Nesmrtelný duch vzpoury

Od posledních voleb uplynul právě rok. Co se za tu dobu stalo? Možná jsme svědky nového začátku, při němž se mění samotné parametry toho, co je politika.

Během dvaceti polistopadových let se nenápadně proměnilo vnímání politických pojmů. Znám pedagogy na vysokých školách, kterým v devadesátých letech při vyslovení slova odbory nebo stávka naskakovala husí kůže. Patřili k intelektuálnímu proletariátu, který s nadprůměrným vzděláním žije za podprůměrnou mzdu, protože chce dělat vědu nebo učit. Vyrovnávali se s tím tak, že sami sebe přesvědčili, že se musí sebeobětovat. Píšu záměrně o této skupině lidí, neboť na ní se ukazuje mnoho věcí. Samotné vzdělání a přemýšlení ještě není zárukou toho, že člověk pochopí svou sociální pozici a odhalí triky správců dnešního systému. Dá se tu použít Adornův termín polochápavost. Ten znamená, že samotné získávání informací nestačí. Pokud nejsou spojené s tím hlavním, s chápavostí, jsou nám celkem k ničemu, protože z nich nevyčteme to důležité, základní kontury situace, v níž se nacházíme.

Ale platí to jen částečně. Adorno měl za to, že polochápavost je cosi jako osudová kletba, kterou jen tak někdo neodčaruje. Polochápavost podle něho není předstupněm chápavosti, nýbrž jejím smrtelným nepřítelem. Jenže to všechno psal v dobách sociálního státu. Vypadalo to tak, že různá vychýlení z rovnováhy jsou jen dočasná klopýtnutí a sociálně demokratické mechanismy nakonec zabrání přílišné polarizaci společnosti. Polochápaví nebudou okolnostmi tlačeni k tomu, aby pochopili.

Od posledních voleb uplynul právě rok. Co se za tu dobu stalo? Jak vidíme na rostoucích protestech proti vládě, a zvlášť na včerejší stávce, u mnohých politická chápavost již procitla. Včerejší stávka se dá považovat za jakýsi neformální reparát loňských voleb. Kdekterému voliči pravicových stran během roku spadly šupiny z očí a dnes podporuje protesty proti vládě. Konstruktéři protiodborových kampaní musejí být zaskočeni tím, že osvědčená taktika přestává účinkovat. Deník Blesk zveřejnil čísla mobilů odborových předáků, aby jim to rozhořčení občané vytmavili, ale oni jim vyjadřovali sympatie. Navzdory médiím a pravicovým odborníkům začíná mnoho lidí chápat, že to je všechno jinak.

Mezi politickou polochápavostí a chápavostí ovšem není plynulý přechod, nýbrž svého druhu zlom. Proč mnozí dnešní oponenti vlády před rokem tuto vládu volili? Tehdy ještě účinkovala běžná manipulativní metoda: předložit obrazy místo argumentů. Voliči se pak rozhodují podle série mediálních obrazů, jako je obraz Paroubka s bradavicí nebo obraz bankrotující České republiky. Tyto obrazy pak působí jako narkotikum. Mediální obrazy zablokují myšlení a voliče uzamknou ve virtuálním prostoru. Jak jinak si vysvětlit, že tolik lidí uvěřilo takovým Věcem veřejným, že budou vyhánět politické dinosaury? V zoologii předpotopních zvířat jsou však nebezpečnější zvířata než dinosauři, například tyranosauři. Ironií je, že voliči Věcí veřejných po roce zjišťují, že se možná opravdu podařilo vyhnat dinosaury, ale místo nich začali vládnout tyranosauři. Mediální obrazy však pracovaly a tuto možnost zamaskovaly.

Co se tedy za ten rok stalo? Dá se to říct tak, že zeslábla moc mediálních obrazů a pravicových odborníků a zároveň zesílila chápavost české společnosti. Není to samozřejmě nic trvalého a při dalších volbách se chápavost možná opět rozplyne. Teď se však přes všechny mediální manipulace probouzí duch vzpoury.

Kdykoli se tento duch probudí, hledá něco víc, než je to, co je kolem něho, zavedené pojmy, hnutí, strany. Jak je vidět na protestech ve Španělsku nebo Řecku, žádná politická strana jej nedokáže uspokojit. Totéž možná nastane i u nás. I kdyby se ČSSD nějak pročistila, nakonec vyvolá zklamání. Její levo-středové zaměření ji znemožní, aby do sebe nasála ducha vzpoury. Ale problém je v tom, že duch vzpoury, který se začíná šířit Evropou, nepřijímá za svou žádnou politickou stranu, ani radikálně levicovou.

Možná jsme svědky nového začátku, při němž se mění samotné parametry toho, co je politika. Nyní bude záležet na tom, zdali se duch vzpoury jednou zhmotní v nějaké nové politické formě, která jej bude udržovat na živu.

Michal Hauser

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •