely Urbanové

Jak jsme již oznámili v zakládajícím prohlášení Výboru na obranu Marcely Urbanové z 2.září 2008, tuto 41 letou ženu ze Vsetína stíhají od letošního 10. června poručice pro trestný čin křivé výpovědi. Její svědectví, učiněné v trestní věci proti Jiřímu Čunkovi, označily za vědomě nepravdivou výpověď. Marcele Urbanové hrozí, uzná-li ji soud vinnou, trest odnětí svobody od tří do deseti let.

V demokratickém právním státě se často stává, že chybí dostatek důkazů, až už k obvinění podezřelého, k podání obžaloby na obviněného nebo k odsouzení obžalovaného. I vinou utajování údajů, často nezákonného, nemohou občané vždy takové případy odlišit od protiprávní benevolence poskytované podezřelému, který uplatňuje svůj vliv nebo peníze, nebo jehož někdo chrání z jiných důvodů. Věc senátora Jiřího Čunka je podle nás případem, kdy byl obviněný protiprávně chráněn. V dějinách československého a českého státu je to poprvé, kdy byl obviněn a několik měsíců trestně stíhán člen vlády ve funkci a kdy stíhání nezastavil soud, nýbrž státní návladní, prokurátor či dnes státní zástupce, tedy orgán moci výkonné, vládní. Je proto jeho případ zvlášť znepokojující. Devastuje justici a právní stát.

Senát parlamentu vydal loni v únoru Jiřího Čunka k trestnímu stíhání pro údajný úplatek ve výši téměř půl milionu korun. Podle policie ho v únoru 2002 přijal jako vsetínský starosta v souvislosti se zakázkou firmy Petra Hurty H&B Real. Nejvyšší státní zastupitelství ale věc těsně před podáním obžaloby zastupitelství v Přerově v červnu odňalo a přikázalo ji do Jihlavy, kde okresní zástupce Arif Salichov stíhání zastavil.

Rozhodnutí NSZ, za něž se nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká postavila, bylo zřejmě v rozporu se zákonem o státním zastupitelství: Jde-li o jiné než vrchní státní zastupitelství, není Nejvyšší státní zastupitelství oprávněno zasahovat do způsobu vyřizování věci, která nebyla pravomocně skončena.(§ 12h odst. 1 zákona 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).

Pokud se v trestním řízení ukáže, že se skutek, pro nějž se stíhání vede, nestal, smí státní zástupce podle trestního řádu zastavit stíhání jen tehdy, je-li nepochybné, že se nestal – viz § 172 odst. 1 písmeno a/ zákona 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním (trestní řád). Severomoravská policie a přerovské státní zastupitelství shromáždily četné důkazy o Čunkově vině. Proto podle našeho názoru porušil zastavením stíhání Arif Salichov zákon. Přitom netvrdíme, že Jiří Čunek je vinen, ale důkazy o jeho vině z přípravného řízení jsou podle lidí, kteří je znají, velmi pádné. Zřejmě „hrozilo nebezpečí“, že by přesvědčily i soud.

Těmito dvěma postupy – odnětím a přikázáním věci a zastavením trestního stíhání Jiřího Čunka – odňali Salichov a Vesecká obviněného Čunka jeho zákonnému soudci, a podle našeho názoru tím porušili ústavní Listinu základních práv a svobod. Znemožnili řízení, v němž by soud po posouzení důkazů Čunka buď obžaloby zprostil, nebo ho uznal vinným. Jejich jednání považujeme za závažné zneužití pravomoci veřejného činitele. Ve společnosti převládá kvůli jejich zásahu mínění, že právo neplatí pro všechny, ale že úzká skupina osob, která je spjata s mocenskými elitami, se jím řídit nemusí a její eventuální protiprávní jednání nebude potrestáno.

Veřejnou obhajobou svého rozhodnutí vzbudili navíc, spolu s dalšími osobami, nesprávný dojem, že místo soudu může o vině obviněného rozhodnout státní zástupce.

Dne 11. února 2002 dopoledne převzal – podle pozdějšího svědectví tehdejší Čunkovy sekretářky Marcely Urbanové – Jiří Čunek od Martiny Hurtové, manželky Petra Hurty, majitele firmy H&B Real, který byl v této věci pro úplatkářství pak rovněž obviněn, obálku, a vyňal z ní peníze se slovy, že takhle vypadá „půl mega“. Podle důkazů, uvedených ve spise, bylo toho dopoledne v pokladně firmy H&B Real 850 tisíc korun. Jiří Čunek si téměř půl milionu pak uložil do banky, aniž se vysvětlilo, kde je tehdy a v této výši vzal. Marta Hurtová  pak téhož dne odpoledne vyzvedla z banky půlmilionu korun a podle záznamu své firmy je –alespoň účetně – uložila vzápětí do firemní pokladny. To vše nezpochybňuje, že Jiří Čunek půlmiliový úplatek dopoledne převzal. Tuto možnost naopak posiluje odměna ve výši 700 tisíc korun, kterou si 22. února nechal ve firmě vyplatit, aspoň podle pokladního záznamu firmy , který je součástí vyšetřovacího spisu, Petr Hurta. Vysvětlení, za co byla ta odměna a co s těmito penězi učinil, odmítl orgánům činným v trestním řízení podat..

Mnohé nasvědčuje tomu, že Marcela Urbanová vypověděla jako svědkyně pravdu. Naopak Čunkovo tvrzení, že tehdy žádné peníze v obálce nepřijal, „podporované“ křivými výpověďmi a trestnou činností, pro niž stojí před soudy tři obžalovaní, máme za nepravdivé nejen my, ale i orgány činné v trestním řízení v Přerově a Olomouci. Jiří Čunek vysvětlení původu svých milionů a majetku měnil a jako obviněný ho nikdy hodnověrně nedoložil. Výpověď Marcely Urbanové potvrzují další důkazy, včetně znaleckého posudku, který osvědčuje její pravdomluvnost a dobrou paměť. Její svědeckou výpověď, že Jiří Čunek peníze v únoru 2002 vzal, považujeme za pravdivou i proto, že Marcela Urbanová vypovídala vždy stejně, a nikdy neoznačila peníze, které viděla, když je Jiří Čunek přijímal, za úplatek.

Při posledním svědeckém výslechu v trestní věci proti Jiřímu Čunkovi řekl Arif Salichov Marcele Urbanové o přestávce v cukrárně nad punčovým dortem, že pokud změní výpověď a řekne, že se zmýlila a že Čunek v únoru 2002 půl milionu nepřevzal, nebude trestně stíhána. Přitom věděl, že nic takového nemůže a podle zákona ani nesmí slibovat. Marcela Urbanová na svém vylíčení události setrvala. Podle nás tím projevila občanskou odvahu. Nyní za ni má být trestána. To nesmíme připustit.

Aby se Marcele Urbanové dostalo nejen spravedlnosti formou zproštění obžaloby, je nezbytné zpřístupnit spis trestní věci Jiřího Čunka. Žádný zákon tomu nebrání, a kdo tvrdí opak, činí tak z nevědomosti nebo kvůli neoprávněnému prospěchu vlastnímu či prospěchu jiného. Jako účelové jednání je třeba odmítat tvrzení o nezákonných únicích, které jsou postižitelné v případech utajovaných skutečností, jimiž se zabývají tajné služby, ale ne při trestním stíhání Jiřího Čunka. Průběh trestního řízení je podle ústavy a zákonů v zásadě veřejný. Důvody pro nezveřejňování některých údajů může být jen ochrana osobních údajů a také – ale jen do skončení vyšetřování – ohrožení objasňování věci. Kampaně proti únikům ohrožují naopak svobodu slova a právo na svobodný přístup k informacím.

Aby však veřejnost a soud či jiné orgány znaly celou pravdu, nesmějí být státní zástupci a policisté vázáni mlčenlivostí. Renata Vesecká na opakovanou žádost státních zástupců je odmítá mlčenlivosti zbavit, a to i pro účely soudního řízení. Její postoj ale nemá věcnou zákonnou oporu. Mlčenlivosti v záležitostech, které se týkají Jiřího Čunka, by měli být zbaveni všichni pracovníci státních orgánů.

Kvůli pravdě o Jiřím Čunkovi nesmí být nikdo perzekvován a diskriminován. Občanská společnost musí zabránit perzekuci těch, kteří se nenechali zastrašit a odradit  a pokračovali ve své práci, jak jim ukládá zákon. I když zatím všechny pokusy o trestní nebo kárné řízení s takovými osobami skončily díky čestným policistům a státním zástupcům pro Renatu Veseckou neúspěšně, projevila se snaha o neformální služební nebo pracovní postih již mnohokrát. Proto budeme na pokusy o takový postih veřejnost upozorňovat. Zveřejňovat chceme i případy diskriminace nebo dokonce perzekuce všech občanů, kteří ve věcech Jiřího Čunka a Marcely Urbanové usilovali o spravedlnost, nejen policistů a státních zástupců.

 

Zdeněk Bárta zdba@seznam.cz

Rudolf Kučera rudolf.kucera@cmail.cz

Jiří Pehe jiripehe@volny.cz

Jan Schneider SchneiderJan@seznam.cz

Petr Uhl, uhl@seznam.cz

 

V Havlíčkově Brodě, Litoměřicích a Praze dne 4 září 2008
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •