Amazonie – další ohrožení

V Amazonii se chystá výstavba obří přehrady nazvané Belo Monte. Chystá se další kácení deštného pralesa a stěhování tamních obyvatel proti jejich vůli.

Touto další velkou hrozbou pro deštné pralesy se zabývá také Amazon Watch (AW), nezisková organizace založená v roce 1996 na ochranu deštných pralesů a za účelem prosazování práv původních obyvatel v Amazonii. Organizace také spolupracuje s domorodými a ekologickými organizacemi v kampaních za lidská práva, odpovědnosti podniků a zachování ekologických systémů Amazonie. Na jejich stránkách www.amazonwatch.org, můžete také shlédnout video o chystané přehradě, kde promlouvají obyvatelé oblasti, která má být zničena. Je zde také k dispozici petice proti Belo Monte, adresovaná Brazilské vládě, kterou můžete podepsat a podpořit i svým hlasem záchranu části Amazónie, místo deštných lesů a domorodých obyvatelů.

Přehrada

Přehrada má být třetí největší na světě a je jednou z nejkontroverznějších developerských projektů v Amazonii. Belo Monte má stát na řece Xingu ve státě Pará.¹ V příštích dvou, až třech desetiletích, se v povodí Amazonky plánuje vybudování 146 velkých přehrad.² Belo Monte bude, dle AW jednou z nejméně energeticky efektivních přehrad v dějinách Brazílie. V období sucha, které zde trvá 3 až 5 měsíců, bude produkovat jen 10% z 11 233 megawatt (MW) instalovaného výkonu. V průměru jen 4462 MW, po celý rok, či 39% její nominální kapacity. Aby byl zajištěn celoroční průtok vody, musela by vláda postavit sérii velkých přehrad na řece Xing a jejích přítocích, což by mělo těžké dopady na lesy a místní obyvatele.

Využití

Podle vlády bude elektřina z Belo Monte levně dodávat elektřinu brazilským domům. Ve skutečnosti, dle AW bude jen 70% energie z Belo Monte prodáváno k veřejné spotřebě. 30% již bylo prodáno státní elektrárenské společnosti Elektobras, aby jí distribuovala neefektivní a energeticky náročné průmyslové těžbě, a dalším jiným účelům. Vláda má v plánu investovat 40 bilionů dolarů do rozšíření těžby v Amazonii v průběhu roku 2014. Silně dotovaná elektřina z Belo Monte a dalších plánovaných vodních přehrad v této oblasti pomůže rozšířit exportně orientovanou těžbu korporace Vale (zprivatizovaná společnost, druhá největší těžební společnost na světě), která v dole Carajás těží železo a v dole Salobo těží měď. Dále elektřina pomůže dolu společnosti Alcoa (USA), která v oblasti Juriti těží bauxit a nadnárodní skupině Anglo American plc. v oblasti Jacaré, mimo jiné v těžbě niklu. Mezitím by brazilští občané nadále platili energii v nejvyšším tarifu v rozvojovém světě, výměnou za elektřinu zřejmě z nejméně efektivní přehrady v historii země.

Alternativy

Světový fond na ochranu přírody (Word Wildelife Found (WWF)), vydal v roce 2007 zprávu o tom, že Brazílie by mohla snížit očekávanou poptávku po elektřině o 40% do roku 2020, investováním do energetické účinnosti. Ušetřená energie by se rovnala 14ti vodním elektrárnám Belo Monte a vedla by k národním úsporám elektřiny v hodnotě až 33 miliard brazilského realu (brazilská měna označovaná BRL, či R$), což je 19 miliard US$. Vylepšení stávající hydroelektrické infrastruktury by přineslo navíc tisíce megawatů do energetických sítí, bez potřeby další přehrady. Prvním krokem by mělo být snížení překvapujícího množství energie ztracené při přenosu. Dále by se měli vyměnit energeticky náročné přístroje pro domácnosti a staré a selhávající generátory. Spíše, než investovat do velkých neefektivních přehrad, má Brazílie potenciál stát se globálním lídrem v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů, jako je např. solární energie a také by měla zachovat ekosystém Amazonie a drasticky snížit emise skleníkových plynů.

Životní prostředí a lidé

Aby bylo možné zásobovat elektrárnu komplexu přehrady Belo Monte, bude potřeba odklonit až 80% řeky Xingu, z jejího původního směru. To způsobí trvalé sucho řeky Big Band a přímo ovlivní oblasti Paquiçamba a Arara, což jsou území domorodců z kmenů Juruna a Arara. Aby se tento odklon uskutečnil, budou se muset vyhloubit 2 velké kanály široké 500 metrů a dlouhé 75 km, čímž se odkryje větší množství půdy, než bylo odstraněno při stavbě Panamského průplavu. Dva rezervoáry vody a kanály Belo Monte zaplaví 668 km2, z toho 400 km2 tvoří dnes prales. Vodní energie je představována, jako řešení pravidelných výpadků elektřiny v Brazílii a zároveň jako „čistý zdroj“, který nepřispívá ke globálním klimatickým změnám. Nicméně, Philip Fearnside z Národního Amazonského výzkumného institutu (Amazon Research Institute (INPA)) vypočítal, že v lesích zaplavených rezervoáry Belo Monte, se bude vytvářet obrovské množství metanu, skleníkového plynu, který je 25 krát účinnější než CO 2. Zaplavení území vyžene z domovů více, než 20 000 lidí z obcí Altamira a Vitoria do Xingu. Podle kritiků bude mít přehrada vliv až na 45 000 domorodých obyvatel, kteří jsou závislí na řece. Domorodí obyvatelé, chápáni jako překážka obchodních zájmů jsou obzvláště zranitelní. Mega projekty obvykle konfrontují domorodé obyvatele s nemocemi, ztrátou potravy a zdrojů čisté pitné vody, kulturní dezintegrací a s porušováním lidských práv nelegálních lesních dělníků, migrací pracovníků a s pozemkovými spekulanty.

EIA

Brazilský institut pro životní prostředí a obnovitelné přírodní zdroje (The Brazilian Institue of Environment and Renewable Natural Resources – IBAMA) prohlásil, že jsou nedostatečeně posuzovány vlivy, které by mohli vypovídat o ekologické životaschopnosti projektu, z důvodu neuvedení údajů EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí). Chyběla data o kvalitě vody, socioekonomické ukazatele, údaje o populaci ryb a chatrné plány na snížení přímých dopadů na čeledi říčních živočichů byli navrženy na poslední chvíli. I přes to, schválilo vedení IBAMA v únoru 2010 proces EIA a udělil přehradě prozatímní licenci a stanovil, že vybrané konsorcium bude sledovat dopady projektu v průběhu 6ti let, coby zkušební doby provozu. Tento postoj ,,počkáme a uvidíme“, však není cestou, jak zvládnout dopady třetí největší přehrady na světě na životní prostředí. Brazilská oficiální EIA na Belo Monte dostala tvrdou kritiku od domácích i zahraničních odborníků, přičemž všichni ví, že tato EIA stěží pokryje minimální množství informací požadovaných brazilskou legislativou. Na protest proti jejímu vydání, se dva zkušení technici IBAMA, Leozildo Tabajara da Silva Benjamin a Sebastião Custódia Pires, vzdali svých funkcí v roce 2009 s odkazem na tlak z vysokých politický míst, aby byl projekt schválen i přes zjevné nedostatky v EIA.140 organizací a hnutí z Brazílie a po celém světě odsoudili rozhodovací proces při udělování licence pro životní prostředí přehradě v dopise Brazilskému prezidentu Luizi Ináciovi Lula da Silva v roce 2010. (v současnosti je prezidentkou Brazílie Dilma Vana Rousseff )

Zapojení veřejnosti

Vláda tvrdí, že náležitá veřejná slyšení o dopadech Belo Monte s domorodými obyvateli se konala. Ministr životního prostředí Carlos Minc (stal se ministrem po rezignaci Mariny Silvy) tvrdí, že veřejná slyšení byla „pedagogická“. Dle AW však tato tvrzení nemohou být dále od pravdy. Čtyři veřejná slyšení se konala ve městech Altamira a Vitória do Xingu, destinace, kam se domorodí lidé, cestující lodí, plaví celé dny. Na těchto veřejných slyšeních bránili bezpečnostní síly vstupu zástupcům občanské společnosti, a několik dotazů, které byly položeny, byli zesměšňovány, a zástupci firmy Eletrobras na ně odpovídali vyhýbavě. Podle vedoucích představitelů z povodí řeky Xingu je jasné, že jejich právo na konzultaci projektu Belo Monte nebylo naplněno. José Carlos Arara z kmene Arara odsoudil tvrzení vlády, že on a další vedoucí představitelé se zúčastnili oficiálního setkání s vládou, podle zadání licenčního řízení. Má dokonce videozáznam, kde vládní úředníci uvádějí, že jejich setkání v roce 2009 s lidmi z místních vedení byla jen neoficiální konzultace, a jasně slibují, že oficiální slyšení se bude konat.

Příležitosti

Belo Monte má přilákat 100 000 migrantů do této oblasti. Ale, až bude stavba vrcholit, bude jen 40 000 míst a z toho jen 2 000 lidí bude najmuto na delší dobu. Zbývající pracovníci se zřejmě zapojí do nelegální těžby dřeva, a chovu dobytka, což jsou dvě hlavní příčiny odlesňování v Amazonii. Noví přistěhovalci mohou být také příčinou sociálního napětí, coby konkurence jiných nezaměstnaných, při hledání práce. Mohou být vnímáni jako ti kteří se chtějí vetřít do domorodých území a ochraňovaných oblastí, které si domorodci vybudovali. Mezitím potřeby těch, kteří si zde najdou práci, posílí tlak na již dnes slabou infrastrukturu a sociální služby v největších městech. Pro chudé zemědělce při řece Xingu, nebude dočasné zaměstnání na stavbě Belo Monte patřičnou náhradou za ztrátu zemědělské půdy a zásobu loviště říčních ryb. Velké obavy jsou také z nepřímých a dlouhodobých dopadů Belo Monte, jako jsou rafinerie na výrobu kovů, hliníkárny, sojové plantáže, těžba dřeva, a další rozrůstající se těžba, pohlcující prostor.

Finance

Komplex přehrady Belo Monte bude zřejmě stát více než 17 miliard dolarů. Projekt byl vytvořen státní energetickou společností Elektronorte a byl financován převážně Brazilskou národní rozvojovou bankou (Brazilian National Development Bank (BNDES), která se veřejně přihlásila k financování až 80% nákladů projektu. Financování Belo Monte by znamenalo největší půjčku v historii této banky, která pro tuto příležitost nabízí nebývalé úvěrové podmínky, jako úrok 4% na 30 let, což je výrazně nižší, než je návratnost kapitálu. Vláda také odčerpává peníze z Brazilských veřejných penzijních fondů a fondů, kde jsou pojištěni pracující, k financování výstavby konsorcia Norte energia.¹

Tlaky

Brazilská vláda se dle AW snaží prosadit vybudování přehrady za každou cenu. Kvůli velkým tlakům na udělení licence k vybudování přehrady odstoupil v lednu roku 2011 prezident životního prostředí brazilského institutu IBAMA, Abelardo Bayma Azevedo. Odmítl udělit definitivní licenci z důvodu ochrany životního prostředí. Azevedo řekl, že byl pod tlakem Ministerstva hornictví a energetiky. Jeho rezignace se podobá rezignaci, kterou v roce 2008 podala tehdejší brazilská ministryně životního prostředí Marina Silva. Také ona byla pod tlakem kvůli rozšiřování přehrad a těžby v Amazonii.² Kromě nich také rezignovali další dva pracovníci z IBAMA (viz výše).

Možnosti práva

Brazilský federální generální prokurátor podal v roce 2010 dvě soudní žaloby proti institutu IBAMA, protože udělil prozatímní licenci aniž by reagoval na nedostatky v posudku na životní prostředí. Žaloba tvrdí, že chybějící data o jakosti vod porušují Rezoluci 357 Národní rady pro životní prostředí (National Environmental Council), a také byl porušen článek 176 Brazilské federální ústavy, který říká, že k využití vodního potenciálu na indiánských územích může dojít jen po předchozím plnění regulačních mechanismů. Kromě institutu IBAMA, se žaloba týkala také Národní agentury elektrické energie (Aneel), Národní domorodé nadace a společnosti Eletrobras. 20.dubna 2010 se konala aukce na výstavbu Belo Monte a také probíhali nabídky na odkup elektřiny, která by byla vyráběná. To vše probíhalo uprostřed protestů po celé Brazílii. Aukce se konala navzdory tomu, že soudy nařídili její zastavení. Soudce Antonio Carlos de Almeida Campelo pozastavil předběžné povolení, což zdůvodnil takto:,, je stále prokázáno, jednoznačně, že Belo Monte bude využívat vodní potenciál oblastí obsazených domorodými lidmi, kteří by byli přímo dotčeni jeho výstavbou a rozvojem projektu.“ Těsně, před tím než aukce měla začít, bylo její pozastavení zrušeno. Avšak byl vydán třetí soudní příkaz, který jí zakazoval a ten byl dle AW v platnosti. ,,Vláda Luly (bývalí prezident Brazílie) jasně tlačí na soudy, aby schválili Belo Monte, i navzdory právům původních domorodých obyvatel a populaci řeky Xingu a naše životy jsou v sázce. I tak jsou ale lidé, kteří mají být poškozeni touto přehradou jednotní a odhodlaní tento projekt zastavit. My tento boj nevzdáme,“ řekla Sheyla Yakarepi Juruna z kmene lidí Juruna v tiskové zprávě. Vyzvala také předsedu odvolacího soudu Regionu 1, aby obhájil druhý soudní zákaz Belo Monte.² Aukce se konala elekronicky ze sídla Aneel v hlavním městě Brasilia. Vyhrálo jí konsorcium Norte Energia, v němž je státní firma Eletrobrás, státní Companhia Hidro Eletrica do Sao Francisco (CHESF), Eletronorte a také několik soukromích společností.³ V srpnu 2010 byly smlouvy podepsány.⁴

Protesty

Původní plány na přehrazení Xingu zahrnovali 6 přehrad: Kararão, Babaquara, Jarina, Ipixuna, Iriri a Kokraimoro. Nicméně, když v roce 1989 domorodí obyvatelé Xingu odmítli přehrady a bránili řeky, změnila vláda svůj přístup: název Kararão (válečný pokřik v Kayapó) se změnil na „Belo Monte“, název „Babaquara „, na „Altamira“, atd.. V květnu roku 2008 se konalo Druhé historické setkání na obranu Xingu (Second Historical Encounter in Defense of the Xingu). Na 5 dní se sešlo více, než 1000 brazilských amazonských indiánů a jejich spojenců k protestu proti několika vládou podporovaným projektům hydroelektrických přehrad na řece Xingu.⁵ Zde vláda oznámila, že bude udělována jen jedna licence, a to na na přehradní komplex Belo Monte. Ten tvoří ve skutečnosti tři přehrady, nicméně vláda ví, že vzhledem k nepříznivé situaci v období dešťů, bude přehrada ekonomicky výnosná, jen pokud se postaví více přehrad proti proudu. V dřívějších plánech byly čtyři vedlejší přehrady. Možné budoucí hráze proti proudu by ovlivnili původní území lidí z kmenů Kayapó, Araweté, Assuriní a Arara a způsobili rozsáhlé poškození lesů a rybolovu v celém regionu. 20.dubna 2010, když probíhala aukce na vybudování Belo Monte a na prodej elektřiny, konali se v Brazílii protesty. V hlavním městě Brasilia zablokovala Greenpeace spolu s domorodci hlavní vchod do budovy Národní agentury elektrické energie (Aneel). Skupiny původních obyvatel Brazílie, ekologické a sociální skupiny pořádali protesty v devíti městech osmi Brazilských států. Tisíce lidí, včetně původních obyvatel, Brazilského hnutí lidí postižených přehradou (Brazilian Movement of Dam- Affected People), Hnutí pracujících bezzemků (Landless Workers Movement) a dalších, protestovali ve městech Fortaleza, Florianopolis, Porto Alegre, Porto Velho, Belo Horizonte, Belem, Campina Grande, a v městě Altamira. Plné lodě domorodých lidí pluly na místo plánované přehrady, kde zřídili stálé vesnice k blokování výstavby. Ve městě Belém obsadilo 700 místních lidí kanceláře Eletronorte a u města Altamira blokovali pracující bezzemci silnici Trans Amazon.³

Současnost

V lednu roku 2011 schválil IBAMA vykácení lesa o rozloze 238 ha na místě, kde má stát vodní elektrárna Belo Monte. V únoru odevzdali delegáti domorodých skupin prezidentce Dilmah Rousseffové petici proti přehradě, kterou podepsalo půl milionu lidí. V dubnu získali odpůrci Belo Monte podporu v Meziamerické komisi pro lidská práva (Inter –American Commission on Human Rights – IACHR, je součástí Organizace Amerických států (OAS)), která v dopise adresovaném státu Brazílie oficiálně žádá:,,okamžité pozastavení licenčního procesu pro projekt vodní elektrárny Belo Monte.“ Podle komise nezorganizovali brazilské orgány řádná slyšení pro lidi postižené přehradou. Ředitel Aneel, Nelson Hubner řekl:,,domorodé komunity a další zástupci společnosti se účastnili všech jednání. Všechny výkony byly přesně dodržovány, s přísností, které naše právní předpisy vyžadují.“ Vláda prohlásila, že práce budou pokračovat. Senát odmítl názor organizací a hlasoval pro odsouzení OAS. 20.května demonstrovali členové domorodých komunit Xingu v Sao Paolu před São Paulo Museum of Art. 1.června 2011 je veřejnost informována o konečném schválení výstavby Belo Monte, institutem IBAMA. 3.června lidé proti tomu protestují v Salvadoru a na 5. a 19.června jsou naplánovány protesty ve městech Salvador, Rio de Janeiro, Campo Grande a Sao Paulo a na programu mají kromě Belo Monte také schválení nového kontroverzního zákoníku o lesním hospodářství. 16.června 2011 doručují místní komunity a nevládní organizace petici, kde odsuzují brazilskou vládu a vyzívají IACHR aby vydala prohlášení o porušování lidských práv a vyzývají brazilskou vládu, aby zrušila projekt a nahradila škodu. V červnu si skupina lidí na Facebooku změnila ve svém profilu fotografie v reakci na tuto výzvu:,,Změňte svůj obrázek fotografie profilu na fotografii domorodých lidí z Xingu. Zastavme Belo Monte. Sdílejte tuto zprávu. To je náš kmen. My všichni jsme domorodé národy!“⁶ ,,Je jasné, že brazilský soudní systém nechrání lidská práva v případě mega-projektů v oblasti infrastruktury, jako jsou Belo Monte, vzhledem k obrovským ekonomickým a politickým tlakům, často spojeným s korupcí,“ říká Antonia Melo, koordinátorka Xingu Forever živé hnutí (Movimento para Sempre Xingu Vivo). ,,Nemáme jinou možnost, než požádat o podporu IACHR.“ ,,Naše komunita je v ohrožení, a náčelníci jsou ti, kteří trpí nejvíce,“uvedl José Carlos Arara, domorodý náčelník vesnice Arara v Big Bend oblasti Xingu. ,,Já jsem uvízl v mé vesnici a po výhrůžkách smrtí už mé společenství neopustím.“ „Brazilská diplomacie je ve vážném nebezpečí mezinárodní ostudy,“ říká Roberta Amanajás, právnička společnosti Pará na obranu lidských práv. „Agresivní reakce administrativy Rousseffové na IACHR, následovaná hlasováním Brazilského Senátu o odvolání OAS (…) je nebezpečné znamení.“ ,,Brazilská vládní pozice vůči Belo Monte je v rozporu s image, kterou se snaží vytvářet, coby regionálního vůdce a hosta konference o udržitelném rozvoji (Rio +20) v roce 2012,“ říká Astrid Puentes, Co-ředitel Meziamerické asociace pro ochranu a obranu životního prostředí (AIDA). ,,Doufáme, že vlády v tomto regionu přestanou podporovat environmentálně a sociálně škodlivé projekty, a místo toho budou hledat skutečně udržitelný rozvoj založený na úctě k lidským právům.“¹ Mezitím se rodiny z nejchudších oblastí Altamiri, které mají být zatopeny stěhují na městskou periferii. Tam se policisté podle některých zpráv již uchylují k násilí.⁶

Povodí Xingu je domovem až čtyřikrát více biodiverzity, než je v celé Evropě. Projekt přehrady by vedl k zániku zhruba 1000ce druhů plazů, ptáků a ryb. Od roku 2001 bylo podáno 11 soudních žalob.⁷

Každý rok se odlesňování Amazonie zvyšuje cca o 27%.

Petici proti stavbě přehrady Belo Monte můžete podepsat zde: http://amazonwatch.org/take-action/stop-the-belo-monte-monster-dam

Dana Hladíková