Levicové protestní hnutí v New Yorku oslovilo americkou většinovou společnost. Protest, který 17. září uspořádalo hnutí Okupace Wall Streetu, sestával z několika stovek demonstrujících – od té doby demonstrace početně posílily a hnutí prorazilo do mediálního mainstreamu.
Brutální policejní zásah o víkendu (17. až 18. září) si vyprovokoval značnou pozornost, která je od té doby mimořádnému dění na Manhattanu nepřetržitě věnována. Protesty podobné těmto se v těchto chvílích šíří po celých Spojených státech.
Studentka z New Yorku Mary Clinton, která se účastnila okupace Wall Streetu, uvedla: „Mobilizujeme společnost pro další masový pochod, který se bude konat tento týden (…) chceme-li být slyšet, neobejdeme se bez podpory odborů. (…) Lidé nejdříve o spolupráci s odbory pochybovali, distancovali se od nich – teď chápou, že bez nich to nepůjde.“
Protestující minule připravili nabitý, z průvodů a demonstrací sestávající program, čímž akci zajistili zájem veřejnosti. Tyto průvody se setkaly s tvrdou policejní reakcí, jež však účastníky jedině posílila, soudí Mary: „Policie zakročila brutálně – mnohé zatkli a použili množství pepřového spreje. A to mnohé Američany zaskočilo, neboť měli zato, že můžeme svobodně šířit své názory – videa, která dokumentují masová zatýkání, proto silně zapůsobila.“
„Něco kolem sedmi set lidí bylo zatčeno minulou sobotu (17. září). To byla rozhodující chvíle. Museli jsme improvizovaně zajistit zdravotní péči, jídlo a vodu pro zatčené. To vyvinulo silný smysl pro solidaritu.“
Vrátit jméno Svobodě
Okupanti sídlí v čtvrti Lower Manhattan v Zucottiho parku, který je dnes v soukromém vlastnictví. Protestující se však vrátili k původnímu jménu – náměstí Svobody – v čemž lze spatřovat také odkaz na káhirské náměstí „Tahrir“ (tj. osvobození), jež se stalo němým svědkem egyptské revoluce. „Každou noc zde přenocují stovky lidí,“ svědčí Mary, „Počasí je dosud přívětivé, ale den ode dne je chladněji.“
Okupace je práce na etapy a „hnutí není hierarchizováno,“ říká Mary. „Jedinci, kteří cítí potřebu nebo vidí příležitost k tomu, aby vytvořili pracovní skupinu, zkrátka a jednoduše konají. Tyto pracovní skupiny pak podávají zprávy plénu. Spontánní chod věcí nebrání jisté míře organizovanosti.“
Protestující jsou schopni vyšachovat mainstreamová média ze hry alternativním zpravodajstvím – pořizují vlastní nahrávky a šíří je přes internet.
Pokračování
„Říkáme, že představujeme 99 %, ale vláda se podřizuje finančním kruhům, které představují jedno procento populace,“ pokračuje o americké „demokracii“ pochybující Mary, dle níž škrty dopadnou na celou americkou společnost, přičemž v mnohém na americkou společnost již dopadly – katastrofální je kupříkladu zadluženost studentů, množství uvalených exekucí na rodiny s dětmi atp.
Lidé z více než 70 amerických měst teď plánují a organizují své vlastní okupace. „Vědomí toho, co se děje, je inspirující. Proběhlo arabské jaro. Teď doufáme v americký podzim – a v pád amerického impéria (angličtina má pro podzim metaforu – „fall“, tj. pád – pozn. Překl.).“
Anindya Bhattacharyya
Z článku z týdeníku Socialist Worker vybral a přeložil Lukáš Matoška
