Co stojí za prasečí chřipkou?

Titulky jsou apokalyptické – hrozí, že nová vlna prasečí chřipky zachvátí celý svět. Nový virus se nyní vyskytl už v 18 zemích a v šesti z nich se potvrdil přenos nemoci z člověka na člověka. Starosti jsou proto namístě, i když poslední zprávy mluví o určitém uklidnění situace. 
I běžná sezónní chřipka typu A zabije ročně až milion lidí na celém světě. Dokonce i mírný nárůst působnosti především v kombinaci s vysokým výskytem může způsobit velké problémy napříč celým světem.
Nejzhoubnější zaznamenaná chřipková epidemie se odehrála v letech 1918-19. Během jediné zimy na ni zemřelo více než 2 procenta lidstva (40 až 50 miliónů lidí).
Vznik prasečí chřipky, která se může přenášet z člověka na člověka, byl předvídatelný. Chřipka se neustále proměňuje a mutuje v nové druhy. Již bylo několik případů chřipky, která přechází z jiných druhů na člověka a rozpoutává zhoubnou pandemii.
Předpokládá se, že obě pandemie z let 1957 a 1968 pocházely ze smíšení ptačího a lidského viru v prasatech. 
Koncentrovaná chudoba je jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají vliv na vývoj po propuknutí chřipky – jejího šíření a dopadu.  
Dvacet či více milionů lidí zemřelo na chřipkovou epidemii v letech 1918-19 v nejchudších oblastech Indie. Počet obětí AIDS/HIV v Třetím světě a dva miliony mrtvých dětí ročně kvůli malárii by mělo být varováním, že kapitalismus je ochoten nechat zemřít chudé lidi dokonce i na vyléčitelné nemoci. 
Americký president Obama doporučuje lidem, aby si častěji myli ruce, ale jak se takovými pokyny mají řídit např. bezdomovci, jichž je v každém městě po Spojených státech hojně a jejichž počet v současné krizi prudce stoupá.
Světová zdravotnická organizace, zaštítěná západními lídry, tvrdí, že pandemie může být omezena rychlými reakcemi zdravotnických byrokratických aparátů. Podstatou je, že druh viru je včas identifikován a poté se postupuje tak, že se lokálnímu obyvatelstvu dodá dostatek antivirových léků.

Očkování

Místo aby se společně pracovalo na výrobě vakcín pro každý nový druh chřipky, což není pro farmaceutické firmy příliš výnosné, jelikož mnoho nových druhů chřipky nedosáhne stupně pandemie, spoléhají vlády na všeobecně použitelné antivirové léky jako je Tamiflu. 
Ale mnohdy je i během mírné chřipkové epidemie nedostatek očkovacích látek dokonce i v těch nejbohatších zemích. 
Opakované útoky na veřejný zdravotnický sektor jako součást neoliberálních reforem ještě zkomplikovaly řešení tohoto problému.
Klíčovým faktorem v pozadí těchto nových nemocí jako prasečí chřipka je rostoucí koncentrace zvířecí produkce bez patřičné regulace či biologické kontroly.
Produkce potravin je řízena hrstkou obrovských světových korporací. To znamená velké množství nahuštěného dobytka na jednom místě za účelem maximalizace zisku.
Dvě třetiny produkce drůbeže v Británii se soustřeďuje do houfů přesahujících počet 100 tisíců ptáků. V USA je nyní 65 milionů prasat soustředěných pouze v 65 tisících zařízeních, ve srovnání s 53 miliony prasat na více než milionu farmách v roce 1965. 
V takto velkých jednotkách jsou zvířata mnohem více náchylná k nemocem, jež se mohou bleskově šířit a zmutovat do smrtelných forem.
Za účelem zrychlení růstu a ochrany proti nemocem aplikují korporace zvířatům antibiotika, včetně těch, které se užívají k léčbě lidských nemocí. 
Škrty v regulacích a monitorování masového průmyslu rovněž vyvolávají velká nebezpečí.
Nadvláda korporací nad potravinami, zdravotnictvím a léčivy přispívá k hrozbě chřipkové pandemie – a rovněž jednání vlád, které nechají tyto korporace řídit světovou politiku.
Jak tvrdí americký autor Mike Davis, „Snad není ani překvapující, že Mexiko má nedostatek jak kapacit, tak i politické vůle sledovat nemoci dobytka, ale situace je sotva lepší na sever od hranic, kde je sledování dobytka jen neúspěšná slátanina mítní jurisdikce a korporační výrobci dobytka se dívají na zdravotní nařízení se stejným despektem, se kterým jednají s dělníky i zvířaty.“

Článek v angličtině zde.
Článek v němčině zde.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •