My a oni

Tím ,,oni“ v názvu článku myslím politiky, poslance, senátory, zkrátka ty, co nám vládnou. Tím ,,my“ mám na mysli nás ostatní, nás, co nemáme jejich privilegia, či privilegia bohatých jakými jsou i oni. My chodíme do práce, jsme nezaměstnaní či studujeme a potom často těžko sháníme práci ve svém oboru, a tak musíme vzít takovou, kde jsou ochotní nás zaměstnat, protože čekat na tu pravou by znamenalo být bez peněz. Potom jsou mezi námi důchodci, kteří obracejí každou korunu v ruce, aby měli na suchý rohlík, či děti, jejichž budoucnost hodně závisí i na tom, jestli jsou jejich rodiče bohatí či chudí. A nakonec jsou lidé bez domova, kteří živoří na ulicích.

Politikům rozdíly mezi námi a jimi připadají normální, nemají zájem abychom byli všichni ,,my“. Chtějí být privilegovanou vrstvou, která na nás shlíží shora a tak i jednají.

Pracovní doba a práce

Na rozdíl od nás, kteří pracujeme, vládnoucí politici nemusí do práce chodit a dostávají plný plat.

Když už tam přijedou, tak se při interpelacích a jednáních mohou pohybovat po chodbách, zajít si na jídlo, kouřit, atd.., zkrátka se flákat. Když jsme v práci my, musíme se řídit Zákoníkem práce a dodržovat přestávky dané zaměstnavatelem a v pracovní době pracovat. Často, když novináři řeší nějakou kauzu týkající se politiků, můžeme v televizi vidět, jak je pronásledují po chodbách sněmovny s otázkami a politik před nimi prchá seč může. Přitom je v práci a jeho zaměstnavatelé jsme vlastně my, občané, měl by tedy pracovat a odpovídat na otázky a ne utíkat. Představte si, že jste v práci a zaměstnavatel se vás na něco ptá a vy bez odpovědi před ním prcháte.

Platy, náhrady a výhody

Výše platu a složky, ze kterých se skládá, jsou dalším obrovským rozdílem mezi námi. Zákonodárci sice schválili snížení svých platů, kvůli krizi, ale jen o 4 %, což je pro ně i pro státní pokladnu hodně mírné. Náhrady, které tvoří také velké částky, zůstávají nedaněné. Prezidentovi se plat jako jedinému ústavnímu činiteli ani nedaní. Po snížení se mu snížil z 204 800 Kč na 196 608 Kč + má náhrady ve výši 190 600 Kč, celkem má 387 208 Kč měsíčně (a to on je jeden z hlavních viníků velkopodvodu kupónové privatizace, kvůli níž přišlo mnoho lidí o práci). Prezident má také zákonem stanovenou výši důchodu 100 000 Kč měsíčně. Plat předsedy sněmovny či Senátu je nyní 158 400 Kč, + náhrady, celkem 191 400 Kč. Plat premiéra i s náhradami je 179 500 Kč, plat místopředsedy vlády i s náhradami 151 136 Kč, ministerský plat s náhradami 127 800 Kč, základní hrubý plat poslance a senátora je 59 000 Kč + náhrady. S funkcí ve výboru, klubu, komise, delegaci atd. se plat zvyšuje. Dle serveru novinky.cz je ve dvousetčlenné sněmovně jen 35 poslanců, kteří nemají žádnou funkci, a tedy ani žádný příplatek. V senátu z 81 senátorů jich má plat bez funkčního příplatku pouze 13. Plat pražského primátora je 93 860 Kč, pražských radních přes 80 tisíc a hejtmani mají  okolo 80 tisíc Kč. Náhrady zákonodárců tvoří výdaje na reprezentaci 9 100 Kč, na asistenta 11 400 Kč + plat asistenta 35 875 Kč, na dopravné 22 800 – 34 200 (nemusí vykazovat kolik projedou, peníze které neprojedou si nechají), na administrativní práce 14 210 Kč, telefonní poplatky 7 000 Kč, pronájem regionální kanceláře 14 200 – 33 200 dle velikosti města (kancelář může vlastnit třeba jejich manželka) a kancelářský materiál do 2 200 Kč. Když se senátora Julínka zeptal redaktor, proč chtějí vyšší zdanění zaměstnaneckých výhod pro obyčejné zaměstnance — proti čemuž bojují odbory — když sami mají vysoké nedaněné náhrady, odpověděl: ,,Ale to nejsou výhody, to jsou náhrady“. Mezi výhody zákonodárců patří bydlení v nadstandardně vybavených bytech v tzv. ubytovnách, pokud na ně nezbude místo, mohou dostávat až 17 tisíc měsíčně na bydlení. Veřejnou dopravu mají zdarma, stejně jako letenky při služebních cestách či na jednání parlamentu. Mají 2,5krát vyšší diety při zahraničních cestách, než ostatní zaměstnanci, mají k dispozici plně vybavenou kancelář v Praze, atd..

Účast v dozorčích radách a vlastní podniky

Politici neberou jen peníze za svou „práci“ ve sněmovně, či Senátu, ale řada z nich vlastní firmy či zasedají v dozorčích radách. Dochází ke střetům zájmů, některé střety jsou porušováním zákona o střetu zájmů, ale někteří mají výjimku. Uvedu pár příkladů. Díky Hospodářským novinám (HN), které pátraly po příjmech politiků, musel např. poslanec ODS Vojíř vrátit 500 000 Kč, které si nechal vyplatit od ČD Cargo jako odměnu za sezení v dozorčí radě, což je proti zákonu, protože za sezení v dozorčích radách podniků vlastněných státem mu odměna nenáleží. Zákon porušil i poslanec Rovan (ODS), který si nechával vyplácet 10 000,- měsíčně za sezení v dozorčí radě České pošty, a než se na to díky novinám přišlo, vydělal si 220 000,-. Na zákon vyzrál poslanec ODS Bürgermeister, který inkasoval za členství v dozorčí radě ČSA 500 000,-, což ale není porušením zákona, protože tam prý hájil zájmy Prahy a ne státu (v zákonu se totiž píše, že poslanci nebo senátorovi, který zastupuje stát, nenáleží odměna). Zákon se nevztahuje na Státní fond bydlení a Státní fond infrastruktury, ty byly zřízeny zvláštním zákonem, a tak jsou poslanci v jejich radách placeni. Peníze dostávají i členové dozorčí rady firmy ČEPS, která odpovídá za přenos elektřiny v ČR. Ve střetu zájmů je dle HN i poslanec Šenfeld (KSČM), který zasedá v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a zároveň vlastní akcie zemědělského podniku Agro Hoštka, jednoho z největších na Litoměřičsku, který dostal od SZIF cca 75 milionů Kč. Bývalý ministr dopravy Řebíček (ODS) je příkladem podnikatele, jehož firma Viamont po jeho příchodu do politiky razantně zvýšila svůj zisk. On tvrdí, že akcie prodal, než se stal poslancem, avšak Viamont má akcie na majitele (tzv. tajné), takže není možné zjistit, jak to je doopravdy. V r. 2003 měla tato firma zisk cca 20 milionů Kč, v roce 2008 už více než 293 milionů a 25krát vyhrála státní zakázky.

Odchodné

Poslanci a senátoři, kteří se po volbách na své posty znovu nedostali, protože je lidé už nechtěli, za to dostávají odchodné. Vypočítává se dle platu v posledním měsíci a činí 5 platů.

Tzv. Trafiky a známosti

Po odchodu z politiky nemají politici o práci nouzi. Spousta z nich se dostává na lukrativní místa ve státních firmách. Např. bývalý ministr zdravotnictví Julínek je v dozorčí radě VZP a na stránkách f. ČEPS je uváděn i jako člen dozorčí rady. V ČEZu zasedá např. exposlanec ODS Kocourek, v Čepru exposlanec ODS Beneš, v Českých drahách exministr za ČSSD Březina. Jiní využívají vlivných styků, které si vytvořili ještě v úřadu, kdy měli přístup k různým pro běžného člověka tajným informacím, nebo jim pomůžou ti, za které lobbovali. Známý je případ bývalého premiéra S. Grosse, který vydělal na obchodu s akciemi f. Moravia Energo.  

Koupil je od svého kamaráda R. Sýkory za 21 milionů a později prodal za 100 milionů. Akcie  nakonec skončily u miliardáře T. Chrenka. Kromě luxusního bytu na Floridě a pozemků v Praze vlastní i statek u Prokopského údolí s restaurací Černý kohout, ve které se pořádají jen soukromé akce. To jak se mají politici po odchodu z politiky je v ostrém kontrastu třeba s lidmi, kteří odcházejí do důchodu a nemají často dost peněz, aby zaplatili nájem, za léčbu a za jídlo a musí si přivydělávat.

Jídlo a dovolená

Mezi výhody politiků lze také zařadit levné ceny, za které jedí ve sněmovní a senátní jídelně. Dle serveru idnes, např. oběd skládající se z kuřecího vývaru, rizota, kávy a toniku stojí 68 Kč; palačinka s ovocem a šlehačkou 12 Kč; espresso 7 Kč; mořská štika na roštu + vařený brambor + obloha 58 Kč. Další výhodou politiků jsou ceny, za které mohou trávit v tuzemsku luxusní dovolené. Např. v rekreačním objektu v Lipnici nad Sázavou za 241 Kč na den s plnou penzí. Dovolenou v „zakázaném pásmu“, které chrání hlídací psi a kam mají přístup jen rodiny poslanců a zaměstnanců parlamentu, zaplatíme z daní cca 4 miliony Kč ročně. Zalyžovat si mohou zajet do rekreačního areálu v Harrachově, v němž za ubytování s plnou penzí zaplatí 252 Kč za den, zatímco ceny pro obyčejné lidi v chatách poblíž jsou o hodně vyšší.

Délka dovolené politiků je také zajímavá ve srovnání s normálním pracovníkem. Zatímco člověk má dovolenou asi 4 až 5 týdnů, zákonodárci třeba 3 měsíce. Jak píše idnes, mzdu má poslanec i přes léto, kdy sněmovna zpravidla nezasedá, stejnou. „Od chvíle, kdy je zvolen, bere plat 4 roky, pokud se nevzdá mandátu nebo nezemře,“ řekl předseda parlamentu Vlček.

Nemocenská a omlouvání se

V době nemoci za první 3 dny nemáme nárok ani na korunu, zatímco poplatky u lékaře a za recept platit musíme. Platilo, že do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti je nemocenská 60 % denního vyměřovacího základu, a pak se zvyšuje až na 72 %. Nyní zůstává po celou dobu pracovní neschopnosti 60%. Pro zákonodárce také platí, že 3 dny nemoci jsou zadarmo,  pokud si ovšem vezme neschopenku. Když se ale poslanec místo neschopenky z jednání sněmovny pouze omluví, dostává plný plat. Neschopenku si zákonodárci vybírají jen vzácně. Dle serveru idnes od roku 2007 čerpali nemocenskou jen 3 poslanci a 3 senátoři. Například senátor Julínek se ještě jako ministr zdravotnictví chlubil, že byl nemocný a zaplatil poplatek u lékaře. Nemocenskou si ale už napsat nenechal. „Není to povinnost čerpat nemocenskou. Jsem velmi málo nemocný, a tak jsem se zkrátka na pár dní pouze omluvil a snažil se rychle vyležet,“ vysvětluje podrážděně Julínek.

Když potřebujeme zůstat doma se členem domácnosti, který je nemocný, tak 3 kalendářní dny také nemáme právo na peníze. Zákonodárci se omluví a nepřijdou ani o korunu.

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená se odvíjí od výše platu a jsou v ní velké rozdíly. V roce 2009 měl člověk s hrubým platem 10 000 Kč mateřskou 6 930 Kč, nejvíc dostal člověk s hrubým platem 71 660 Kč, který měl mateřskou 28 890 Kč. Nyní je mateřská nižší kvůli tzv. Janotovu balíčku, který ale vzal peníze chudým i bohatým, ovšem pro bohaté — na rozdíl od chudých, kteří počítají každou korunu — to moc neznamená. Zákonodárci jednají o navýšení na úroveň loňského roku, ale ani pak by nebylo spravedlivé, že stát rozděluje peníze tak, že čím bohatší rodič, tím více peněz pro něj a dítě, zatímco chudí, kteří potřebují peněz víc, dostanou o hodně méně. Zákonodárci na mateřskou ani nemusejí, stačí se omluvit z jednání. Např. poslankyně a Topolánkova milenka Talmanová, která s ním má dítě, na mateřské nebyla.

Řešení

Má cenu chodit k volbám, když si politici bez ohledu na nás dělají v podstatě co chtějí, a své platy (menší o jen o 4 %), náhrady a výhody berou vesele dál i když zem je zadlužená miliardami kvůli jejich nečinnosti a špatnému spravování státu, a aby státní pokladna ušetřili, vymýšlejí, co vzít obyčejným lidem? Plno lidí jde k volbám a volí tu či onu stranu, jenom proto, že nechtějí, aby zvítězila jiná, mnohem horší, zkrátka, volí menší zlo. Ale měli bychom chtít víc, chtít dobro, ale toho se nedá moc dosáhnout, když jen jednou za čas jdeme k volbám. Chce to změnu systému, ale tu si musíme prosadit sami, protože není v zájmu naší vrchnosti, ale v našem. Záleží na každém člověku, a pokud se dáme dohromady, můžeme s tím něco udělat.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  • 0
  •  
  •  
  •  
  •