Zase další naše tradiční výroba má problémy. Politici opět jak je to jejich zvykem, nehnuli ani prstem, aby výrobu a místa zachránili. Je to smutné, i proto, že spousta kvalifikovaných lidí přišlo a možná ještě přijde o práci.
Na začátku
Tradice sklářského a bižuterního řemesla na Jablonecku sahá do 16. století. V r. 1898 v Jablonci sídlí 136 exportních domů, vyvážející bižuterii do světa. Rok 1929 – Riedlovy hutě ročně produkují na 15 milionů kg skla a exportní domy vyvezly za 10 let 1,5 miliónu tun bižuterie. Po II. Světové válce dochází k zestátňování. Roku 1946 na Jablonecku vznikly národní podniky (n.p.) Sklárny a rafinerie, Spojené sklárny jablonecké, Krystalerie, Kovová bižuterie, Skleněná bižuterie a Preciosa. Roku 1948 vzniká společnost Železnobrodské sklo, která prosluje výrobou dekorativního skla, hutních figurek a skleněných stropních lustrů. V roce 1951 vzniká n. p. Jablonecké sklárny Dolní Polubný (od r. 1972 n.p. Jablonecké sklárny Desná). Od r. 1948 se o vývoz skla staral n. p. Skloexport, z něhož byla v r. 1952 vyčleněna spol. Jablonex specializující se na vývoz bižuterie a jeho prostřednictvím nabízeli své výrobky státní podniky podílející se na výrobě jablonecké bižuterie. V r. 1958 bylo založeno Sdružení podniků jablonecké bižuterie, které sdružovalo 6 n. p.: Jablonecké sklárny (Dolní Polubný), Brusírny kamenů – později Preciosa (Jablonec nad Nisou), Bižuterie (Jablonec nad Nisou), Skleněná bižuterie (Jablonec nad Nisou), Železnobrodské sklo (Železný Brod), Lustry (Kamenický Šenov). Do sdružení byl začleněn Výzkumný ústav skla a bižuterie a sloučením dosaženo zajištění výroby bižuterie od vývoje přes prvovýrobu a druhovýrobu. Z Československa se stává velmoc ve výrobě bižuterie. Modernizuje se výroba a na prezentace zavítají např. G. Kelly, C. Deneuve, či C. Cardinale. Jblonex má i zahraniční zastoupení. Mezi léty 1971-1980 podniky v koncernu Jablonecká bižuterie zaměstnávaly v průměru 26 700 zaměstnanců, z toho cca 9000 domácích dělníků. Všichni zaměstnanci v oboru bižuterie vyprodukovali zboží v hodnotě 1,7 miliardy Kčs.
Po roce 1989
Na místo ochrany státu byly podniky nechány napospas divoké privatizaci, komukoliv, bez záruk, že bude o výrobu a zaměstnance dobře postaráno. Když se politici rozhodli zbavit se odpovědnosti za podniky, mohli např. schválit zákon, který by umožnil zaměstnancům, aby si akcie koupily a spravovali ho společně. Měli by tak velkou motivaci a hlavně obrovskou možnost se všichni podílet na rozhodování o strategii podnikání ku prospěchu podniku i sebe samích. Ovšem v zákoně by se muselo jasně ošetřit to, že akcie budou vlastnit rovným dílem a že je nemůže skoupit 1 člověk, či nějaká skupinka, která by potom podnik ovládla pro sebe, tak, jak se to stalo např. ve společnosti Preciosa. K tomu však nedošlo, neb v době rvaní se ke korytům se nemyslelo na to kam to povede.
Státní podnik Jablonecká bižuterie v roce 1990 zanikl a z něho vzniklo 13 samostatných státních podniků, které byly v rámci tzv. velké privatizace převedeny do soukromého vlastnictví. Mezi tyto podniky patřili např.: Preciosa, Ornela, Bižuterie Česká mincovna, Železnobrodské sklo, Jablonex. Vláda v čele s ČSSD v roce 2000 schválila výběrové řízení na nabyvatele majetkové účasti státu na podnikání společnosti Železnobrodské sklo metodou přímého prodeje předem určenému vlastníkovi. Stala se jím r.2001 společnost Bijou Terra, s.r.o., což byl subjekt vytvořený společnostmi Preciosa, Ornela a Jablonex. Stát se zbavil Železnobrodského skla, i když jeho tržby za rok 2000 činily 533 mil. a v r. 1999 hospodařil se ziskem 19, 8 milionu Kč. Preciosa pod vedením Ludvíka Karla se po čase osamostatnila, majitel se rozhodl jít vlastní cestou.
Jablonex Group a.s.
Společnost vznikla v r. 2005 sloučením společností Ornela a.s., Bižuterie Česká mincovna, Jablonex (zisk v r. 2003 měl 13 920 000Kč), Železnobrodské sklo, Bijou Terra (zisk v r. 2003 měla 59 595 000Kč), Titania, Bijou Service (zisk v r.2003 měla 2 679 000Kč) a Bohemian Jewelery. Jablonex group měl více než 2,5 tisíc zaměstnanců a obrat cca 2 miliardy Kč. Počet zaměstnanců se postupně zvýšil až na necelé 4000. Jablonex však začal upadat a jeho akcionáři (Bijouterie Trading Company (BTC), tvořená fyzickými osobami, většinou manažery zaniklých sklářských podniků – 73 % akcií, 25% akcií – impérium Swarovski, 2% drobní akcionáři) se nedokázali shodnout na strategii, jak problémům s odbytem čelit. V srpnu 2008 se rozhodli celý podnik prodat. Jako první byla k prodeji nabídnuta Česká mincovna, vyrábějící oběživo (české koruny), pamětní mince i medaile. Proto se z divize Jablonexu stala samostatnou společností. Tržby mincovny každý rok stoupaly. V roce 2008 se vyšplhaly na 460 milionů Kč. V Evropě většinou mincovny vlastní stát, či národní banky, Česká národní banka (ČNB) o koupi jablonecké mincovny však zájem neměla. Do prodeje nemíní ani zasahovat, řekl náměstek ředitele Sekce peněžního a platebního styku ČNB L. Surga. „My si můžeme u kterékoliv evropské mincovny objednat kvalitní mince za cenu, která nám vyhovuje,“ prohlásil Surga. 2. dubna 2010 uzavřela společnost Monetica, a. s. dohodu o koupi České mincovny, a. s.. Dle zdrojů, které si nepřejí být jmenovány, dostanou majitelé za mincovnu necelých tři sta milionů Kč. Firma Monetica vznikla dle obchodního rejstříku letos v lednu. V představenstvu je český podnikatel Karel Zoubek, který je většinovým akcionářem. Menšinovým akcionářem je švýcarská společnost Amera, patřící mezi hlavní evropské výrobce mincí. V představenstvu Monetiky jsou i Zoubkův syn David a Daniel Sheffer z Německa. (idnes.cz) V září 2009 nabídl Jablonex group a.s. k prodeji své značky, ochranné známky, domény, zásoby perel, svítidel, bižuterie i dceřiné společnosti Jablonexu. Závody Ornely v Zásadě a Desné koupila sklářská skupina Preciosa, která byla jedním z věřitelů Jablonexu. Právě Ludvík Karl, který ovládá Preciosu, půjčil zadluženému Jablonexu značnou částku peněz a získal tak předkupní smlouvu na nejzajímavější a provozuschopné sklárny. Preciosa tak rozšířila portfolio svých výrobků. Drobné perličky, které se vyvážejí do Afriky a Mexika, zatím nevyráběla. Navíc získala nejdůležitější zdroj surového skla v celém regionu. A to je mimořádně důležitá zpráva pro menší firmy v regionu. Surovinu – sklo v tyčích – potřebují ke své výrobě skleněných perlí. Zatím ji všichni nakupovali ze sklárny v Desné. Od nového majitele se jim dostalo ujištění, že se nic nezmění. (www.profit.cz) Výroba v Železnobrodském skle skončila r. 2009. Výroba skleněné bižuterie v Železném Brodě má více než 150letou tradici. Před 6 lety pracovalo ve firmě kolem 1150 lidí. Po převzetí Jablonexem se začalo postupně propouštět, až zbyla jen čtvrtina zaměstnanců. I ti dostali výpověď. „Pracovala jsem tu celý život, nevím, co bude dál,“ řekla ČTK jedna z odcházejících žen. Nabídka jiné práce pro skláře je v regionu minimální. „Řada těch lidí má navíc přes 50 let a na trhu práce o ně není zájem,“ doplnil odborový předák Miroslav Kotrba. Pád Jablonexu zavinila zřejmě levná konkurence z Asie. Rakouská společnost Swarovski je také velkým konkurentem, v r. 2009 měla obrat 2,25 bilionů Euro a výrobky pod touto značkou se vyrábí i v Asii. Dle personálního ředitele JablonexGroup, J. Klofece za to mohli i banky, které se zachovali nepředvídaně a nepotvrdily běžné provozní úvěrování. A to byla právě pro Jablonex Group poslední rána. Komerční banka uzavřela kohoutek a firma zůstala bez peněz. (www.profit.cz) Areály Jablonexu jsou na prodej.
Společnost Preciosa
Preciosa sdružuje firmy: Preciosa a.s., Preciosa – Lustry a.s., Preciosa – Figurky sr.o. A od roku 2009 Preciosa – Ornela, a.s.. Firmy vyrábí komponenty, lustry, bižuterii, figurky, korálky.Preciosa má zastoupení např. v USA, Hong Kongu, Německu, Španělsku, Rusku, Singapuru, a v Spojených arabských emirátech. Za Preciosou se skrývá Ludvík Karl, který ji vedl i před r. 1989 a který se objevuje v žebříčku nejbohatších Čechů. Vyhýbá se médiím a neposkytuje rozhovory. Od privatizace r.1993 odmítá zveřejňovat hospodářské výsledky Preciosy. Před privatizací vydělala čtvrt miliardy Kč. Privatizována byla netradičně a dle jednoho z viníků kupónové privatizace T. Ježka, byla jediným podnikem, který se prodával přímo zaměstnancům. Ti tehdy pod taktovkou Ludvíka Karla a Věnka Šilhána založili společnost Princo, která od státu získala 30 % akcií. Kdo chtěl získat podíl v podniku, musel složit 80 000 Kč a dohromady se nakonec dle zdroje z firmy dalo z pěti a půl tisíce zaměstnanců 309 lidí. Ludvík Karl dal podle zdroje blízkého vedení podniku nejvíc – 1milion. Postupně skoupil podíly většiny zaměstnanců. Nezůstalo však jen u toho. Firmy, které ovládá, odkoupily i podíly dalších akcionářů a dnes skupinu s šestnácti sty zaměstnanci zcela kontroluje firma Preciosa Gulf se sídlem v Dubaji. Kdo ji kromě Karla v současné době vlastní, je záhadou. (server idnes.cz z r. 2003) Preciosa v minulosti propouštěla, naposledy se informace o propouštění objevili letos v březnu, kdy tato firma se 3100 zaměstnanci informovala, že propustí přes 170 z nich. „Důvodem je reorganizace a přesun výroby v rámci podniku,“ sdělil mluvčí Preciosy Stanislav Kadlec. Kromě Turnova firma propouští i v pobočce v Jirkově na Chomutovsku. Turnovští zaměstnanci dostali od firmy nabídku dojíždět za prací asi 25 kilometrů do pobočky Preciosy v Minkovicích u Liberce. Pro některé zaměstnance je nabídka dojíždění do Liberce nepřijatelná. „Už takhle dojíždějí do práce zdaleka a projezdili by značné množství peněz,“ vysvětlil jeden ze zaměstnanců turnovské Preciosy, který z obavy o udržení práce nechtěl být jmenován. Podle něj se nyní o práci bojí všichni, protože firmě klesá odbyt a musí šetřit, kde se dá. (…) Podle zaměstnankyně pobočky v Minkovicích mají největší strach o místo matky s dětmi a lidé starší než pětapadesát let. „Ve firmě se šíří strach z toho, kdo bude na řadě, koho vyhodí. Proto na sebe lidi vzájemně donášejí šéfům,“ prozradila zaměstnankyně, která ze stejných důvodů nechce uvést jméno. Řekla například, že vedení úkoluje zaměstnance nesmyslnými či nepřiměřenými požadavky a provádí tajné kontroly. „Vytvářejí na pracovníky nátlak, aby chybovali a bylo snazší se jich zbavit,“ tvrdí žena s tím, že u podnikových odborů je zbytečné hledat zastání, neboť fungují jen na oko a jdou managementu na ruku.(www.denik.cz) Dle úřadu práce nebude pro skláře snadné najít uplatnění. V Libereckém kraji jsou bez práce stovky sklářů.(www.ceskenoviny.cz) Preciosa byla vybrána, aby jako jedna z českých společností prezentovala ČR na světové výstavě EXPO 2010 v Shanghai.
Závěr
Kromě Preciosy, existují u nás i menší firmy vyrábějící bižuterii a korálky, např. firma Rangl-Macháček, Glass and metal components z Jablonce nad Nisou. Až si půjdeme koupit korálky, máme na výběr, koho podpořit (zatím).
Dana Hladíková
