Irácké ženy jsou utiskovány více než dřív

{mosimage}Irák, kde ženy kdysi měly více práv a svobod než ve většině ostatního arabského světa, se tvrdě změnil pro ženy, které sní o vzdělání a profesionální kariéře.

Bývalý diktátor Saddám Husajn udržoval poměrně sekulární společnost, kde bylo pro ženy běžné stát se profesorkami, lékařkami či vládními úřednicemi. V dnešním Iráku jsou ženy zabíjeny milicemi za to, že se striktně nedrží islámu.

Policejní šéf Basry generál Džalíl Hanún sdělil v prosinci 2007 reportérům arabských televizí, že jen přímo ve městě bylo během uplynulých pěti měsíců zabito nejméně 40 žen, ale „jsme přesvědčeni, že obětí bylo mnohem víc, ovšem jejich rodiny to neoznámily, protože se bály skandálu“.

Milice ovládané šíitskou Organizací Badr a rovněž šíitskou Mahdího armádou vedou ve vynucování striktního dodržování islámských pravidel. šíity ovládaná irácká vláda jim to mlčky trpí a někdy je přímo podporuje.

Organizace Badr je ozbrojenou složkou Nejvyšší islámské irácké rady (Supreme Islamic Iraqi Council, SIIC), nejmocnější šíitské strany v irácké vládě a parlamentu. Mahdího armáda je milicí šíitského duchovního Muqtady as-Sadra, odpůrce okupace i SIIC.

Ženy, které si neobléknou hidžáb, se stávají prvním terčem milic, jak shodně potvrdili v posledních měsících IPS obyvatelé Bagdádu i Basry. Mnoho žen tvrdí, že se jim vyhrožuje smrtí, pokud neposlechnou. „Milice k nám přišla a řekla, že musíme nosit hidžáb a přestat se líčit,“ řekla v prosinci IPS vysokoškolská studentka Zahra Alwán, která utekla z Basry do Bagdádu. Červené nápisy na zdech po celé Basře varují ženy před líčením a vycházením bez zakrytí celého těla od hlavy po paty.

„Situace v Bagdádu se příliš neliší,“ prohlásil sociální vědecký pracovník Bagdádské univerzity Mazin Abd al-Džabbár. „Muži z milic kontrolují všechny univerzity, kde bez ustání šikanují studentky náboženskými omezeními“, proto „řada rodin přestala posílat své dcery na vyšší a vysoké školy.“

Počátkem roku 2007 zjistilo irácké ministerstvo školství, že více než 70 procent dívek a mladých žen už školy a fakulty nenavštěvuje.

Jak řekli IPS někteří bagdádští obyvatelé, několik ženských obětí bylo obviněno, že jsou „špatné“ a pak byly uneseny. Většina unesených byla později nalezena mrtvá. Těla některých z nich se našla na skládkách odpadků s patrnými stopami po mučení a znásilnění. U řady těl bylo připojeno sdělení, že jde o „špatnou“ ženu.

S podobnými problémy se potýkají ženy v Ba‘qúbě, hlavním městě provincie Dijála ležícím 40 km severovýchodně od Bagdádu.

„Moje sousedka byla zabita, protože ji obvinili, že pracuje na generálním ředitelství dijálské policie,“ uvedla v lednu Umm Hajdar. „Ta žena pracovala jako recepční v úřadu guvernéra a ne na policii. Měla na starosti kontrolu žen, které v úřadu pracovaly.“

Podobné vraždy vedly nespočet žen k tomu, aby své zaměstnání opustily.

„Byla jsem vedoucí personálního odboru na úřadě,“ vypráví jedna z žen pod podmínkou zachování anonymity. „Na naléhání rodiny a příbuzných jsem se místa vzdala.“

Život žen se změnil a ženy začaly téměř v celém Iráku vypadat jinak. Příliš se bojí obléci si něco jiného než konzervativní oděv – moderní oblečení by mohlo být poukázkou na smrt. Závoj převládá zejména v oblastech kontrolovaných milicemi.

Ženy platí cenu za okupaci všemi možnými způsoby.

„Ženám hrozí velké utrpení a riziko, když členové milic kontrolují ulice,“ řekla nedávno IPS v Bákúbě matka tří dětí Umm Básim. „Žádná žena se nemůže jen tak pohybovat sem a tam.“ Když muže zabijí, je tělo dopraveno do márnice. Má si ho vyzvednout rodina, takže ženy často jdou samy do márnice, aby tělo dopravily domů. Některé se přitom stanou terčem milic.“

Uvězněny doma žijí mnohé ženy v izolaci a depresi.

„Ženy nemohou nikam jít strávit volný čas,“ uvedla vdaná Umm Alí rovněž z Bákúby. „Můžeme teď trávit čas jenom doma. Za více než čtyři roky jsem se nedostala mimo Bákúbu. Jediné místo, kam mohu jít, je dům mých rodičů. Domácnost a děti jsou celý můj život; nemohu ničeho dosáhnout, ani dokončit vzdělání. Někdy po celé týdny nemohu opustit dům.“

V severní části Iráku kontrolované Kurdy pokračuje „zabíjení pro čest“. Podle této starobylé tradice je čest rodiny prvořadá. Podle regionálního ministra lidských práv Júsifa Muhammada Azíze bylo koncem prosince nejméně 27 kurdských žen zavražděno pro podezření, že v posledních čtyřech měsících měly „zakázaný“ poměr.

Irácké ženy nejsou ušetřeny ani amerických věznic. V prosinci irácká parlamentní komise pro záležitosti žen a dětí žádala propuštění vězeňkyň z amerických a iráckých věznic.

Podle Nádiry Habíb, zástupkyně předsedkyně parlamentní komise je v irácké věznici Adala v Bagdádu asi 200 žen. Habíb tvrdí, že vězeňkyně jsou určitě i v amerických věznicích. „Ale nikdo neví, kolik žen teď ve věznicích amerických sil je, protože oni každou žádost našeho výboru, abychom je mohly navštívit, zamítnou.“

Protože centrální vláda zůstává v podstatě bezmocná a náboženský fundamentalismus neustále v celém Iráku roste, zdá se, že neutěšená situace iráckých žen se bude dále zhoršovat.

Eva Cironisová 

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •