Kaddáfího brutální režim kolabuje – nedovolme, aby si Západ přivlastnil arabské jaro

Pouliční prodejce týdeníku Socialist Worker

Zatímco se rozpadá Kaddáfího diktatura, Bassem Chit z libanonského Bejrútu uvažuje nad dopady imperialismu v regionu.

Intervence západních sil je reálnou hrozbou pro arabské revoluce, neboť umožňují diktátorům, aby se povýšili do role ochránců národní samostatnosti.

Ve skutečnosti jsou to však diktátoři, kteří se po desetiletí spoléhali na západní pomoc, a proto zde nepředstavují než prodlouženou ruku imperialismu.

Jistě, najdou se ti, již argumentují, že k vítězství potřebujeme západní podporu. Ale jak může mít Západ zájem na úspěchu revolucí, sleduje-li především své konkrétní ekonomické a strategické zájmy?

Severoatlantická aliance a její letadla nemohou přinést osvobození. Jen naše vlastní aktivita – solidarita s arabskými revolucemi – představuje cestu k vítězství skutečné svobody a demokracie.

Antiimperialismus je podstatou všech arabských politických hnutí, a tudíž nemůžeme oddělovat boj za demokratické svobody od boje proti imperialismu.

Co vězí v jádru imperialismu – na tom by se někteří z libyjských rebelů shodli – je udržení stejného systému pod jinou maskou.

Je důležité si uvědomit, že pád Kaddáfího může radikalizovat jiné revoluční síly a jistě ovlivní africké státy při západním pobřeží.

Nehodnoťme předčasně, vítají-li dnes lidé v Libyi vojska NATO s otevřenou náručí. Na začátku revolucí se lidé sdružují v širokých koalicích, ale jakmile diktátoři padnou, dostanou se vnitřní rozpory na povrch.

Rozhodujícím faktorem je však nadále vývoj v Egyptě. Tam se nachází nejsilnější hnutí v regionu, proto výsledky tohoto vývoje budou určující pro všechny oblastní hnutí.

Stále stojíme na začátku revolučních procesů – co zažíváme, jsou jen malé, první krůčky.

 

Bassem Chit,

z britského týdeníku Socialist Worker přeložil Tomáš Korda. Korigoval Lukáš Matoška.

 

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •