Obamovy škrty pokračují

Obamovy škrty pokračují

Pozdě večer 31. července skončily týdny trvající rituální hádky mezi vládou a republikány ovládaným Kongresem o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států. Čtyřicet hodin před ultimátem představil Obama kompromis mezi radikální a radikálnější variantou škrtů v sociální oblasti.

Vláda dosáhla navýšení dluhového limitu ze 14,3 na 16,4 bilionů dolarů. Znovu se o něm bude debatovat až po roce 2012, takže se Obama může nerušeně věnovat své kampani za znovuzvolení. Na oplátku prezident nezruší daňové prázdniny pro nejbohatší a díky škrtům ozdraví veřejné finance.

První část škrtů – cca bilión dolarů – bude realizována ihned po schválení Obamova kompromisu. Pak se má sejít komise složená ze šesti republikánů a šesti demokratů, která má do konce roku 2011 sestavit plán škrtů ve výši dalších dvou bilionů dolarů.

Kritici míní, že se Obama nechal vědomě vmanévrovat do slabé pozice, aby jeho sponzoři z finančních institucí dosáhli svého, aniž by on sám byl viněn ze zodpovědnosti za sociální škrty. Poukazují rovněž na fakt, že se vůbec nemluvilo o zkrácení rozpočtu na války a zbrojení. Hloubková analýza celkových dosavadních a budoucích výdajů přitom mluví o tom, že jen na války v Iráku a Afghánistánu bylo vynaloženo kolem pěti bilionů dolarů.

Obama před svým nástupem slíbil vytvoření nových pracovních míst pomocí daňových úlev pro firmy. Avšak nezaměstnanost v USA vzrostla na 9,2 procenta. To je úroveň nevídaná od Velké hospodářské krize ze 30. let. Oproti očekávání přitom nezaměstnanost dále stoupá.

Nyní panují obavy, že slabé zotavení ekonomiky skončí a tím dále klesnou i příjmy z daní. To může zhoršit situaci podobně jako v Řecku. V případě USA je to ještě více na místě, protože americká ekonomika závisí ze dvou třetin na domácí spotřebě.

Zatímco v 50. letech minulého století odváděly korporace státu 1,5 dolaru na každý dolar placený fyzickými osobami, nyní platí pouhých 25 centů. Přesto se nemluví o zdanění nejbohatších, kteří přitom v době finanční krize profitovali z vládní pomoci bankám a jejichž bohatství v kontrastu se zbytkem populace roste.

Americký Úřad pro rasovou statistiku mezitím oznámil, že majetek černošských rodin se v důsledku krize trhu s realitami ztenčil na dvacetinu majetku domácností bílých. Hispánské rodiny mají osmnáctkrát menší majetek.

Ratingová agentura Moody’s okomentovala kompromis týkající se dluhového limitu slovy: „To jsou vynikající zprávy.“ I burza kvitovala dohodu nejdříve růstem cen akcií, jen aby tyto později znovu oslabily kvůli fundamentálním problémům amerického hospodářství.

Thomas Franke