Opencard a Magistrát Prahy

Záměr na vytvoření karty vznikl v letech 2004, 2005. Reálně byl projekt spuštěn v roce 2006. V roce 2007 přešel odbor informatiky pod prvního náměstka primátora. V tomtéž roce proběhlo zprovoznění tzv. Servisního kartového centra a byly spuštěny doprovodné služby – parkovné, knihovna, přístup na městský portál. Na stránkách magistrátu věnovaných Opencard se píše:,,Opencard je chytrá čipová karta, která se hodí jak Pražanům, tak i návštěvníkům Prahy. Jejím vydavatelem je Magistrát hl. m. Prahy a cílem projektu je nejen otevření nových možností komunikace mezi městem a jeho obyvateli, ale především jednodušší přístup ke službám.“ Dozvíme se tady, že slouží jako průkazka v Pražské integrované dopravě, jako čtenářský průkaz do poboček Městské knihovny v Praze, může nahradit drobné mince při placení za parkování v parkomatech v zónách placeného stání v Praze, a že se s ní můžeme přihlásit k portálu hl.m.Prahy, kde si řidiči např. mohou zjistit informace o vlastních, aktuálně spáchaných dopravních přestupcích na území hl. m. Prahy včetně hrozby sankce, a o možném počtu přidělených bodů.

Vnucení Opencard

Hlavním problémem byl po zprovoznění Opencard nízký počet vydaných karet. Proto vznikla strategie nasazení karet v Dopravním podniku, čímž stoupl počet uživatelů až ke 400 tisícům. Zároveň byly zpracovány studie od firem Accenture a Deloitte, které konstatovaly, že náklady jsou na odpovídající výši. Roční kupń na rok 2009 bylo možné pořídit jen s pomocí Opencard, ti kteří si chtějí kupovat roční kupóny, tedy nemají na výběr mezi papírovým kupónem a Opencard. Úplný přechod na elektronické jízdné je (nebo byl) plánován do poloviny roku 2010.

Problematická žádost o vydání karty

Řada lidí se obrátilo na Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) o radu s podivnými podmínkami v žádosti o vydání Opencard. Sporným bodem byl automatický souhlas cestujícího se zasíláním obchodních sdělení týkajících se systému Opencard, aniž by měl cestující na výběr zvolit ano/ne. Dalším bylo omezení odpovědnosti za škodu vzniklou porušením povinností podle podmínek na částku 5 000 Kč, což není v souladu s platnou legislativou upravující náhradu škody. Dalším bylo

ustanovení o právu Opencard nevydat. V podmínkách se tvrdí, že správce je oprávněn nevydat kartu, a to i bez udání důvodu: ,,S ohledem na to, že lidé žijící či pracující v Praze, kteří si chtějí pořídit roční kupon, nemají jinou alternativu, považuje SOS tuto podmínku za naprosto neudržitelnou,“ řekla mluvčí SOS I. Picková. Podmínky také stanoví povinnost držitele karty pravidelně sledovat informace týkající se Opencard. Za tímto účelem se držitel zavazuje navštívit web Opencard nebo kontaktní místo alespoň jednou za kalendářní měsíc. Dle názoru sdružení je taková povinnost vůči cestujícím neopodstatněná.

Cena za Opencard

Cena výroby 1 karty je 2200 Kč, zatímco předchozí a stále platný papírový kupón vyjde na pár Kč. Magistrát a Dopravní podnik hlavního města Prahy utratily v minulých letech cca 888 milionů Kč za rozjetí karty Opencard, příjmy ale žádné nejsou. Město podle auditorů dalo na Opencard asi 438,5 milionu Kč, dopravní podnik 406,2 milionu Kč a další peníze stál městskou společnost Ropid a městskou knihovnu. Firma Haguess, která celý systém vytvořila a dodala karty a technologii, z nich dostala 292 milionů (podle auditu to mělo být 418 milionů, firma však uvádí, že dostala 292). Téměř 60 miliony Kč dotoval Dopravní podnik zájemcům slevu na nákup karty. Další 2 miliony utratil magistrát za poštovní známky, když karty rozesílal. Další stovky milionů se utratily za propagaci, konzultace či administraci. Kdo je pro město a Dopravní podnik obstaral se tají. V interních materiálech Dopravního podniku se uvádí, že přes 11 milionů dostala firma Grand Princ, spojená s Michalem Voráčkem, jenž podnikal se známým primátora Béma, lobbistou Romanem Janouškem. Dalších 11 milionů odešlo firmě sídlící na stejné adrese jako Grand Princ a 6 milionů získala společnost Telia Call, v níž figurují přátelé šéfa Dopravního podniku Martina Dvořáka, manželé Šecovi. Dvořák byl v jejich domě na Menorce několikrát na dovolené, popírá spojitost s Opencard a nevidí v tom nic špatného. Projekt Opencard zaměstnává dokonce svého vlastního mluvčího, kterým je Martin Opatrný, i přesto, že magistrát i Dopravní podnik své mluvčí už mají. Dalšími firmami, které se na Opencard podílí jsou Accenture se zakázkou za 1,1 mil. Kč na cenové posouzení Opencard, Iquap se zakázkou 2,3 mil. Kč za analýzu v oblasti využívání multifunkčních karet, Deloitte, který dostal podíl na 31mil. zakázce na řízení projektu a konzultace, Řanda Havel Legal, Rowan Legal který dostal podíl na 8milionové zakázce za právní služby, MonetPlus, který dostal 3,4 mil. za podporu PKI appeltu (el. podpisy), XEOS který dostal podíl na 0,9 mil. za konzultace, Allsahre se zakázkou za 2,4 mil. pro sestavení business plánu, Mark/BBDO, který dostal podíl na 23 mil. za poradenské služby. Podle auditu stály studie a posudky 43 milionů Kč, marketing 82 milionů Kč, konzultační služby 16 milionů, právní služby 11 milionů. Investice do projektu jsou od února pozastaveny. Příjmy měly být podle původních plánů z prodeje karet, které jsou zatím zdarma, a z výnosů z provizí od partnerů. Podle plánu měly příjmy ke konci letošního roku činit asi 837 milionů korun, jsou ale nulové. Provoz center, která karty vydávají, stojí přitom město měsíčně 8 milionů Kč. Podle odborníků by se dal ale provoz center zajistit až čtyřikrát levněji.

Vypočítavost možná již od začátku

Mladá fronta zjistila, že počátek projektu je podezřelý a že už od začátku mohl být poradenskou společností  nastaven tak, aby zakázku získala spřízněná firma. Než byl projekt spuštěn, magistrátní odbor informatiky vedl nynější tajemník úřadu I. Seyček, který spolupracoval s konzultační firmou Allshare. Ta vytvářela byznysplán projektu a dostala 2,4 milionu Kč. Byznysplán byl ale špatný a počítal s tím, že projekt bude stát jen šestinu částky, kterou auditoři nyní ukázali. Předsedou představenstva  Allshare je od letošního roku Petr Slezák, místopředsedou byl do loňského roku Jaroslav Turek. Obě tato jména figurují ve výpisu z obchodního rejstříku u firmy Haguess, která nakonec celou zakázku Opencard získala. Turek je předsedou dozorčí rady, Slezák členem. Toto propojení může vzbuzovat dojem, že Allsahre připravila Haguessu půdu a přizpůsobila plán tak, aby soutěž vyhrál. Haguess se do té doby živil výpočetní technikou, ale také chovatelstvím domácích zvířat a organizováním sportovních soutěží. Firma Allshare je také napojena na poradenskou firmu Mark/BBDO, která také získala v rámci Opencard od magistrátu zakázku a v obou společnostech působí jako člen dozorčí rady Michal Chrůma. Na tuto firmu je zas napojen přítel primátora Pavla Béma podnikatel Roman Janoušek, jehož firmy se podílely na propagaci Opencard. Další podezřelé propojení vzbuzuje firma Tardus, kterou ovládá Michal Voráček která vydává pro město Listy hlavního města Prahy. Její polovinu vlastní společnost Chrisi Praga, v jejímž představenstvu byl dříve přítel Béma,  Janoušek. Voráček a Tardus je také spojen s prodejem téměř polovičního podílu v reklamní spol. Railreklam, kterou vlastnili České dráhy, a kterou získala bez výběrovéhho řízení  za 15 milionů, ačkoli má tento podíl dle jiných reklamních agentur hodnotu až sta milionů. Česká televize citovala ze správy auditorů: ,,Odbor informatiky vytvořil předpoklady pro další chod a rozvoj projektu Opencard způsobující nepřiměřenou, nežádoucí a lze se bohužel důvodně domnívat i účelově zakotvenou závislost hlavního města Prahy na firmě Haguess“. Kdyby se našel někdo levnější, než firma Haguess, bylo by velmi obtížné Haguess vyměnit. Praha na projektu Opencard nemůže výrazněji vydělat. Podle zjištění auditorů jsou totiž smlouvy pro hlavní město natolik nevýhodné, že poplatky za vydávání karty jsou příjmem společnosti Haguess. Město i dopravní podnik platí Haguess licenční poplatek za každou evidovanou kartu bez ohledu na to, zda je karta aktivní či nikoliv. Smlouvy byly upravovány i v době, kdy si karty pořizovalo nejvíce lidí (kvůli zvýhodněnému ročnímu kupónu), jak uvádí audit: ,,Takto významná nová emise vedla odbor informatiky k tomu, že sjednal s firmou Haguess v tomto období vyšší smluvní ceny za služby poskytnuté správcem Pražského kartového centra (firmou Haguess)“. V pořadu České televize také zaznělo, že f. Haguess úkolovala odbor informatiky, ne naopak.

Opencard x papírový kupón

 Papírový kupón na MHD je levný, náklady na výrobu 1 papírového kupónu je několik korun, maximálně asi 10 Kč. Na rozdíl od Opencard vydrží i nějaké to ohnutí a lze ho bezpečně vystavit po delší dobu i teplotám pod -10°C, nebo nad 40°C. Nebo působení střídavého elektrického a magnetického pole, což se s Opencard dělat nesmí, protože se může poškodit. Papírový kupón je tedy k poškození v některých případech odolnější než Opencard. Je také bezpečnější (nemá čip). A spoustě lidem stačí a nepotřebují ostatní funkce Opencard, o čem svědčí to, že většina lidí stále jezdí na papírové kupóny.

Neanonymní Opencard x Anonymní Opencard

Nyní je pořízení Neanonymní karty (s bezkontaktním čipem) zdarma, anonymní vyjde na 200 Kč. Roční kupón je také dražší oproti verzi s poskytnutím osobních údajů.

Bezpečnost karty

Bezkontaktní čip je dálkově čitelný a data na něm jsou propojitelná s centrální databází s osobními údaji. Technicky tedy není možné vyloučit sledování osob. Podle Iuridicum Remedium (IuRe) může být stávající karta zneužita k plošnému sledování pohybu i dalších zvyklostí či chování Pražanů. Magistrát říká, že je bezpečná. Na stránkách zřízených pro informace o Opencard se můžeme dočíst, že správcem osobních údajů je Hlavní město Praha, které provozuje Pražské centrum kartových služeb, avšak magistrát chystá výběrové řízení, takže se neví, kdo bude s osobními údaji nakládat. V seznamu zpracovatelů osobních údajů držitelů karty jsou firmy Haguess, Asseco, Monet+, Státní tiskárna cenin, Dopravní podnik hl.m. Prahy, Městská knihovna v Praze, Cross point (poradenská, konzultační, vzdělávací a obchodní společnost), V. P. a.s., tedy docela hodně firem má přístup k osobním datům.

Opencard x In-karta

In-karta, kterou provozují České dráhy se používá jako jízdenka, slevový průkaz pro cestující (včetně mezinárodní přepravy ve 25 zemích Evropy) a elektronická peněženka. Dosud byly náklady na projekt In- karty 180 milionů Kč. V roce 2009 se vynaložilo na In-kartu 5 milionů Kč, na Opencard 450 milionů. Náklady na 1 In-kartu jsou 305 Kč. Na jaře letošního roku dohodlo představenstvo Českých drah, že na vylepšení a kompatibilitu In-karty se systémem Opencard vynaloží 265 milionů Kč, které pro tento účel zaplatí firmě Haguess. Předem se tedy na tom dohodli, aniž by vypsali výběrové řízení.

Opencard x Plzeňská karta

Plzeň stálo zavedení a provoz projektu Plzeňské karty 240 miliónů Kč. Náklady na 1 vydanou Plzeňskou kartu jsou cca 1 111 Kč. Na rozdíl od Opencard má karta trvanlivost na dobu neurčitou (Opencard platí 4 roky). Kromě jízdenek na MHD, integrovanou dopravu Plzeňského kraje a průkazky do knihovny ji mohou lidé používat také na nákup vstupenek do kulturních a sportovních zařízení i mimo Plzeň, nebo díky ní získávají slevy v obchodech, restauracích nebo fitness centrech, solných jeskyních a platbě ve školních jídelnách. Plzeňská karta je propojena s mezinárodním studentským průkazem ISIC, proto ji využívá i několik tisíc studentů. Kartu je možné nahrát do mobilního telefonu, uživatelé ji pak nemusejí nosit s sebou. Takové služby ale držitelé pražské Opencard používat nemohou.

Opencard x Pardubická karta

Náklady na vybudování a provoz systému jsou 24 milionů Kč. Náklady na 1 kartu jsou 361 Kč. Karta slouží jako časová jízdenka na MHD, elektronická peněženka, k platbě ve školních jídelnách, k rezervaci vstupenek na některé akce.

Opencard x Liberecká karta Opuscard

Náklady na 1 Opuscartu jsou cca 320 korun. Funguje po celém Libereckém kraji. Používá se jako časová jízdenka, k rezervaci vstupenek na kulturní představení, průkaz do knihovny a jako slevová karta na zboží a služby

Audit

Audit stál téměř 2 miliony Kč, primátoru Bémovi se však jeho závěry nelíbí a tak si najal firmu E-fractal, s r.o., která bude dělat další audit za 1,42 milionu Kč. E-fractal ale není členem auditorské komory a ta ji tak nemůže kontrolovat a na audit má tato firma mnohem méně času v porovnání s prvním auditem. Snad se Bémovi jeho závěry tentokrát budou líbit, jinak si možná bude objednávat audity za peníze daň. poplatníků, dokud  nebude se závěry spokojen. Je zajímavé, že za závěry auditu, které jsou dle magistrátu špatné a lživé, se utratilo tolik peněz. První audit provedli na žádost magistrátu firmy Nexia AP a A. T. Kearney a firma Kvados. Největší chybou vedení města podle auditorů bylo, že celý projekt svěřilo odboru informatiky. Ten mu pak prý dodával neúplné a nereálné informace včetně celkového rozvrhu a plánu projektu. “Neustále jsme dostávali zprávy, že vše běží, jak má. Teprve když Dopravní podnik přišel s tím, že chce za kartu zaplatit náklady, které vysoce převyšovaly rozpočet, zastavil jsem přísun dotací do projektu a nechal udělat audit,” brání město náměstek primátora (ODS) Rudolf Blažek. Podle výsledku auditu zadával odbor informatiky zakázky řadě společností bez výběrového řízení a také přebíral nedokončené projekty a uzavíral nevýhodné smlouvy. Právě odbor informatiky pak radním a zastupitelům předložil nereálný celkový plán projektu. V něm se objevila řada chybných předpokladů, zejména na straně očekávaných příjmů. Za parkování byl odhad zisku 36 milionů Kč, za první pololetí roku 2009 byl skutečný zisk 28 milionů a z toho kartou byl zaplacen jen milion korun. Dalším nedostatkem plánu byl předpoklad, že město v rámci Opencard spustí tzv. elektronickou peněženku. Technologie, na kterých funguje, ale prý byly v roce 2006, kdy projekt vznikal, v plenkách a i dnes ještě nejsou pořádně dotažené a dle auditorů stavět na nich projekt byla velká chyba. Firma Haguess dostával zálohy na své služby, i když to nebylo nutné, IT odbor mu odpouštěl i penále. Odboru šéfuje Václav Kraus, který ovšem vinu popírá. “Smluvní vztahy s dodavatelem z roku 2006 byly nastaveny nevhodně. Ale to jsem nemohl ovlivnit, protože jsem v té době na magistrátu nepracoval,” vysvětluje Kraus. Zarážející jsou pravomoci, které ředitel odboru má. Bez souhlasu rady může zadávat veřejné zakázky do výše 20 milionů Kč. V řadě z nich v souvislosti s Opencard uspěla firma Haguess. Firma spolu s IT odborem podle auditorů tvrdila, že projekt bude ziskový, přičemž bylo jasné, že to tak není. “Nejsme zodpovědní za obchodní model projektu, protože jsme technickým řešitelem, ne poskytovatelem komerčních služeb,” říká nyní ředitel Haguessu Petr Stránský. Podobně jako odbor informatiky zadával špatně výběrová řízení a na projekt řádně nedohlížel také Dopravní podnik. Například zahájil provoz karet, aniž by převzal dílo. Dodavatelé, kteří se na kartě podíleli, zase nedodrželi vize, zkreslovali informace a neinformovali město o skutečném stavu projektů.

Kdo za to odpovídá, aneb horký brambor

Původně měl na starosti Opencard primátor Pavel Bém, pak Radovan Šteiner a nakonec náměstek Blažek. Bém sdělil, že politickou odpovědnost nese Blažek, věcnou Kraus (ředitel magistrátního odboru informatiky). Blažek, nedávný neúspěšný protikandidát Béma na funkci předsedy pražské ODS, uvedl, že má stejnou odpovědnost jako zastupitelé, kteří před třemi lety projekt odsouhlasili a prohlásil: ,,Opencard schvalovalo celé zastupitelstvo, odstoupit by tedy měli všichni.“ Podle Miroslava Hampla z auditorské firmy Kvados spadá klíčová odpovědnost na oddělení informačních technologií. Projekt prý nebyl dobře plánován, řízen a kontrolován. Krause zveřejnění auditu překvapilo, výsledky s ním nikdo neprojednal a podle něj audit má na první pohled řadu chyb a je nedokončený. Kvůli stavu projektu chce Blažek vyvodit personální odpovědnost. V tiskové zprávě magistrátu je však uvedeno, že náměstek chce prosadit návrh na odvolání ředitele odboru Krause a zasadí se o další změny. Kraus se však brání, že za problémy s Opencard může nevýhodná smlouva z roku 2006, kdy na magistrátu ještě nepracoval. Ještě v roce 2008 byl Bém velkým zastáncem Opencard před jejími kritiky a v deníku Právo jí označil za „budoucnost interakce občana s veřejnou správou“. „Že to něco stojí a bude stát, je jasné, ale stojí to za to,“ řekl Právu Bém.

Politické hašteření

Šéf ČSSD Jiří Paroubek vyzval celou městskou radu, aby odstoupila kvůli Opencard a zároveň vyzval radní, aby kvůli kartě podali trestní oznámení na neznámého pachatele. Prohlásil: ,,Okolnosti projektu Opencard jsou neskutečným případem plýtvání veřejnými prostředky“. Jde podle něho o symbol finančních praktik ODS “dalíkovského charakteru”. A přirovnal projekt Opencard dokonce k prodeji Karlštejna. V minulosti byl J. Paroubek, řadu let primátorovým ekonomickým náměstkem. Na to Bém reagoval:,,Proboha! Projekt Opencard je dnes zatížen tak neuvěřitelným množstvím mediálních mystifikací, lží a teď ještě navíc nezodpovědným politickým populismem“.

Jak se budou napravovat chyby

Podle náměstka Blažka je jedním z ozdravných kroků na záchranu projektu změna smlouvy s firmou Haguess, která se ukázala jako nevýhodná, a proto se musí změnit. Uvažuje se o tom, se zkrátí, protože jinak by měla trvat do roku 2011. Ztrátu projektu by podle něj mělo snížit i budoucí prodávání karty, která byla dosud zdarma. Možnou budoucí cenu odhadl na 130 až 150 Kč. Společnost Haguess je připravena s městem projednat závěry auditu a nalézt shodu pro úspěšné pokračování projektu a s městem bude diskutovat o zjištěních auditu a vzájemně výhodných smluvních parametrech, které souvisejí s pokračováním a dalším rozvojem projektu Opencard. “Společnost Haguess je přesvědčena, že technologie a služby, které byly ve výše uvedeném objemu předmětem dodávek jak naší společností, tak i našich subdodavatelů, jsou adekvátní, plně funkční a jsou v souladu se zadáním našeho klienta,” uvádí se v prohlášení. Kromě personálních změn město plánuje na základě doporučení auditorů zřídit krizový tým magistrátu, který povede jednání s dodavateli a vypracuje postup dalších kroků a připraví podklady pro výběrové řízení na nového provozovatele kartového centra nejpozději do 1. července příštího roku.

 

Několik dalších projektů magistrátu hl.m. Prahy:

Olympiáda

Předem dle mnoha lidí marná snaha o Olympiádu v Praze přišla cca na 80 milionů Kč.

Mýtné

V Praze mýto být nemůže, nepovolují ho zákony. Přesto hlavní město do projektu vložilo už nejméně 30 milionů Kč. Letos se na něj plánovalo 100 milionů, částka se ale nevyčerpala.

Praha bezdrátová

Původně měli mít Pražané přístup na internet pomocí wi-fi sítě zdarma, zákony to ale nedovolují, protože by přišly o obchod firmy, které poskytují wi-fi za úplatu. Projekt stál 150 milionů Kč. Síť může fungovat jen v omezeném režimu. Magistrát ji chce prodat, nebo předat školám.

Tunel Blanka

Plán na vybudování tohoto tunelu je z dob před revolucí v roce 1989. Tehdy realizován nebyl, magistrát hl.m. Prahy v čele s Bémem ho uskutečňují. Podle magistrátu má ulevit dopravě, podle jiných, včetně ekologických organizací Prahu naopak zatíží nadměrnou dopravou a přivede těžkou dopravu do již značně špatného ovzduší Prahy. Již 2x se kvůli ražbě tunelu propadla Stromovka a domy v okolí Letné se otřásají vlivem ražby, vznikají v nich pukliny a jsou zpevňovány trámy i ze vnitř bytů. Co se stane až se tunel, jehož větrací vývody budou ústit ve Stromovce spustí do provozu, je otázkou. Tunel bude stát více než 21 miliard Kč.

Magistrát má zřejmě peněz na rozdávání

Magistrát chystá multimediální encyklopedii o Praze. Bude součástí rozsáhlého projektu nazvaného Praha v informačním věku, který bude stát asi 160 milionů Kč. Podle odborníků je předražený.

 

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •