Podřízení spotřeby akumulaci – podřízení dělníků výrobním prostředkům

Další kapitola z knihy Tonyho Cliffa Státní kapitalismus v Rusku.

Za kapitalismu je spotřeba mas podřízena akumulaci. Někdy spotřeba roste zároveň s akumulací, jindy klesá, zatímco akumulace stoupá. Základní vztah však zůstává v každé situaci stejný.

Pokud sledujeme dějiny Ruska od Říjnové revoluce, zjistíme, že až do příchodu pětiletého plánování tato podřízenost neexistovala. S jeho příchodem však začala být uplatňována s neslýchanou brutalitou. To je zřejmé z následující tabulky:

Podíl hrubého průmyslového produktu, vynaloženého na výrobní prostředky a životní prostředky (v procentech)

 

1923

1927-8

1932

1937

1940

1942
(plán)

Výrobní prostředky

44.3

32.8

53.3

57.8

61.0

62.2

Životní prostředky

55.7

67.2

46.7

42.2

39.0

37.8

 Dokonce i tato čísla nevypovídají celý příběh, neboť je téměř jisté, že tento oficiální výpočet nevěnuje patřičnou pozornost tomu, že daně z obratu jsou uvaleny převážně na produkci spotřebního zboží a že dotace jsou věnovány téměř výhradně na produkci výrobních prostředků (viz níže). Výsledkem je deformace cenového systému.

Dostupných údajů o skutečné změně v objemu produkce spotřebního zboží je velmi málo a při jejich interpretaci se setkáváme s řadou velkých potíží.

Například nárůst produkce chleba ve skutečnosti neodráží zvýšení výroby, ale spíše přechod od domácí produkce – na kterou se nevztahují statistiky – do průmyslové produkce, na níž se statistiky vztahují.

 

 

1913

1928/9

1932

1937

1945

1949

1950

Bavlněné zboží
(miliardy metrů)

2.9

2.74

2.7

3.4

1.7

3.7

3.8

Vlněné zboží
(miliony metrů)

95.0

96.6

91.3

108.3

56.9

153.9

167.0

Kožené boty
(miliony párů)

 

23.2

82.0

164.2

60.0

156.0

205.0

Surový cukr
(tisíce tun)

1,290.0

1,340.0

828.0

2,421.0

 

 

2,522.0

Papír
(tisíce tun)

197.0

316.0

478.5

831.5

 

 

 

Pletené zboží
(miliony párů)

 

 

154.0

401.0

83.0

340.3

 

Plátno
(miliony metrů)

 

162.0

130.0

278.0

 

 

 

Mýdlo
(tisíce tun)

 

 

357.2

495.0

 

 

866.0

 Tato tabulka ukazuje jen velmi mírný nárůst produkce spotřebního zboží – s výjimkou kožené obuvi, papíru a cukru.

Pokud jde o interpretaci těchto údajů, je také třeba uvést, že zatímco údaje z roku 1913 byly upraveny, aby odpovídaly nižší rozloze území SSSR po revoluci, tak údaje z let 1945 a 1949 vůbec neberou v potaz větší rozlohu poválečného území (ruská anexe z roku 1939, jmenovitě Litva, Lotyšsko, Estonsko, východní část Polska, atd.). Minimálně až do roku 1928 se na produkci spotřebního zboží navíc významně podílely i velmi malé továrny. V roce 1929 velké průmyslové závody (s více než třiceti zaměstnanci nebo o výkonu vyšším než 15 malovýrobců) zaměstnávaly 3,2 milionu osob, zatímco drobný průmysl zaměstnával 4,5 milionu osob. Výrobky vyprodukované tímto způsobem však byly během éry plánu vyloučeny ze stalinských statistik. To zřejmě vysvětluje například obrovský nárůst (na papíře) výroby kožené obuvi – zvýšení, které se vůbec neshoduje s tím, co je známo o dodávkách kůže. Počet poražených zvířat za rok po velké kolektivizaci nemohl dosáhnout počtu zvířat porážených dříve – alespoň ne do roku 1938, kdy se celkový počet zvířat opět přiblížil úrovni z roku 1929 (V roce 1929 to bylo 68,1 milionu kusů skotu, zatímco v roce 1938 to bylo již jen 63.2 milionu. Počet ovcí a koz byl 147,2 a 102,1 milionu). Přebytek dovezených kůží a kožešin nad vyvezenými byl navíc v roce 1939 jen 15,6 tisíc tun v porovnání se 45,3 tisíci tunami v letech 1927-28.[92] Jen zázrak by mohl umožnit zvýšení produkce kožené obuvi současně s klesající nabídkou kůže.

V případě pleteného zboží je ohromující přehlížení jednoho důležitého faktu: většinu užívaného pleteného zboží vyráběli řemeslníci. Pokud jde o papír, byla produkce skutečně enormně zvýšena – nepochybně díky potřebě propagandy, vlády, správy a kulturním potřebám spojených s industrializací.

Podřízení spotřeby výrobě je však dosti zřejmé již jen z porovnání cílů produkce spotřebního zboží a výrobních prostředků v jednotlivých pětiletých plánech. Je zřejmé, že přes sliby ruské vlády, že výroba spotřebního zboží bude stoupat s každou pětiletkou, nepřekračují cíle těchto plánů cíle plánů bývalých. Zřetelně je to vidět v následující tabulce:

Cíle výroby pětiletých plánů

Některé životní prostředky

1.

2.

3.

4.

5.

Bavlněné zboží (1000 metrů)

       4.7

       5.1

    4.9

       4.7

       6.1

Vlněné zboží (miliony metrů)

   270.0

   227.0

177.0

   159.0

   257.0

Plátno (miliony metrů)

   500.0

   600.0

385.0

 

 

Ponožky (miliony párů)

 

   725.0

 

   580.0

 

Boty (miliony párů)

     80.0

   180.0

258.0

   240.0

   318.0

Mýdlo (tisíce tun)

 

1,000.0

925.0

   870.0

 

Cukr (miliony tun)

       2.6

       2.5

    3.5

       2.4

       4.3

Papír (tisíce tun)

   900.0

1,000.0

 

1,340.0

1,740.0

Zeleninový olej (tisíce tun)

1,100.0

   750.0

850.0

   880.0

1,372.0

Některé výrobní prostředky

Elektrický proud (miliardy kwh)

     22.0

     33.0

  75.0

     82.0

   162.5

Uhlí (miliony tun)

     75.0

   152.5

243.0

   250.0

   372.0

Surové železo (miliony tun)

     10.0

     17.4

  22.0

     19.5

     34.1

Ocel (miliony tun)

     10.4

     17.0

  28.0

     25.4

     44.2

Ropa (miliony tun)

     21.7

     46.8

  54.0

     35.4

     69.9

Jestliže se nyní ruská vláda vychloubá, že „v roce 1950 dosáhneme výroby 4,7 miliard metrů bavlněného zboží“, nikterak jí nevadí, že stejný slib dávala již před dvaceti lety, kdy byl počet obyvatel SSSR o padesát milionů menší než nyní. Policie a propaganda se snaží udržet paměť lidí zrovna tak krátkou, jako se zkracuje výroba.

Vrátíme-li se k současné produkci, zjistíme nejen to, že cíle pro výrobu spotřebního zboží jsou mnohem skromnější než u produkce výrobních prostředků, ale také (stále podle oficiálních údajů) míra uskutečnění těchto cílů je mnohem nižší než v případě výrobních prostředků:

Procento splnění plánovaného růstu v prvním, druhém, třetím a čtvrtém pětiletém plánu

Výrobní prostředky

1.

2.

4.

Uhlí

  72.3

  71.5

112.9

Surová ropa

107.1

  33.6

154.5

Elektřina

  49.1

  93.5

124.6

Surové železo

  43.3

  83.8

  97.8

Ocel

  24.4

106.4

126.8

Válcovaná ocel

  19.3

100.0

163.8

Cement

  36.3

  49.1

  95.7

Živnotní prostředky

Bavlněné zboží

  -3.0

  31.0

  -8.8

Vlněné zboží

  -3.3

  10.6

119.3

Boty

  26.1

  83.3

    0.0

Papír a lepenka

  32.2

  52.1

  72.3

Zápalky

    1.6

  25.4

Mýdlo

  36.9

  21.7

  96.7

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •