Demonstrace proti rasismu a sociálnímu vyloučení

Momentka z Ústí nad Labem, kde místní vzdorovali protiromskému pochodu. Transparent byl stržen neonacisty

Protesty v Praze a v Ústí nad Labem měly posílit upadající protiromské protesty na Šluknovsku, a proto bylo více než kdy jindy na místě, aby se setkaly s nesouhlasem. Rasismu se dle odhadů postavilo v Praze 60, v Ústí nad Labem 15 lidí.

Praha

Obyvatelé Varnsdorfu, kteří přijeli v bílých tričkách – zpředu opatřených heslem „přežili jsme Varnsdorf, přežijeme všechno,“ vzadu se podobajících národnímu dresu – dorazili na Palackého náměstí, kde je očekávala asi padesátka protirasistických demonstrantů, v sobotu odpoledne. Bílá trička nezamaskovala přítomnost černých košil z Dělnické strany sociální spravedlnosti, které se nejednou držely v samotném středu Varnsdorfských, již se jejich účast snažili spíše bagatelizovat.

Protirasistický stan vystřídalo o pár metrů výše pódium, na němž přednesli své příspěvky místopředseda DSSS nebo proslulý defraudant a organizátor protiromského protestu Lukáš Kohout, který závěrem Dělnické straně poděkoval. Nezanedbatelné části varnsdorfských občanů ovšem nebylo spojení s neonacisty zcela po chuti, nejednou se pokoušeli bránit heslem „My nejsme rasisté,“ ale účast fašistů, kteří v takovou chvíli mlčeli, trpěli. Celou jejich akci možno vnímat jako špatně zacílené gesto sociální frustrace.

O dvě hodiny později se demonstrace proměnila v průvod, na který se po dvou rozdílných stezkách k sídlu vlády vydaly skupiny Varnsdorfských, jejichž stavy se cestou zúžily na 150 lidí, a antifašistů.

Protidemonstrace – kterou pojednáváme jako druhou, byť celému dění předcházela – začala shromážděním „proti rasismu a sociálnímu vyloučení“, jež uspořádaly sdružení Alerta, iniciativa Ne rasismu a Skutečná demokracie teď. Pokoušely se vysvětlit, proč jednoduchá rasistická „řešení“ – např. vystěhovat „nepřizpůsobivé“ za město, omezit sociální dávky – řešeními ve skutečnosti nejsou; poukazovaly na sociální motivy šluknovské situace, které jsou zakrývány falešnými důvody rasovými či etnickými.

Záměr protiakce dokládají hesla, jež stála na transparentech i zněla náměstím, mj.: „Viníci nesídlí v ubytovnách, ale ve vládě a v realitkách.“ Na protiromské heslo skandované před vládou – „Cikáni do práce!“ – se Varnsdorfským dostalo v odpověď „Zaměstnání pro Romy!“ nebo „Rovné pracovní podmínky pro všechny!“ Jako protiargument vůči častému „Stejný metr pro všechny“ jeden z účastníků uvedl, že máme-li všem měřit stejně, potom by se ve vězení měl sejít zloděj s tím, kdo na shromáždění v Rumburku volal, aby byli Romové zplynováni.

Před Úřadem vlády, kam se demonstrující obojího druhu přesunuli po skupinách, došlo s pomocí megafonu k improvizované konfrontaci, k pokusu o debatu s protistranou. Byla-li protiakcí částečně oslabena legitimita DSSS, která se z protiromských mítinků pokouší vydobýt politický kapitál, jistě z toho neplyne, že byly oslabeny předpoklady pro rasismus.

Ústí nad Labem

Ústí nad Labem se stalo dalším severočeským městem, v němž se Lukáš Kohout a jeho přátelé z DSSS pokusili podněcovat nenávist proti tzv. nepřizpůsobivým občanům, respektive vůči Romům. Nutno konstatovat, že opakovaně uspěli.

Přes sporadické výtky několika přítomných, že si DSSS dělá z akce svou politickou agitku, se do následného pochodu zapojilo pár set lidí (cca 400) s několika desítkami neonacistů. Média pasovala na nejrizikovější místo pochodu kruhový objezd u klubu Maha4All, kde došlo před dvěma lety k poměrně těžkým střetům policie s antifašisty. Tehdy se jich sešlo několik stovek. Dle informací jedné z přítomných aktivistek byl majitel klubu donucen ze strany magistrátu města k jeho uzavření.

Ačkoli na tuto akci nebyla vedena žádná oficiální mobilizace, dalo se předpokládat, že se sejde alespoň několik desítek členů místní alternativní scény, která je v Ústí nad Labem relativně silná. Opak byl ovšem pravdou – do cesty rasistickému davu se nakonec symbolicky postavilo 15 lidí.

 

 

Lukáš Matoška, Jan Růžička, Michal Řeháček