Miliony lidí zpět v egyptských ulicích

Tahrír, 8.července 2011

Miliony protestujících se vrátily do ulic a na náměstí Egypta. A tentokrát jsou odhodláni dovést vládnoucí vojenskou juntu a vládu Essama Šarafa k odpovědnosti.

Okolo milionu lidí se v pátek 8. července shromáždilo na Káhirském náměstí Tahrír, aby žádali spravedlnost pro ty, kteří byli zabiti během povstání proti bývalému prezidentovi Mubarakovi. Několik stovek tisíc lidí také pochodovalo v Alexandrii, Mansouře, Suezu, Mahalle a dalších egyptských městech. Na náměstích rostou opět stanová městečka a motor gigantických pouličních protestů táhne lidové hnutí dále.

Požadavek spravedlnosti pro mučedníky a jejich rodiny se stal bezprostředním důvodem pro obnovení protestů takto masivních rozměrů. Demonstranty popudilo zejména rozhodnutí suezského soudu ze začátku července, kdy bylo sedm policejních důstojníků, obviněných ze zabíjení protestujících, propuštěno na kauci. Za touto novou vlnou demonstrací však stojí hlavně potlačovaný hněv, vycházející z neschopnosti egyptské vlády učinit z revolučních sloganů reálné skutky. Kromě potrestání těch, kteří jsou zodpovědní za zabíjení protestujících, tak kladou Egypťané i další požadavky – mimo jiné zvýšení minimální mzdy a různé sociální programy.

Mustafa Bassiouny, člen Egyptských revolučních socialistů, popsal pro Socialist Worker situaci v Káhiře následovně: „Demonstrací se účastní delegace ze všech možných odborů, dopraváci, dělníci z textilní průmyslu či odboráři z daňového úřadu. Na náměstí Tahrír se spojili s dalšími odboráři z farmaceutického průmyslu či oceláři z továrny Helwan. Členové nově ustavených nezávislých odborů pak nesli transparenty s hesly, požadujícími zrušení zákonů omezující právo stávkovat, zvýšení minimální mzdy a sociální spravedlnost. Celý dav pak skandoval výzvy k rezignaci Mohamada Hussejna Tantawího, vrchního velitele egyptských ozbrojených sil a zároveň předsedy vojenské junty.“

Masové demonstrace v Egyptě tak nadále pokračují, navzdory snaze předsedy vlády Šarafa „vrátit zemi do normálního života“.

 

Anne Alexander, ze Socialist Workeru přeložil Štěpán Lohr

 

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •