Happening: Zastavme kolonizaci Východního Jeruzaléma

20. března 2010, 14.00, Na Příkopě, Praha

V sobotu 6. března 2010 se v Jeruzalémě uskutečnila jedna z největších demonstrací proti pokračující izraelské kolonizaci Východního Jeruzaléma za posledních několik let. Na akci svolané izraelskými a palestinskými lidskoprávními organizacemi se sešlo na 5000 lidí.

Protestovali společně nejen proti násilnému vystěhování Palestinců z jejich domovů v Sheikh Jarrah, ale i proti pokračující kolonizaci a politice, která má za cíl vyhnat Palestince z Východního Jeruzaléma. Izraelské autority se tím snaží zajistit, aby i po případné mírové dohodě zůstal celý Jeruzalém hlavním městem Izraele, včetně jeho východní části, okupované a následně anektované Izraelem v roce 1967, kterou ovšem za své (budoucí) hlavní město považují Palestinci. Anexi Východního Jeruzaléma neuznává ani mezinárodní společenství a byla odsouzena například rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 465 z 1. března 1980.

Kolonizace Východního Jeruzaléma

Od té doby ve Východním Jeruzalémě vyrostlo několik židovských osad, které jsou z hlediska mezinárodního práva nelegální. Osady, které dnes mají již přes 200 tisíc obyvatel porušují například 4. Ženevskou konvenci, která zakazuje vládám transfer vlastního obyvatelstva na území okupovaného státu. Tento proces je stvrzen výstavbou ilegální zdi, která na jednu stranu odděluje celé palestinské komunity od Východního Jeruzaléma, na druhou stranu zabírá jejich půdu, a to za účelem rozšiřování stávajících a výstavby nových osad.

Izraelská zeď má katastrofické dopady na palestinské obyvatele Západního břehu, kterým znemožňuje přístup k důležitým službám, jako je zdravotnictví a školství. Má také zdrcující dopad na palestinskou ekonomiku. Například ve městě Ar Ram, které sousedí s Východním Jeruzalémem (od nějž je však odděleno zdí), byla následkem výstavby izraelské zdi uzavřena nejméně polovina obchodů a malých živností.

Postupná kolonizace Východního Jeruzaléma je umožněna díky existujícím diskriminačním zákonům, které dávají židovským vlastníkům právo na návrat majetku, jež vlastnili před vznikem státu Izrael v roce 1948. Tyto zákony však nepřiznávají stejné právo Palestincům, kteří byli ze svých nemovitostí vyhnáni během izraelské ‘války o nezávislost’. Odhadované počty palestinských uprchlíků z roku 1948 se pohybují okolo 750 tisíc. Nejenže není Palestincům dovoleno navrátit se do domů, které dříve vlastnili, důsledkem etnických čistek se mnoho z nich stalo uprchlíky podruhé, tak jako rodiny z Sheikh Jarrah.

Sheikh Jarrah a násilná vystěhování palestinských rodin

Přibližně 450 palestinským obyvatelům oblasti Karm Al-Ja’ouni v Sheikh Jarrah, která se nachází ve Východním Jeruzalémě, severně od historického Starého Města, hrozí okamžité násilné vystěhování z jejich domovů izraelskými úřady. Stejným způsobem již byly vystěhovány tři rodiny – Kamel al-Kurd, Gawi a Hannoun. Další rodina je v současnosti nucena sdílet svůj dům s extremistickými izraelskými osadníky.

Všechny palestinské rodiny, které v této oblasti žijí (celkem 28), jsou původem ze Západního Jeruzaléma, Haify nebo Jaffy, odkud byly nuceny uprchnout před izraelskými složkami během války v roce 1948. Domy v Sheikh Jarrah jim byly uděleny v roce 1956 v rámci společného projektu Úřadu pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) a jordánské vlády, pod jejíž správu toto území v té době spadalo.

Izraelští osadníci zatím obsadili čtyři domy v této oblasti a násilně vyhnali 70 jejich palestinských obyvatel, včetně 20 dětí. Vystěhované palestinské rodiny protestují proti tomuto protiprávnímu kroku ze stanů, které postavily na chodnících naproti svým domovům. Některé z rodin jsou již od srpna 2009 ponechány bez adekvátního ubytování. Na denním pořádku čelí útokům ze strany extremistických osadníků a ponižování ze strany izraelské policie a armády.

Rodina Gawi tak například již několikrát musela bezbranně přihlížet demolici malého stanu, ve kterém její členové od vystěhování přebývali. Policie navíc zkonfiskovala všechen majetek rodiny, včetně matrací, vařičů a přikrývek. Poté, co byli vyhnáni ze svého domova, se je osadnické organizace a policie snaží vyhnat i z ulice, která se stala jejich jediným útočištěm. ­

Rodina al-Kurd je zase nucena sdílet svou zahradu a přístupovou bránu s osadníky, kteří zabrali část jejich domu v prosinci 2009. Tato rodina se tak ocitla v extrémně složité situaci. Kromě jiného čelí denním provokacím a útokům ze strany osadníků, z nichž je mnoho ozbrojeno. Ze strachu o svou bezpečnost posílají své děti raději spát k příbuzným, dospělí členové rodiny se potom střídají s izraelskými a mezinárnodními aktivisty při 24 hodinových hlídkách ve snaze zabránit alespoň části násilných útoků ze strany osadníků.

Osadníci se netají tím, že jejich hlavním cílem je postupné vystěhování všech palestinských rodin z Sheikh Jarrah, kde následně plánují vystavět novou židovskou osadu. Hlavní organizace za tímto plánem, Nahalat Shimon International, zaregistrovala u Jeruzalémské plánovací komise projekt výstavby několika pěti- a šesti-patrových budov, zahrnujících 200 bytových jednotek. Pokud bude tento plán schválen, bude mít katastrofické důsledky pro téměř 500 současných palestinských obyvatel a pro jejich domy, které budou zbořeny proto, aby uvolnily cestu výstavbě nové ilegální židovské osady, Shimon HaTzadik (Šimon Spravedlivý).

Mezinárodní a izraelská podpora

Oblast Sheikh Jarrah se dostala do centra zájmu nejen izraelských, palestinských a mezinárodních aktivistů, ale i izraelských a celosvětových médií a politiků. Sheikh Jarrah v minulém roce navštívili členové Evropského parlamentu, zástupci diplomatických misí v Jeruzalémě ale například i členové izraelského Knesetu. Jmenovitě to byli například bývalý prezident USA Jimmy Carter a arcibiskup Desmond Tutu, bývalá poslankyně Evropského parlamentu Luisa Morgantini, přední severoirský politik Gerry Adams, ale například i bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan a předseda PS ČR Miroslav Vlček.

Aktivisté z Izraele a celého světa žili od března minulého roku s Palestinskými rodinami v jejich domovech v očekávání neúměrného násilí ze strany izraelské policie při hrozícím vystěhování. V posledních několika měsících se zase angažují v organizování pravidelných demonstrací, kterých se každý pátek účastní několik stovek lidí. Od jejich počátku bylo při těchto demonstracích zatčeno již přes 100 převážně izraelských aktivistů. Mezinárodní hnutí solidarity pak udržuje v oblasti stálou přítomnost ve snaze zabránit násilným útokům ze strany osadníků.

V Sheikh Jarrah to nekončí…

Boj palestinských rodin z Sheikh Jarrah představuje jen malou část pokračující kampaně Izraele na vyhnání palestinské populace z Východního Jeruzaléma.

Jinde patří mezi hlavní problémy demolice palestinských domů, zabírání domů a půdy a pokračující judaizace celých oblastí Východního Jeruzaléma, která probíhá ve snaze Izraele zajistit, že Jeruzalém v budoucnu zůstane jeho sjednoceným hlavním městem.

Například v oblasti Silwan byly vydány demoliční výměry 90 palestinským domácnostem. Zboření jejich domů se plánuje za účelem rozšíření stávajícího archeologického parku, který má za cíl posilovat židovské historické vazby k Jeruzalému. V důsledku neautorizovaných vykopávek se objevily praskliny na několika místních budovách, včetně škol a propadlo se již několik úseků místních komunikací. Podobný osud jako v Silwanu očekávají i obyvatelé části At Tur, kde zase palestinské domy mají ustoupit plánům na rozšíření židovského hřbitova.

Tyto činy jsou v přímém porušení mezinárodního práva, které ta­kové změny na okupovaném území zakazuje.

Ukažme i my, že nehodláme podporovat Izrael v soustavném porušování lidských práv Palestinců. Česká veřejnost si nepřeje býti spojencem státu, který nerespektuje veškeré mezinárodní úmluvy a rezoluce a nadále okupuje palestinská území, na kterých zavádí systém apartheidu.
Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •