Mathew Cookson podává zprávu z Athén, frontové linie bitvy za zastavení ofenzívy šéfů naskrz Evropou, o nedávné generální stávce v Řecku.
Olli Rehn, komisař Evropské unie pro finanční záležitosti, odletěl nedávno do Řecka, aby vyžadoval po vládě dokonce ještě tvrdší rozpočtové škrty. Ale rozměr odporu proti vládním útokům na dělníky již znepokojuje evropskou elitu. Kolem miliónu a půl pracujících ve veřejném a soukromém sektoru uspořádalo generální stávku. Stávka paralyzovala Řecko. Všechny lety do země a země byly zrušeny. Nefungovala televize, některé obchody byly zavřeny a jezdilo jen pár autobusů a vlaků. Následující den nevyšly žádné noviny, protože nebyli žádní dělníci, kteří by je vytiskli. „Stávka je velice silná“, říká našim novinám Yiannis Theoharis, odborář z telefonní společnosti Intracom. „Celá pracující třída věří, že se musíme bránit proti vládním útokům. Zaměstnavatelé, bankéři a EU stojí za vládou. Chtějí, abychom měli snížené platy, benefity a zvýšili věk odchodu do důchodu. Evropští vůdci chtějí použít Řecko, aby zaútočili na všechny pracující na kontinentě. Pokud zde zvítězí, budou pokračovat v útocích ve Španělsku, Francii, Británii, Německu a Portugalsku. Potřebujeme pokračovat v zápase. Lidé v Evropě se musí bránit.“
Imigranti
V Athénách se konala jedna z největších demonstrací od pádu vojenského režimu v roce 1974. V městech a městečkách napříč zemí byly další velké protesty. Odbory Pame, vedené Komunistickou stranou, organizovaly pochod o síle několika desítek lidí k řeckému parlamentu. A řecká odborová centrála a levicové skupiny organizovali 50.000 demonstraci, která následovala těsně po protestech Pame. Bylo zásadním krokem vpřed, že afričtí a bangladéšští imigrantští pracující se poprvé ve velkých počtech přidali k dělnickým protestům. Imigranti, kteří nemají v Řecku prakticky žádná práva a čelí krutému rasismu, pochodovali s řeckou Socialistickou dělnickou stranou. Tato strana byla v centru antirasistického hnutí. Imigranti požadovali svá práva a skandovali svobodu. „Nemůžeme získat povolení“, říkali imigranti. „Nemáme práci a to je velký problém. Každý den nás obtěžuje policie. Chceme prostě povolení a práci, abychom mohli vydělávat peníze. Jsme tu na demonstraci společně. Odbory náš boj podporují“.
Hněv
V zemi existoval silný hněv na vládu Pasoku za prosazování škrtů, obzvláště ze strany lidí, kteří levě centristickou vládu v říjnu volili. „Pasok neprosazuje socialistickou politiku,“ říká Christos Ilias, viceprezident poštovních odborů. „Lidé tyto škrty nechtějí. To je politika Bruselu a německých bank. Jsem v opozici vůči této politice a to podporuji Pasok.“
„Jsme generace 500 eur za měsíc“, říká George, mladý grafik. „To je všechno, co mnoho lidí dostává. Nemá dost, abychom mohli žít. Nyní vláda chce, abychom měli méně peněz. Evropská unie chce, abychom platili za krizi. To neberem. Jediná cesta je dál bojovat.“
„Nemůžu najít práci celé měsíce,“ říká Anda, nezaměstnaná sociální pracovnice. „Ale když jsem pracovala, dostávala jsem pouze 680 eur za měsíc. Dokonce, i když si najdu práci, budu placena na stejné úrovni – ačkoliv vláda chce redukovat i to.“
Také Loula a její kolegové z kurýrské společnosti Speedex se připojili k demonstraci. Loula řekla, že „vláda a Evropská unie chce, abychom měli hlavy skloněné strachem. Ale pokud jsou odbory silné, lidé nemají strach. Musíme tato opatření zastavit. Jsou to zloději. A pokud víte, že jsou v okolí zloději, musíte s tím něco udělat.“