Solidarita s Gazou

Několik dní před začátkem Nového roku zaútočily letecké jednotky Izraele na Gazu. Dosud bylo při těchto útocích zabito na 400 lidí a další tisíce jsou zraněny. Izrael se navíc chystá na pozemní invazi do pásma Gazy, která bude, díky hustotě zalidnění, stát další oběti, zejména na straně civilního obyvatelstva.

Jedny z náletů začaly v sobotu v 11.30h. To je čas, ve kterém se střídají jednotlivé skupiny školáků, protože v Gaze není dostatek škol. Učí se tzv. na směny. V ulicích je v tu dobu obrovské množství dětí. Navíc dopadají izraelské rakety na policejní stanice, v jejichž blízkostech jsou často školy stavěny, což počet obětí mezi dětmi zvyšuje. Navíc byla před několika dny bombardována i univerzita v Gaze.

Mýty

O izraelsko-palestinském konfliktu převládá v české společnosti mnoho mýtů a polopravd. Drtivá většina médií přebírá izraelskou argumentaci. Často se tak setkáváme s otevřenou propagandou okupace Palestiny. Ani v případě nynějších událostí v Gaze tomu není jinak. Říká se nám, že Izrael reagoval vojenskou operací na porušení příměří ze strany Hamásu. Toto příměří bylo uzavřeno 19. června v Káhiře mezi Izraelem a Hamásem na dobu půl roku. Za zmírnění blokády a konec vpádů do Gazy slíbil Hamás ukončit střelbu podomácku vyrobených raket kássam na jižní Izrael. Blokáda zůstala a měla podle pracovníků OSN devastující účinek na životy obyvatel. Jednostranně dodržované příměří tak bylo v reakci na izraelské vpády přerušováno občasnými odvetnými odpaly raket kássam.  Nicméně 4. listopadu uzavřel Izrael úplně všechny přechody do Gazy, čímž zabránil dodávkám zboží, surovin i humanitární pomoci, a zahájil sérii výpadů na její území.

Izraelský deník Haaretz z 31. 12. informoval o tom, že nynější plány útoku jsou již šest měsíců staré. Ze zpráv ministerstva obrany, které deník zveřejnil, vyplývá, že Izrael se na agresi chystal už v době, kdy začal jednat o příměří s Hamásem.

Často se také uvádí, že Hamás odmítá uznat stát Izrael. V dubnu ale jeho politický představitel Chalid Mašál nabídl Izraeli desetileté příměří, jako výraz uznání Izraele, pokud se ten stáhne z území, která okupuje od roku 1967.

Hamás je organizace, která získala ve volbách v lednu 2006 podporu většiny Palestinců. Je to také organizace, které nevzdává boj za sebeurčení palestinského národa.

Hnutí

Odpalování raket na civilní cíle nemůže nikdo schvalovat. Navíc se ani nejedná o účinnou strategii, jak bojovat proti okupaci. Místo nesmyslných odpalů raket by se měl Hamás soustředit na podporu lidových opozičních hnutí např. v Egyptě. Postoj jeho prezidenta Husního Mubaraka je přitom příkladem pokrytectví. Na jedné straně verbálně podporuje palestinský boj za samostatnost a na druhé straně spolupracuje s Izraelem na zhoršování situace v Gaze tím, že stejně jako Izrael uzavírá hraniční přechody. Mubarak se také bojí toho, že případný úspěch Hamásu by mohl inspirovat opoziční hnutí v jeho zemi, ve které už pohodlně několik desítek let panuje rukou diktátora.

Izrael a jeho ilegální okupace Gazy přinesly jejím obyvatelům neskutečné utrpení.  Podle údajů OSN žije 9 z 10 obyvatel Gazy pod hranicí chudoby. Tato nesnesitelná situace musí skončit. To mohou dokázat jen obyčejní Palestinci a Izraelci, kteří se společně se zbytkem světa postaví proti pokračující okupaci palestinských území.

Proto požadujeme:

  • Okamžité zastavení leteckých úderů na Gazu
  • Zřeknutí se pozemní operace v Gaze
  • Otevření hraničních přechodů jak na izraelské, tak i egyptské straně
  • Ukončení námořní blokády Gazy
  • Zahájení skutečných jednání se všemi relevantními subjekty, včetně demokraticky zvolené vlády Hamásu
  • ČR by jako předsedající země EU měla jasně odsoudit pokračující útoky na obyvatele Gazy i blokádu, která činí jejich život skutečným utrpením

 
Aby byl na Blízkém východě mír, musí dojít ke vzniku společného mnohonárodnostního, sekulárního státu na území historické Palestiny s hlavním městem Jeruzalémem. Tento proces však musí nutně být součástí širšího lidového hnutí za demokracii a sociální spravedlnost napříč arabským světem.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •