Chystá se další ničení Šumavy

Tetřev

Ekologická organizace Hnutí Duha vydala tiskovou zprávu k dalšímu připravovanému zásahu do Národního parku Šumava. Přetiskujeme tuto velmi alarmující zprávu a také dopis, které Hnutí Duha zaslalo řediteli NP a CHKO Šumava, Janu Stráskému. Více na www.hnutiduha.cz.

Tisková zpráva

Šéfové národního parku chtějí kácet přímo mezi líhnoucími se kuřaty vzácných tetřevů

neděle 12. června 2011

Šéfové národního parku na Šumavě se chystají začít kácet v území ponechaných přírodě. Během několika dnů chtějí nechat vykácet stovky smrků v jednom z posledních horských pralesů – ačkoli mezi stromy určenými ke kácení se právě teď líhnou kuřata vzácných tetřevů, kteří tu mají jedno z posledních útočišť v České republice.

Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA v neděli varovaly ředitele parku, že ohrožování tetřevů – a případné kácení – by bylo ilegální a že by se opakovalo fiasko s nezákonným rozmístěním klád postříkaných pesticidy.

Vedení národního parku nechalo připravit k pokácení stovky stromů v pralese na Smrčině, který patří mezi nejvzácnější místa na Šumavě. Žije zde také jedna z hlavních populací tetřeva hlušce – legendárního pralesního ptáka o velikosti krocana, který je státem klasifikován jako kriticky ohrožený vyhubením.

Ekologické organizace upozornily, že pokus o pokácení stovek stromů právě na Smrčině může souviset s developerskými projekty na výstavbu sjezdovek.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že tetřeví „populace na Šumavě je dnes jedinou reprodukceschopnou populací v rámci České republiky“ [1]. Kuřata tetřevů se na Šumavě líhnou z vajec – v hnízdě, které bývá schováno na zemi mezi stromy – právě v době kolem 15. června [2].

Kácení v místech, kde se vyskytují tetřevi, by bylo v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a se dvěma evropskými směrnicemi. Aby zde mohl kdokoli kácet, musí dostat speciální výjimku, která mu umožní nedodržovat zákon. Správa parku ji však prozatím nemá.

Prales na Smrčině leží v místech, na která se vztahuje kontroverzní dohoda s Rakouskem o zásazích proti kůrovci. Ale dohoda výslovně říká, že v první zóně se napadené smrky nebudou kácet, nýbrž vestoje zbavovat kůry, aby se prales neproměnil v pustou holinu.

Výjimkou by byl případ, kdyby správa parku neměla na zbavování kůry dostatečnou kapacitu.

Přesto se vedení parku chystá stromy protiprávně pokácet. Lezce, kteří stojící stromy zbavují kůry i kůrovce, se ani nepokusilo zajistit. Přitom dohoda byla podepsána už před měsícem a její obsah šéfové národního parku museli znát už dlouho předtím.

Navíc české zákony jsou dohodě nadřízené – národním zákonům jsou nadřízené pouze ty smlouvy, které ratifikovala Poslanecká sněmovna. Tudíž dohoda nic nemění na povinnosti získat speciální výjimku z pravidel, která chrání vzácné tetřevy i unikátní prales.

Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, řekl:

Kácení jakýchkoli stromů na jaře v době hnízdění je barbarstvím. Je neuvěřitelné, že správa národního parku, jejímž posláním je ochrana přírody a vymáhání zákona o ochraně přírody a krajiny, přichází opakovaně s ilegálními zásahy, které přírodu Šumavy likvidují. Věřme, že Česká inspekce životního prostředí bude v případě, že ke kácení skutečně dojde, postupovat podle zákona a neprodleně jej zastaví.“

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
Vykácet zbytek pralesa na Smrčině by byla nenahraditelná škoda – ale udělat to právě ve chvíli, kdy se mezi stromy líhnou kuřátka tetřevů, to by byla dech beroucí bezohlednost. Kácení mezi hnízdícími tetřevy v první zóně národního parku by bylo ilegální. Pokud by tam ředitel Stráský a náměstek Mánek vyslali dřevorubce, zopakují si fiasko s nezákonným použitím chemie v národním parku.“

Před veřejností to bude vypadat, jako by Jan Stráský bezohledné kácení v pralese na Smrčině nachystal jako zvláštní dárek k úterní návštěvě prezidenta Klause. Prezident před časem prohlásil, že bude první, kdo si sjezdovku na Smrčině sjede – ale dosud mu v tom bránila ochrana vzácné pralesní přírody.“

Mezistátní smlouva s Rakouskem výslovně říká, že v těchto místech se smrky nebudou kácet, nýbrž zbavovat kůry na stojato, aby se prales neproměnil v pustou holinu a aby stojící kmeny chránily nově rostoucí stromky před extrémním horským počasím. Výjimka by mohla platit, kdyby správa parku neměla dostatečné kapacity – jenomže dohoda platí už měsíc a šéfové parku se lezce ani nepokusili zajistit.

Kontakt:

Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, telefon 773 380 285, email verm@birdlife.cz

Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, telefon 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Vážený pan
Jan Stráský
ředitel
Správa NP a CHKO Šumava
1. máje 260
385 01 Vimperk

Praha–Brno 12. června 2011

Připravovaná opatření proti kůrovci v oblasti hranic s Rakouskem

Vážený pane řediteli,

k připravované realizaci opatření proti kůrovci v oblasti hranic s Rakouskem dle nedávno uzavřené dohody o spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskem při předcházení šíření lýkožrouta smrkového si Vás dovolujeme upozornit, že:

1. Změna Dohody o spolupráci v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta smrkového přes hranice států na území Šumavy je dohodou mezi ministerstvy životního prostředí. Nepodléhá ratifikaci Parlamentem ČR, a proto nemění ani není nadřazena národní legislativě. Proto může Správa NP a CHKO Šumava (dále jen Správa) realizovat dohodnutá opatření jen do té míry, kdy nejsou v rozporu s naší platnou legislativou, zejména zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen ZOPK), a evropskými směrnicemi č. 92/43/EHS (směrnice o stanovištích) a 79/409/EHS (směrnice o ptácích).

Proto nemůžete začít v tomto mimořádně cenném území kácet bez:
a) výjimek ze základních ochranných podmínek národního parku podle § 43 odst. 3 a výjimky ze zákazu u zvláště chráněných druhů dle § 56 ZOPK;
b) dodržení postupu podle §§ 45g, 45h a 45i ZOPK, který je předpokladem pro vydání výše uvedených výjimek. Jedná se zejména o stanovisko orgánu ochrany přírody, zda tento konkrétní záměr uskutečňovaný podle koncepčního dokumentu – mezistátní dohody s Rakouskem – nemá významný negativní vliv na předměty ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti dle §45i ZOPK.

Připomínáme, že dotyčná oblast první zóny Smrčina patří mezi klíčová stanoviště pro populaci tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), klasifikovaného coby druh kriticky ohrožený, a je důležitým stanovištěm jeřábka lesního (Bonasa bonasia), klasifikovaného jako silně ohrožený druh. Vzhledem k tomu, že oba druhy v oblasti nyní vyvádějí mláďata a především tetřev hlušec je enormně citlivý na rušení, k případnému ohrožení těchto druhů musí Správa získat výše uvedenou výjimku a stanovisko orgánu ochrany přírody.

Protože u takového zásahu vzhledem k zásadnímu zvětšení jeho rozsahu oproti minulým letům, zvoleným prostředkům, časovému období atd. negativní vliv na předměty ochrany nelze a priori vyloučit, bude nutné postupovat v souladu s § 45i odst. 2 ZOPK, který mimo jiné ukládá povinnost provést posouzení postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (č. 100/2001 Sb.). ZOPK v § 45i také stanoví podmínky, za kterých je jedině možné takový záměr případně schválit.

Na dodržení tohoto postupu jste byl rovněž upozorněn usnesením Ministerstva životního prostředí čj. 25240/ENV/11, 427/640/11 ze dne 13. dubna 2011.
Upozorňujeme rovněž, že případné pokácení ke dnešnímu dni vyznačených smrků neukončí zásahy v lokalitě, protože během několika příštích dnů a týdnů se objeví další napadené stromy. Jejich dalším kácením dojde ke vzniku holin, což je bez udělené výjimky nutné hodnotit jako porušení §16 odst. 1 písm. a) ZOPK. Tímto postupem dojde k destabilizaci porostů, kterým bude hrozit následné rozvrácení větrem tak, jako se to stalo rakouskému vlastníku lesů v oblasti Plechého.

2. Dle zmíněné mezistátní dohody s Rakouskem je oblast první zóny Smrčina zařazena do typu managementu M1, ve kterém má Správa provádět pouze nedestruktivní opatření, zejména loupání na stojato. Pouze v případě, kdy k tomuto postupu nepostačuje kapacita, umožňuje Vám dohoda nechat stromy pokácet. Vzhledem k tomu, že k podpisu dohody došlo před měsícem (a pro vrcholovou část první zóny Smrčina platil management M1 i před rozšířením pásma zásahů, tedy od roku 2009), Správa měla dostatek času kapacitu pro loupání stromů na stojato připravit. Nejen my předpokládáme, že v případě zásahů ustanovení dohody dodrží a použije v dotčené lokalitě pouze nedestruktivní opatření, zejména loupání na stojato.

Nedodržení tohoto pravidla by proto bylo evidentně v rozporu s mezistátní dohodou.

Pro případné pokácení stromů ve zbytku pralesa na Smrčině nejsou věcné ani právní důvody. Široká veřejnost by takovou akci, pokud by proběhla narychlo v nejbližších dnech, patrně vnímala jako zvůli konanou ku příležitosti úterní návštěvy prezidenta Václava Klause.

3. Porážení stromů na hraničním hřebeni by bylo také v rozporu se Stanoviskem ministra Tomáše Chalupy, který nařídil „učinit veškeré nutné legislativní opatření v souladu se zákonem“. Kácením stromů v rozsahu nyní vyznačených smrků, bez udělené výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, byste v tuto chvíli zopakoval stejné pochybení jako při použití biocidů bez udělené výjimky. A jen pro úplnost: mapová příloha dohody s Rakouskem je odchylná od mapové přílohy zásahů povolených ministrem, který na většině první zóny Smrčina kácení zakázal. Jsme připraveni provést právní a v nezbytném případě i jiné mírumilovné kroky, abychom nezákonnému a zbytečnému kácení v území dosud ponechaném přírodě – a činnosti, která by bezprostředně ohrozila klíčovou populaci zákonem chráněných druhů v době rozmnožování – zabránili.

S pozdravem
Jaromír Bláha, Hnutí Duha
Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •