„Vzdělání není na prodej,“ znělo Vídní

Ve čtvrtek 11. Března se v rakouském hlavním městě uskutečnila celoevropská demonstrace proti tzv. Bolognskému procesu. Důvodem, proč demonstrovat zrovna včera byl summit ministrů školství EU.

Česká media nepřekvapila a o protestu se nezmínila ani slovem. Vídní ale od včerejšího odpoledne do večera pochodovalo na 10 000 studentů a zaměstnanců univerzit z nejrůznějších částí Evropy. Kromě masivního zastoupení domácích Rakušanů byli přítomni Němci, Francouzi, Španělé, Italové a Srbové. Právě srbští studenti se v poslední době aktivizovali dosud nevídaným způsobem. Ale to bychom odbočovali.

Na Westbahnhof se ve tři hodiny odpoledne nachází jen málo demonstrantů a to i přes to, že je to čas oficiálního začátku demonstrace. Za deset minut se však už na náměstí nedá hnout tak, abyste do někoho neúmyslně nevrazili, takže vaše pokusy o přesun do jiného místa demonstrace, kde se dá podívat zase jiné transparenty, je doprovázena každou chvílí omluvami. Transparentů je tu nepřeberné množství od ručně kreslených přes komerčně vytištěné, od černobílých přes barevné. A  sloganů zesměšňujících či odmítajících Bolognský proces, ještě více. Čekají na první projevy z korby přistaveného náklaďáku. Organizátoři vítají účastníky německy a anglicky. Angličtina se občas zadrhne, ale to nevadí. Atmosféra je vzrušená, tak to člověk nějaké to škobrtnutí odpustí. Po stanoviscích organizátorů a informacích o průběhu protestu, prokládaných skandování hesel, přicházejí na řadu řečníci. Italský je z Bologny. Mluví o tom, že dnes je jeho město symbolem útoků na práva studentů a zaměstnanců univerzit. Přichází Francouz, patří k Nouveau Parti Anticapitaliste.    Nejde podle něj jen o to zastavit nastoupenou cestu „reforem“, ale zasadit se o to, aby vzdělání bylo bezplatné pro všechny, i pro studenty mimo EU, aby imigranti, pracující jako servisní personál na univerzitách, měli stejná práva a stejnou pracovněprávní ochranu jako ostatní. Jeho prověs se setkává s nadšeným potleskem a skandováním „Hoch die internationale Solidarität“. Největší bouři potlesku ale získává Matjia Medencia z Bělehradu. Popisuje dřívější pasivitu vysokoškoláků, která ostře kontrastuje s nynější situací. Říká, že velkou inspirací jim byli Řekové. „One world, one struggle,“ zakončuje se zdviženou pěstí a demonstranti na výraz souhlasu gesto opakují.

Ačkoli jsou hlavní projevy za námi, trvá nejméně 40 minut než se pohneme z Westbahnhof. Demonstrantů je tolik, že se z náměstí dostávají jen velmi pomalu. Začíná dlouhý pochod napříč Vídní, jehož cílem je Hofburg, místo konání summitu.

Bologna-Prozesses: Blok! Blok! Blok!

Na velké a dlouhé pochody jsou politici i demonstranti zvyklí, ale rakouští studenti šli dál. Rozhodli se místo summitu zablokovat. Při pochodu městem se v jednu chvíli vydává pokyn na distribuci letáků. V různých částech pochodu začnou lidé rozdávat letáky v barvě bílé, modré, žluté, růžové a zelené. Na letácích je vysvětlení, že tato část demonstrace se vydá na blokádu místa označeného na mapě z druhé strany letáku. Pokud se chcete blokády zúčastnit, sledujte vlajku příslušné barvy.

Než však dojde k rozdělení na jednotlivé skupiny, obsadíme s desetitisícovým pochodem prostor před Parlementem. Na schodech se tísní lidé, všude vlají vlajky a transparenty, skandují se hesla. Manfred, jeden z organizátorů mi říká, že to se naposledy stalo v roce 1918, v revoluční náladě, která následovala po hrůzách I. světové války.

Konečně po čtyřech hodinách přicházíme k Hofburgu. Naproti přes park je Quartier Museum se sbírkou moderního umění. Ve vzduchu začínají vlát vlajky jednotlivých bloků. A my se opět, po krátkém odpočinku, vydáváme na pochod. Úkolem bloku, ve kterém jsem se ocitl bylo blokovat levou stranu místa summitu. Vybaveni polystyrenovými podložkami, které jsme obdrželi v průběhu demonstrace, jsem došli na místo určení. Čekala nás malá zásahová jednotka rakouské policie, očividně překvapená, co že to tady chceme. Mnozí si ani do našeho příchodu nestačili obléknout helmu. Byli to takové ty zásahové vozy, které čekají za rohem na rozkaz.

Asi po hodině skandování a příchozí zprávě, že někteří účastníci byli zdrženi a oficiální uvítací se zpozdil o hodinu, jsme se vydali na zasloužený odpočinek – do hospody.

Demonstrací začal alternativní contrasummit, který potrvá až do neděle. Bude se konat v universitních prostorech, které organizátoři dostali zdarma za příslib, že je neobsadí. Na programu je široká plejáda témat, ale ústřední motiv je jasný: jaké vzdělání, vědu a výzkum chceme a jak se postavit snaze převést je na zboží. 

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •