Univerzity v plamenech

Nejmohutnější studentské hnutí v Rakousko od 70. let začalo ve středu 21. října. Na vídeňské Akademie výtvarných umění se bránili jak profesoři, tak studenti proti přechodu na systém bakalářů a magistrů podle Boloňské agendy EU už zhruba dvy roky. Na letošní finanční nátlak ministerstva reagovali studenti obsazením hlavní auly. To inspirovalo přítomné studenty Vídeňské university natolik, že se svými vlastními stížnostmi obsadili jen o den později svou hlavní aulu, Audimax.

Co bylo původně plánováno jako symbolická akce hlavně na podporu studentů na Akademii, se stalo překvapením. Do pouhých několika hodin po obsazení se dostavilo několik tisíc studentů na podporu akce. Hluboká, i když tichá, nespokojenost studentů ve spojení s jejich ovládáním nových médií – smsky, facebook, emaily – představily třaskavou směs.

Okamžitě se Audimax stal epicentrem vlny studentských protestů, kde se živě diskutuje, hlasuje, hraje, promítá, vaří, jí, spí a znovu diskutuje. Do raných hodin tu denně vytrvávají tisíce lidí.

Protesty se šířily jak oheň po celém Rakousku – následovalo obsazení přednáškového sálu Technické university v Grazu, University přírodních zdrojů BOKU ve Vídni, Technické university ve Vídni.

Pojítkem všech protestů je revolta proti podřizování funkce vysokých škol jako místa vzdělání pod požadavky ziskovosti v průmyslu a hospodářství vůbec.

Např. na Universitě Johannese Keplera v Linci se největší aula nyní nepokrytě jmenuje Raiffeisensaal, a ta druhá největší Sparkassensaal.

Až 100 miliard eur nalila vláda bankám, zatímco universitám teď peníze dokonce ubírá, čímž evidentně překročila pomyslnou hranici drzosti.

Dění v Audimaxu se dá sledovat online na hlavní stránce protestujících unsereuni.at, kde je také bezpočet odkazů na twitter feeds konkrétních universit, facebook, flickr atd.

Studenti pracují v sále v tematických skupinách a postupně u mikrofonu informují o jejich závěrech, odhlasovávají jejich požadavky, a navracejí témata k dalšímu jednání.

Shodou okolnosti měla sesterská organizace Socialistické Solidarity v Rakousku, Linkswende, debatní víkend od 23. až 26. října s mezinárodními hosty, jejichž články jsme už uveřejnili i na stránkách Solidarity. Tak se ocitli v Audimaxu lidé jako profesor Alex Callinicos z university Kings College London nebo student Matija Medenica z bělehradské university, aby hovořili o studentských protestech u nich doma. Vedlo to k rozšíření debaty a po nich už následovali předseda rakouského Attacu, staří, tehdy studentští, aktivisté z roku 68, zelení poslanci, kritičtí intelektuálové, hudební skupiny jako americká Anti Flag, ba dokonce místopředsedkyně rakouské odborové centrály se dostavila do Audimaxu.

Solidarita se dostavila ve slovní podobě i ze zahraničí. V Německu proběhly akce na podporu rakouských studentů a hlavně jejich protestů proti směrnicím EU na tamních universitách např. v Münsteru, Heidelbergu, Mnichově, Postupimi, Jeně nebo Dortmundu. Obsazené jsou California University v USA, tokijská universita, universita v Rio de Janeiru, vysokoškolské odbory ve Francii vyjádřily svou podporu…

28. října se konala ve Vídni 50ti tisícová demonstrace s dalšími akcemi např. v Insbruku a Linci.

V průvodu ve Vídni byla nesena rakev s ostatky „svobodného vzdělání“ a prapory s hesly jako „Bohaté rodiče pro každého“, „Solidarita je zbraň!“, „Více peněz na vzdělání, méně bankám a koncernům“.

Rektor Vídeňské Technické university studenty předtím navštívil v tamní obsazené aule a vyslovil jim vřele sympatie, s tím že měli začít takto protestovat už dříve a že si také přeje zlepšit kvalitu výuky a výzkumu.

5. listopadu se konala další demonstrace ve Vídni s 15ti až 20ti tisíci účastníků. Tentokrát měli vyučující poprvé vlastní blok se 150ti lidmi v průvodu a záhy po akci začali pod hlavičkou „Squatting Teachers“ se sérií alternativních přednášek a seminářů pro okupující studenty.

Protesty a stále se šířící okupace mají podle nejnovějšího průzkumu podporu u tří čtvrtí všech studentů vídeňské university. Hlavní kritika dotázaných směruje na politiku EU v oblasti vzdělavání, dále pak na nedostatečnou výbavu na VŠ a na nedostatečnou nabídku kurzů a seminářů.

Podle dalšího průzkumu mají studentské protesty podporu u více než dvou pětin rakouské populace, zatímco něco nad čtvrtina je proti a 30% nemá zatím názor. A to přesto, že část médií bere studentské hnutí sice jako určitý druh folkloru, ale všechny se shodují na tom, že jejich požadavky jsou prý nerealistické.

Současné studentské hnutí je obrovskou šancí na změnu politického klimatu v Rakousku. Vládne tu “velká koalice” ze sociální demokracie a konzervativců a jediná viditelná opozice pochází od dvou silně fašizujících stran, FPÖ a BZÖ, jejichž preference zejména mezi mladými hrozivě stoupají. Tomu také odpovídá, že u voličů zelených a sociální demokracie mají protesty nejsilnější sympatie, zatímco voliči FPÖ a BZÖ tendují k nesouhlasu.

Toto rozložení sil vedlo i k absurdní situaci, kdy se studentům dostalo rétorické podpory ze strany Vídeňské obecné rady a Zemského sněmu Burgenlandu, kde mají sociální demokraté spolu se zelenými většinu, a dokonce z ust socdem premiéra

Faymanna.

Obzvlášť spojením studentů s pracujícími se může nyní vytvořit pól, který nastolí levicovou kritiku vlády a jejich neoliberální agendy. Odborová centrála se již formálně solidarizovala s protesty, pevnější vazby existují s taktéž protestujícími vychovatelkami v mateřských školách a nejslibnější je společný protestní pochod s kováky na čtvrtek 12. listopadu.

A další zajímavou kapitolou je, že prostesty klepou na dveře Německa. Studenti se začínají mobilizovat i ve Flensburgu, Lübecku, Hamburku, Hannoveru, Berlíně, Göttingenu, Kasselu, Marburgu, Frankfurtu, Darmstadtu, Würzburgu, Norimberku, Cáchách, Karlsruhe, Freiburgu, Kostnici, Mönchengladbachu, Tübingenu, Drážďanech. S jakým zpoždění dorazí do Čech?

 

Hlavní požadavky protestujících studentu v Rakousku:

Výuka místo výcviku

·         zcela svobodná volba předmětů

·         konec knock-out zkoušek v prvním roce studia

·         záruka na započítání absolvovaných zkoušek z jiných universit, třeba i zahraničních

 

Svobodný přístup ke vzdělání

·         žádné přijímací zkoušky či podobné výběrové mechanismy, žádné školné, a to ani u studentů ze zemí mimo EU

 

Demokratizace řízení universit

·         vyrovnaný podíl na rozhodování o universitě musejí mít profesoři, studenti, vědecký a nevědecký personál

·         nové rozdělení hlasů v senátech pro účel skutečné demokratizace

·         žádné změny studijních plánů bez souhlasů studujících

·         zavedení demokratických rozhodovacích postupů na všech úrovních university

·         rozpuštění universitních rad

·         antidiskriminační konsens ve všech oblastech universit

·         navrácení přímé volby do ÖH (Rakouská vysokoškolská organizace bojující za práva studentů, která má zastoupení na každé universitě, s hlasovacím právem v akad. senátech )

 

Finanční zajištění universit

·         průhlednost financování

·         možnost spolurozhodovat o užití finančních prostředků

·         znovuzavedení bezplatné MHD pro studenty (požadavek hlavně Vídeňáků, kde toto donedávna bývalo zvykem)

·         odstranění ostatních finančních překážek v přístupu ke vzdělání

 

a další

·         bezbariérový přístup na všechny university

·         ukončení prekérních služebních poměrů pro pracující na universitách

·         50% kvóta na zastoupení žen v universitním personálu

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Univerzity v plamenech

Nejmohutnější studentské hnutí v Rakousko od 70. let začalo ve středu 21. října. Na vídeňské Akademie výtvarných umění se bránili jak profesoři, tak studenti proti přechodu na systém bakalářů a magistrů podle Boloňské agendy EU už zhruba dvy roky. Na letošní finanční nátlak ministerstva reagovali studenti obsazením hlavní auly. To inspirovalo přítomné studenty Vídeňské university natolik, že se svými vlastními stížnostmi obsadili jen o den později svou hlavní aulu, Audimax.

Co bylo původně plánováno jako symbolická akce hlavně na podporu studentů na Akademii, se stalo překvapením. Do pouhých několika hodin po obsazení se dostavilo několik tisíc studentů na podporu akce. Hluboká, i když tichá, nespokojenost studentů ve spojení s jejich ovládáním nových médií – smsky, facebook, emaily – představily třaskavou směs.

Okamžitě se Audimax stal epicentrem vlny studentských protestů, kde se živě diskutuje, hlasuje, hraje, promítá, vaří, jí, spí a znovu diskutuje. Do raných hodin tu denně vytrvávají tisíce lidí.

Protesty se šířily jak oheň po celém Rakousku – následovalo obsazení přednáškového sálu Technické university v Grazu, University přírodních zdrojů BOKU ve Vídni, Technické university ve Vídni.

Pojítkem všech protestů je revolta proti podřizování funkce vysokých škol jako místa vzdělání pod požadavky ziskovosti v průmyslu a hospodářství vůbec.

Např. na Universitě Johannese Keplera v Linci se největší aula nyní nepokrytě jmenuje Raiffeisensaal, a ta druhá největší Sparkassensaal.

Až 100 miliard eur nalila vláda bankám, zatímco universitám teď peníze dokonce ubírá, čímž evidentně překročila pomyslnou hranici drzosti.

Dění v Audimaxu se dá sledovat online na hlavní stránce protestujících unsereuni.at, kde je také bezpočet odkazů na twitter feeds konkrétních universit, facebook, flickr atd.

Studenti pracují v sále v tematických skupinách a postupně u mikrofonu informují o jejich závěrech, odhlasovávají jejich požadavky, a navracejí témata k dalšímu jednání.

Shodou okolnosti měla sesterská organizace Socialistické Solidarity v Rakousku, Linkswende, debatní víkend od 23. až 26. října s mezinárodními hosty, jejichž články jsme už uveřejnili i na stránkách Solidarity. Tak se ocitli v Audimaxu lidé jako profesor Alex Callinicos z university Kings College London nebo student Matija Medenica z bělehradské university, aby hovořili o studentských protestech u nich doma. Vedlo to k rozšíření debaty a po nich už následovali předseda rakouského Attacu, staří, tehdy studentští, aktivisté z roku 68, zelení poslanci, kritičtí intelektuálové, hudební skupiny jako americká Anti Flag, ba dokonce místopředsedkyně rakouské odborové centrály se dostavila do Audimaxu.

Solidarita se dostavila ve slovní podobě i ze zahraničí. V Německu proběhly akce na podporu rakouských studentů a hlavně jejich protestů proti směrnicím EU na tamních universitách např. v Münsteru, Heidelbergu, Mnichově, Postupimi, Jeně nebo Dortmundu. Obsazené jsou California University v USA, tokijská universita, universita v Rio de Janeiru, vysokoškolské odbory ve Francii vyjádřily svou podporu…

28. října se konala ve Vídni 50ti tisícová demonstrace s dalšími akcemi např. v Insbruku a Linci.

V průvodu ve Vídni byla nesena rakev s ostatky „svobodného vzdělání“ a prapory s hesly jako „Bohaté rodiče pro každého“, „Solidarita je zbraň!“, „Více peněz na vzdělání, méně bankám a koncernům“.

Rektor Vídeňské Technické university studenty předtím navštívil v tamní obsazené aule a vyslovil jim vřele sympatie, s tím že měli začít takto protestovat už dříve a že si také přeje zlepšit kvalitu výuky a výzkumu.

5. listopadu se konala další demonstrace ve Vídni s 15ti až 20ti tisíci účastníků. Tentokrát měli vyučující poprvé vlastní blok se 150ti lidmi v průvodu a záhy po akci začali pod hlavičkou „Squatting Teachers“ se sérií alternativních přednášek a seminářů pro okupující studenty.

Protesty a stále se šířící okupace mají podle nejnovějšího průzkumu podporu u tří čtvrtí všech studentů vídeňské university. Hlavní kritika dotázaných směruje na politiku EU v oblasti vzdělavání, dále pak na nedostatečnou výbavu na VŠ a na nedostatečnou nabídku kurzů a seminářů.

Podle dalšího průzkumu mají studentské protesty podporu u více než dvou pětin rakouské populace, zatímco něco nad čtvrtina je proti a 30% nemá zatím názor. A to přesto, že část médií bere studentské hnutí sice jako určitý druh folkloru, ale všechny se shodují na tom, že jejich požadavky jsou prý nerealistické.

Současné studentské hnutí je obrovskou šancí na změnu politického klimatu v Rakousku. Vládne tu “velká koalice” ze sociální demokracie a konzervativců a jediná viditelná opozice pochází od dvou silně fašizujících stran, FPÖ a BZÖ, jejichž preference zejména mezi mladými hrozivě stoupají. Tomu také odpovídá, že u voličů zelených a sociální demokracie mají protesty nejsilnější sympatie, zatímco voliči FPÖ a BZÖ tendují k nesouhlasu.

Toto rozložení sil vedlo i k absurdní situaci, kdy se studentům dostalo rétorické podpory ze strany Vídeňské obecné rady a Zemského sněmu Burgenlandu, kde mají sociální demokraté spolu se zelenými většinu, a dokonce z ust socdem premiéra

Faymanna.

Obzvlášť spojením studentů s pracujícími se může nyní vytvořit pól, který nastolí levicovou kritiku vlády a jejich neoliberální agendy. Odborová centrála se již formálně solidarizovala s protesty, pevnější vazby existují s taktéž protestujícími vychovatelkami v mateřských školách a nejslibnější je společný protestní pochod s kováky na čtvrtek 12. listopadu.

A další zajímavou kapitolou je, že prostesty klepou na dveře Německa. Studenti se začínají mobilizovat i ve Flensburgu, Lübecku, Hamburku, Hannoveru, Berlíně, Göttingenu, Kasselu, Marburgu, Frankfurtu, Darmstadtu, Würzburgu, Norimberku, Cáchách, Karlsruhe, Freiburgu, Kostnici, Mönchengladbachu, Tübingenu, Drážďanech. S jakým zpoždění dorazí do Čech?

 

Hlavní požadavky protestujících studentu v Rakousku:

Výuka místo výcviku

·         zcela svobodná volba předmětů

·         konec knock-out zkoušek v prvním roce studia

·         záruka na započítání absolvovaných zkoušek z jiných universit, třeba i zahraničních

 

Svobodný přístup ke vzdělání

·         žádné přijímací zkoušky či podobné výběrové mechanismy, žádné školné, a to ani u studentů ze zemí mimo EU

 

Demokratizace řízení universit

·         vyrovnaný podíl na rozhodování o universitě musejí mít profesoři, studenti, vědecký a nevědecký personál

·         nové rozdělení hlasů v senátech pro účel skutečné demokratizace

·         žádné změny studijních plánů bez souhlasů studujících

·         zavedení demokratických rozhodovacích postupů na všech úrovních university

·         rozpuštění universitních rad

·         antidiskriminační konsens ve všech oblastech universit

·         navrácení přímé volby do ÖH (Rakouská vysokoškolská organizace bojující za práva studentů, která má zastoupení na každé universitě, s hlasovacím právem v akad. senátech )

 

Finanční zajištění universit

·         průhlednost financování

·         možnost spolurozhodovat o užití finančních prostředků

·         znovuzavedení bezplatné MHD pro studenty (požadavek hlavně Vídeňáků, kde toto donedávna bývalo zvykem)

·         odstranění ostatních finančních překážek v přístupu ke vzdělání

 

a další

·         bezbariérový přístup na všechny university

·         ukončení prekérních služebních poměrů pro pracující na universitách

·         50% kvóta na zastoupení žen v universitním personálu

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •