Dlouhá cesta Barmy ke svobodě ještě nekončí

Barma

Po té, co strávila patnáct z posledních dvaceti let v domácím vězení, byla Aun Schan Su Ťij propuštěna na svobodu. Tuto událost však nelze chápat jako předzvěst zásadního průlomu v oblasti demokracie v Barmě, jak se často tvrdí. Místo toho je nutné ji považovat za pečlivě vykalkulovaný tah vládnoucí junty sloužící k odvrácení pozornosti mezinárodní veřejnosti od zmanipulovaných voleb majících za cíl stvrdit pokračování vojenské vlády.

Není to poprvé, co byla Su Ťij propuštěna za takovéhoto mezinárodního nadšení. Tváří v tvář juntou ovládané justici a zákonům kriminalizujícím základní lidská a politická práva budou političtí vězni vždy čelit hrozbě znovuzatčení. To ukazuje nejlépe právě příklad Su Ťij, u níž vojenská vláda vždy našla způsob, jak ji po propuštění opět rychle navrátit do domácí izolace – za zmínku stojí případ z roku 2003, kdy členové juntou řízené organizace Rada solidarity a rozvoje (Union Solidarity and Development Association – USDA) zaútočili na konvoj Su Ťij v Depayinu, přičemž zabili sedm desítek stoupenců Su Ťijiny strany Národní liga pro demokracii (NLD) a stovku jich zranili. Junta oznámila, že iniciátorem střetu byla NLD a na základě toho uvrhla Su Ťij zpět do domácího vězení.

Ve své první tiskové konferenci po propuštění Su Ťij zopakovala výzvu, kterou učinila už v roce 1988 – apel na generála Than Šweie k setkání a diskuzi o národním smíření. Přislíbila rovněž setkání s občany Barmy po vzoru Panglongské konference z roku 1947, kterou zorganizoval její otec Aung San za účelem sjednocení různých etnik a politických stran v Barmě v boji proti britskému imperialismu.

Další opoziční uskupení očekávají, že Su Ťij se zapojí do úsilí o vyšetření regulérnosti voleb. Takové vyšetřování však má jen malý smysl, neboť jediná instituce oprávněná k takovému šetření je Státní volební komise (Union Election Commision – UEC), která již zcela jasně prokázala, že se nehodlá zabývat volebními nejastnostmi, v nichž figuruje frontová politická organizace junty – Strana solidarity a rozvoje (Union Solidarity and Development Party – USDP). Ve svém dřívějším projevu náměstek ministra školství Aung Mio Min řekl, že USDP by v případě volební porážky provedla státní převrat – na tento výrok snižující důvěryhodnost údajně demokratických voleb státní volební komise dosud nezareagovala.

Volební komise rovněž rozhodla o neodložení termínu voleb ve státě Arakan, kde 22. října cyklón Giri zabil 170 lidí a 170 000 dalších ponechal bez střechy nad hlavou. Podle Barmské ústavy z roku 2008 zodpovídá Státní volební komise za odložení termínu voleb v případě, že svobodné a spravedlivé volby nemohou být vykonány „z důvodů přírodní katastrofy nebo místní bezpečnostní situace“. Podle všeho místní bezpečnostní podmínky byly důvodem, který zabránil konání voleb ve 3400 vesnicích podél hranice s Thajskem, a nikoli strach volební komise z toho, že by strany podporované národnostními menšinami mohly ve volbách získat významnější počet hlasů.

Státní volební komise rovněž čelí obvinění z podvodů při sčítání hlasů. Na volebních lístcích nebyla vytištěna sériová čísla, takže není možné zjistit, kolik přesně jich bylo vyrobeno. To znamená, že činitelé volební komise mohli přidat mezi sčítané hlasy téměř libovolné množství falešných.

USDP oznámila ve volbách vížězství. Lze tedy očekávat, že do 90 dnů od jejich ukončení se sejde nový parlament a téměř s jistotou odsouhlasí Than Šweiovy nominace nové generace ministrů na klíčové pozice ve vládě. Rekonstruovaná vojenská mašinérie snadno převálcuje několik nezávislých hlasů poslanců zvolených za ostatní strany a vyhlídky na zlepšení situace jsou proto mizivé jak celostátně, tak v místním měřítku. Na místní úrovni se různé etnické strany, které získaly reprezentaci v rozhodovacích orgánech, nepochybně pokusí využít každou příležitost pro zlepšení životní situace „svých“ lidí. Avšak celostátní legislativa vždy může přebít regionální nařízení a zákony, což znamená, že vláda bude mít možnost vetovat cokoliv, co podle jejího názoru příliš podporuje či ochraňuje kulturu nějakého etnika.

Národní liga pro demokracii zvítězila v předcházejících celostátních volbách v roce 1990 se ziskem více než 80% hlasů, avšak diktátorský režim tehdy odmítl uznat výsledky a předat moc. Barmští vládci dnes zůstávají stejně neochotní vůči demokratickým reformám jako byli před dvaceti lety. Jednání s juntou nemají naději na dosažení jakýchkoli ústupků – Than Šwei a jeho přisluhovači pomocí zmanipulovaných voleb upevnili svoji moc. Příští rok uvidíme propuštění dalších politických vězňů – například těch, kteří dostali krátké tresty za účast v Šafránové revoluci roku 2007. Toto propouštění však není znakem soucitu či náznakem budoucího vývoje. Je to jen cynický tah, který má ukázat světu novou lidštější tvář starého režimu.

Velká část mezinárodní komunity zabývající se Barmou se zdá být oklamána tímto trikem. Nejen že chybně doufají ve větší otevřenost politického prostoru, ale dokonce jsou podle všeho přesvědčeni, že se blíží skutečná změna. Ve skutečnosti však volby nepřinesly nic pozitivního pro další vývoj a propuštění Su Ťij není prvním krokem úsvitu demokracie v Barmě. Represe a utrpení v Barmě se nemírní, spíše naopak.

Charlotte Bence

ze Socialist Review přeložil Petr Glivický

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •