Rodina, firma, vana či známky aneb ekonomická analýza pro začátečníky

Důsledky přílišných veřejných výdajů pro vanu britské ekonomiky

Je to krádež! Výstražná kontrolka zabliká v hlavě nejednomu přesvědčenému voliči pravice při zmínce o přerozdělování. Oliver Darcy, člen americké skupiny Exposing Leftists (Odhalování levičáků), se rozhodl přiblížit studentům vysokých škol hrozbu, jež neopouští vysokopříjmové skupiny. Myšlenka to byla jednoduchá, možná až příliš.

Oliver s kameramanem za zády zastavoval studenty a tázal se jich na názor na vyšší zdanění lidí s vyššími příjmy. Když s tímto krokem souhlasili, nasadil veškerou sílu analogie – požadoval, aby podepsali petici za přerozdělování studijních výsledků. Tak jako bohatí se mají vzdát části svých příjmů ve prospěch méně majetných, studenti se mají vzdát části svých dosažených výsledků ve prospěch svých hůře studujících spolužáků. Levičáci byli odhaleni, odmítli podepsat a jejich názorová nekonzistence je vykázala na smetiště dějin.

Podobné analogie známe i z českých diskuzí. Stát je jako rodina, která si také nemůže dovolit spotřebovat více, než vydělá (trochu se zamlčuje výše hypoték, půjček a spotřebitelských úvěrů), stát je také jako firma, která v době ekonomické krize musí propouštět a snižovat platy, jinak zanikne. Do důsledku dovedli kromě Olivera jednu takovou analogii už v osmdesátých letech britští komici v Not the Nine O´Clock News, kde se tlusté tělo příslušníka plýtvavých pracujících nořilo do vany britské ekonomiky, aby vyšplíchalo vodu na koberec britského průmyslu. 1

Kde ale tedy udělal soudruh Oliver se svou analogií chybu? Přehlédl několik rozdílů, které se často zametají pod koberec nejen britského průmyslu. Studijní výsledky slouží jako způsob hodnocení v jedné konkrétní oblasti, peníze naproti tomu jsou něčím, co člověku umožňuje zajišťovat si životní potřeby, včetně těch základních. To je poměrně zásadní rozdíl, ale ponechme ho stranou a podívejme se na studijní výsledky a výdělky z pohledu toho, kdo si co zaslouží, jak o tom mluví Oliver.

Znamená nízký plat, že svou práci nevykonáváte dobře? Jsou všichni pokladní v supermarketu neschopní, nebo prostě pracují na pozici, kde vyššího platu dosáhnout nemohou? Oliverova petice by dávala smysl v situaci, kdy by studenti humanitních oborů mohli získávat známky od jedné do tří a studenti oborů technických pouze od tří do pěti. Bez ohledu na to, jak dobře studují. Ano, pojďme přerozdělit výsledky privilegovaných studentů oborů humanitních studentům upozaděných oborů technických. Jenže takhle, bohužel pro Olivera, hodnocení studia nefunguje.

Možná by stálo za to petici podepsat i v situaci, kdy by někteří šťastnější studenti měli přístup na přednášky a do knihoven, zatímco ostatní by byli odkázáni na útržky přednášek, které se jim podaří odposlechnout za dveřmi učeben. Pak ano, pojďme přerozdělit výsledky těch s lepšími možnostmi vzdělávání těm, kteří měli podmínky horší.

Ale nedává přece jen větší smysl hodnotit studenty různých oborů na stejné stupnici? A umožnit všem studentům přístup na přednášky i do knihoven? Nekladl si Oliver špatné otázky?

 

Jana Glivická

1 http://www.youtube.com/watch?v=uzPJSuAQnbE&feature=related

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •