Lázně kyselka – rozkvět a devastace

Poničená budova lázní

Poničená budova lázní

Příběh Lázní Kyselka po revoluci v roce 1989 je typickým příkladem, jak s památkami zachází kapitalistický režim, který tady od té doby vládne. Kdo nabídne peníze, je mu prodáno skoro cokoliv, i památkové objekty a nezáleží na tom, co s nimi zamýšlí udělat, a ani na tom, jestli je nechává devastovat. Nyní odstartovala petice na záchranu Lázní Kyselka.

Na začátku

Lázně Kyselka leží v západních Čechách, 11 km od Karlových Varů. První psaná zmínka o zdejších tryskajících pramenech je z r. 1522. V 16. a 17. století se dostaly prameny do širšího povědomí, některé prameny Bukovské kyselky jsou vyčištěny, k roku 1614 ohrazeny a za jejich užívání se na panství platí. Roku 1687 povoluje majitel panství hrabě Heřman Jakub Černín bezplatné užívání pramenů kyselky svým poddaným. V 18.století se dělají první analýzy pramene a na jeho konci se začíná v Kyselce s lázeňstvím. Kyselka se začíná i vyvážet. Romantismus tohoto období a zdejší malebná krajina spolu s léčivými prameny vyvěrajícími ze země se snoubili a lákali k lázeňské turistice. Roku 1826 kupuje panství s Kyselkou baronka Antonie von Neuberg a její manžel Wilhelm se stává zakladatelem lázní Kyselka. Staví se zde restaurace, altánek nad pramenem a upravují se cesty. Staví se kolonády, lázeňské domy a léčebny. Zavítal sem i řecký král Otta I.a na jeho počest je nazváno zdejší největší zřídlo Ottův pramen. R. 1867 si od hraběte z Neubergu pronajímá vývoz a prodej Ottova pramene Heinrich Mattoni. Za vydělané peníze si celé panství i s přilehlými lesy koupil. Kyselku vyvážel pod názvem Mattoni Giesshűbel. Své bohatství dával do lázní. Dal zde postavit vodoléčebný ústav, léčebné domy a penzionky, s ohledem na lesnatou krajinu. Postavil i několik honosnějších objektů, jako Mattoniho vilu, Jindřichův dvůr, kapli sv. Anny. Dal vystavět železnici pro vývoz minerálky. Roku 1906 je založena akciová společnost Heinrich Mattoni AG, kterou po smrti Heinricha vedou jeho synové. V roce 1945 je podnik zestátněn a stává se závodem podniku Západočeská zřídla. Areál lázní slouží jako ubytování dětí z Řecka a je zde zřízena dětská léčebna.

Začátek devastace

V r. 1989 jsou Západočeská zřídla přeměna na akciovou společnost Karlovarské minerální vody. Roku 1992 jsou Lázně Kyselka zprivatizovány, je ukončen jejich provoz a od Fondu národního majetku koupil celý lázeňský areál za 2,5 milionu Kč podnikatel, instalatér Karel Franta. Dochází k devastaci. Po privatizaci byl zničen i archiv dokumentující historii firmy Mattony a Lázní Kyselka od r. 1873 i s originálními licencemi a listinami chránící značku Mattoni pro prodej v Evropě a zámoří. Spolu se stavebními plány stáčírny a lázní byli vyhozeny z oken na hromadu a spáleny. Některé dokumenty zachránili místní patrioti z ohně. Zbouralo se nádraží, vybudované Mattonim pro expedici minerálních vod i lanová dráha expedující láhve. Odstranila se stáčírna pramene Josef, rozebráno hrázdění objektu nad Alžbětiným pramenem, a v kapli sv. Anny v neorenesančním slohu kdosi udělal otevřené ohniště. (čerpáno ze studie Zuzany Polákové: Lázně Kyselka). V r. 1995 Franta prodal lázně Friederichu Beckerovi z Německa, který založil firmu Elmed Generale Kyselka. Becker je později zatčen v Německu za podvody. Před tím prodal lázně Udo Markardovi z Bad Kisingenu, který založil Bad Giesshübler Touristik. Markard je později odsouzen v Německu za několi trestných činnů. Obě firmy požadovali vynětí lázní z památkové ochrany a plánovali zde zřídit velký zábavní park. S tímto záměrem Udo Markard zamířil i do poslanecké sněmovny. V zábavním parku na území lázeňského areálu Kyselka mělo být např. westernové a čínské městečko, jezero, safari, kopie slavných staveb v životní velikosti, sfinga, pyramida a v centru s velký kostel. V parku měla být pracovní místa pro 10 000 lidí a poblíž mělo vyrůst město pro 20 000 obyvatel. Někteří poslanci tento záměr podporovali a prosazovali prodej státních pozemků v Doupovských horách, kam měl areál parku také zasahovat. Poslanci bránili památkářům v kritice a nařizování opatření na záchranu lázní. V r.2002 koupil od Markarda areál lázní Dagestánec Šamil Chalitujev, který sliboval stamilionové investice na jejich obnovu, avšak zbankrotoval.V letech 2004 až 2006 se konaly 2 neúspěšné dražby lázní. Při třetí roku 2006 je vydražila za 16,5 milionů Kč firma C. T. S. Duo, podnikatele Víta Sklenaříka.

Demolice?

Majetek C.T.S. Duo

Majetek C.T.S. Duo

C. T. S. Duo si nechala vypracovat statický posudek, na historické objekty lázní, který žádal neodkladnou demolici objektů a okamžitý zákaz vstupu, kvůli špatnému stavu lázeňských budov. Firma zažádala o zrušení prohlášení objektů za kulturní památku a o povolení demolice. V r. 2006 byla sestavena malá komise odborníků z Ministerstva kultury a Národního památkového ústavu a ukazuje se, že v historických budovách jsou odstraněny podlahy, dveře, atd. a je zadán nový posudek, který však neshledal důvod pro plošnou demolici objektů. Mezitím jsou bez povolení v Mattoniho vile sejmuty omítky i neorenesanční výmalbou, secesní měděná krytina Ottova pavilonu se rozkrádá, ztrácí se artefakty z fasád objektů jako například Mattoniho orli z vrcholů atik, dekorativní hrotnice, vyřezávané sloupky balkónů apod. Některé z nich policie vypátrala při jejich prodeji za hranicemi a vrátila je majiteli budov, který je před tím vyvezl. (Z. Poláková: Lázně Kyselka)

C. T. S. Duo a Karlovarské minerální vody

Firma C. T. S. Duo (ze skupiny C.T.S.) má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání uvedeno: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v rámci živnosti volné; zprostředkování obchodu; činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a zprostředkování služeb. Tedy jde o společnost, která mimo jiné kupuje a koupené dále prodává. Z jejich internetových stránek se dozvídáme, že:,, je nejstarším českým soukromopodnikatelským subjektem zaměřeným na rozvoj obchodních vztahů mezi Českou republikou a Itálií. Už od samého počátku se soustřeďuje na prohlubování vazeb s italským trhem a italskými podnikatelskými a společenskými subjekty.“ Proč tato firma chátrající lázně Kyselka koupila se nyní ukazuje. Jde o spojení této firmy s firmou Karlovarské minerální vody (KMV), kterou vlastní italská rodina Pasquale, která v Kyselce stáčí z vrtů v Doupovských horách minerálku Mattoni. Této společnosti f. C. T. S. Duo dovolila na území lázní udělat 5 vrtů, z nichž jeden leží přímo před bývalou kolonádou blízko Ottova pramene. Společnost firmě KMV prodala část lázeňských pozemků, po nichž má vést minerálkovod od vrtů do nedaleké stáčírny závodu Mattoni. C. T. S. Duo při koupi lázní v r. 2006 musela dát slib, že zachová přístupný zdroj minerální vody. V tom jí pomohla firma KMV, která z vrtu před bývalou kolonádou, který je náhradou za dnes znečištěný Ottův pramen vyvedla hadicí vodu, která vytéká do niky v ruině Jindřichova domu na nábřeží Ohře, kde je k dispozici veřejnosti. Pravý Ottův pramen vyvěrá a bez užitku mizí v rumišti kolonády. V r. 2009 C. T. S. Duo zařídila u ministerstva zdravotnictví, aby bylo Ottovu pramenu zrušeno osvědčení o léčivosti zdroje. O tom, že za koupí Kyselky firmou C.T.S. Duo stojí komplot s KMV je přesvědčený i dnes již bývalý starosta Kyselky Josef Janát:,,Byl jsem zpočátku optimista, ale teď už záměrům C. T. S. Dua nevěřím. Myslím si, že Karlovarské minerální vody podle mě samy nekoupily areál lázní jen proto, aby na nich kvůli očekávanému zboření objektů neulpěla negativní image. C. T. S. Duo bylo nastrčeno i z dalšího důvodu. Když obec Kyselka pronajala KMV pozemek s vrtem, cena byla 5 milionů na padesát let. Sedmnáctimilionová cena lázní v dražbě se tudíž bohatě zaplatila čtyřmi vrty, pořízenými grátis na lázeňských pozemcích“. Sám jednatel C.T.S.Dua Petr Dostál řekl:,, Na Kyselku jsem přišel až díky panu doktoru Antoniu Pasqualemu (pozn. hlava italské rodiny ovládající KMV), takový jsem negramot.“ KMV mají v sousedství areálu s rozpadajícími lázněmi Kyselka, vysoce ziskovou stáčírnu.

Impérium v Kyselce

KMV se chlubí a brání kritice tím, že v Kyselce investovala, avšak do toho z čeho měla užitek. Pomohla opravit silnice z Karlových Varů (převážně za eurodotace), avšak po nich jezdí hojně jejich kamiony a zatěžují životní prostředí a stěžují život místním, kteří trpí hlukem, výfukovými plyny a otřesy jejich domů. V r. 2005 projelo na silnici od Kyselky do Karlových Varů cca 1515 těžkých nákladních aut denně. Mattoni vyřešil problém s dopravou minerálek tak, že vybudoval železniční vlečku z Kyselky do Vojkovic. V 90.letech 20. stol. však KMV provoz vlečky ukončili. KMV dala opravit i most přez Ohři, ale i ten je potřeba pro přejezdy jejich kamionů. Moderní stříbrné haly KMV v Kyselce narušují historický ráz. A památky v majetku KMV? Kvůli stavbě nové stáčírny zmizel před lety dřevěný pavilon Alžběta, chátrá dům Vilemínka, bývalá lanovka na svoz mattonky od pramene do stáčírny, i torzo staré mattoniho továrny ve stínu nové haly. ,,Oni sice sponzorují kdeco, ale já říkám – jejich zisky jdou do Švýcarska, daně do Prahy a my chodíme v blátě,“ nebere si vůči Pasqualeho firmě servítky (dnes již bývalý) starosta Janát.

Plány

Poničená budova lázní

Poničená budova lázní

Jednatel f. C.T.S.Duo řekl ke spojení s KMV mj. toto:,,Jediné, co máme od závodu Mattoni přislíbeno, je to, že až revitalizace lázní dojde do finále, jsou připraveni projektu se v určité výši zúčastnit“. Peněz by na rekonstrukci lázní bylo potřeba opravdu hodně a bohatý partner jako je KMV (např. v r. 2007 měli tržby 5,1 miliard Kč a v r.2008 zisk cca  473,9 milionu Kč a na Mariánském náměstí v Praze mají reprezentační sídlo za 500 milionů Kč) se hodí. Využijí se zřejmě i evropské fondy. Všechny lázeňské objekty jsou dosud památkově chráněné a tudíž by měly být opraveny do původní podoby. Tato úplná rekonstrukce by stála cca 1 miliardu Kč. S tím, ale jejich majitel C.T.S. Duo nepočítalo a až do roku 2009 firma uváděla, že by za cca půl miliardy opravili jen Mattoniho vilu a kolonádu Ottova pramene včetně parku, kde by bylo muzeum historie lázní Kyselka. U řady staveb na břehu Ohře se plánovalo jen zachování čelní stěny, za níž by byly novostavby sloužící k ubytování turistů, nebo byty. V r. 2010 řekl ale jednatel C.T.S. Duo, že uvažují o investici jen 250 milionů a stavby na břehu Ohře chce zbourat úplně. S jeho plány nesouhlasí památkáři, ani obec Kyselka, a nechtějí odstranění památkové ochrany a chtějí zachování historického rázu obce. (ekonom.ihned.cz)

Rozdílná stanoviska:

Ministerstvo kultury a NPÚ v Praze

Ministerstvo kultury (MK) uložilo Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) zpracovat odborné posouzení aktuálního stavebně technického stavu kulturních památek areálu lázní Kyselka a objektů Mattoniho továrny. NPÚ v posudku uvedl, že stavebně technický stav areálu lázní i s Mattoniho vilou dospěl do stadia naprosté havárie. Dle NPÚ nic nebrání tomu, aby stavební úřad nařídil odstranění staveb, které přímo ohrožují bezpečnost veřejnosti a dopravy. Dle MK dospěly budovy do takového stupně rozpadu, že již nelze zajistit uchování umělecko historických hodnot interiérů. Ze závěrů posudku NPÚ lze dle MK důvodně předpokládat, že v případě areálu lázní Kyselka je naplněna podmínka z § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči, tzn. zrušení prohlášení za kulturní památku. Celou věcí se začala zabývat zástupkyně ochránce práv Jitka Seitlová, která byla informována o tom, že MK již zahájilo proces směřující ke zrušení prohlášení areálu bývalých lázní Kyselka, případně jeho části za kulturní památku. Areál Mattoniho továrny, je hodnocen jako stabilizovaný a po provedení zabezpečovacích prací funkční. U něj MK o zrušení prohlášení za kulturní památku neuvažuje. Zástupkyně ochránce s těmito závěry seznámila primátora Karlových Varů a požádala ho o aktuální stanovisko a vyjádření k dalšímu postupu.

Karlovarský magistrát a NPÚ v Lokti

Zástupkyně ochránce obdržela zprávu z oddělení památkové péče karlovarského magistrátu (dále jen ,,magistrát“) jako příslušného orgánu státní památkové péče, z něhož vyplynulo, že magistrát si také vyžádal odborný posudek, a to od NPÚ, územního odborného pracoviště v Lokti. Výsledek zatím magistrát neměl k dispozici s tím, že dle ústního sdělení zástupců NPÚ v Lokti se posouzení zpracovává a jsou hledány možné varianty dalšího postupu. Magistrát uvedl, že se ve věci zrušení prohlášení areálu lázní Kyselka za kulturní památku dotazoval na NPÚ v Lokti a bylo mu sděleno, že nevědí o posouzení havarijních stavů a doporučení k odstranění staveb. Naopak NPÚ v Lokti sdělil magistrátu, že zásadně nesouhlasí s odstraňováním celého areálu jako celku. Tento názor zastává i magistrát. Dle magistrátu je areál sice v takovém stavu, kdy je naplněn § 8 odst.1 zákona o státní památkové péči, konkrétně objekt Mattoniho vily, ale tento stav nelze označit za naprosto havarijní. Stejně tak i stav Ottova pavilonu. Dle magistrátu je v ČR mnoho příkladů, kdy objekty, které vykazovaly mnohem větší známky devastace, bylo možné zachránit a zároveň uchovat zbylé hodnoty, které stále Mattoniho vila a Ottův pavilon mají. Magistrát je ochoten přistoupit na rozčlenění hodnotných a méně hodnotných objektů a prvků v rámci lázní a následně zrušit památkovou ochranu u některých z nich, ale v žádném případě nedoporučuje odstranění areálu jako celku ze seznamu kulturních památek. Magistrát poukazuje na to, že vlastník věděl, že kupuje areál lázní, který je památkově chráněný, i o povinnostech z toho plynoucích. Stav památky znal, a přesto o objekty jejich koupí projevil zájem.

Památková inspekce

S ohledem na rozdílný přístup institucí k řešení vzniklého stavu, požádala v lednu 2011 zástupkyně ochránce MK, aby celou záležitost předal k šetření Památkové inspekci. Zástupkyně ochránce ministrovi kultury sdělila, že by uvítala, kdyby se z iniciativy Památkové inspekce za účelem projednání dalšího postupu uskutečnilo pracovní jednání zástupců oddělení památkové péče magistrátu, krajského úřadu, odboru památkové péče ministerstva kultury, ústředního pracoviště NPÚ a NPÚ v Lokti, kde by byl další postup projednán. Ministr kultury sdělil, že doporučení ve věci svolání jednání akceptuje, předtím však pokládá za nutné dokončit zmapování stavu jednotlivých objektů. Za tím účelem MK uložilo NPÚ v Lokti zjistit aktuální stav objektů a zpracovat návrh nutného zabezpečení do 31. 3. 2011. Památková inspekce MK oslovila Český svaz stavebních inženýrů s žádostí o zpracování aktuálního zhodnocení stavebně technického stavu objektů do stejného data, jehož součástí bude odborný odhad možnosti zachování stávajících konstrukcí. Na základě tohoto zjištění bude dle MK možné hodnověrně rozhodnout o možnosti zachování autentických hodnot vybraných částí dané kulturní památky. Památková inspekce předpokládá svolání společného jednání v průběhu dubna 2011. (www.ochrance.cz)

Karlovarský kraj

Dle aktualne.centrum.cz, chce Karlovarský kraj oslovit C.T.S Duo, aby co nejrychleji zahájila opravy nejcennějších budov. Pokud tak neučiní, měla by je bezplatně či za symbolickou částku převést na kraj nebo obec, aby bylo možné podniknout kroky, které by mohly zamezit další devastaci historických domů. K oslovení C.T.S.Dua se hejtman Josef Novotný (ČSSD) rozhodl po jednání s prezidentem Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR Pavlem Riesem, který už delší čas vyvíjí aktivity na záchranu někdejších lázní. Dle Novotného se uskuteční setkání všech stran, jichž se záchrana Kyselky může týkat. Hlavním tématem bude další postup a snaha o řešení situace.

Starostka nemá zájem

Nynější starostka Kyselky Petra Hoffmannová (SNK) označila hejtmanův záměr za úsměvný a podle ní, obec lázně Kyselka nechce. Řekla:,,Co bychom s nimi dělali, na to nemáme peníze. (…) většinu zdevastovaných budov už lze těžko zachránit. (…) Domnívat se, že budou ještě v Kyselce fungovat lázně, je asi trochu naivní. Už jenom kvůli kamionové dopravě do stáčírny minerálek.“

ASORKD

Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD) se o problematiku lázní Kyselka zajímá. Na stránkách http://zachrante-lazne-kyselka.cz informuje o této kauze a je zde k dispozici i petice za zastavení devastace lázní Kyselka s konkrétními požadavky. Petici podepsalo přes 9 tisíc lidí. Na stránkách jsou i fotografie a videa lázní Kyselka.

Dana Hladíková

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •