Sběrný tábor pro bezdomovce

bezdomovec

Radnice hl.m. Prahy schválila akční plán bezdomovectví pro roky 2010 až 2013, který mj. počítá s vystěhováním bezdomovců do tábora v některé z okrajových lokalit Prahy.

Počítá se, že to bude stát 17,9 miliónu Kč. Autor návrhu je radní za ODS Jiří Janeček. Bezdomovce by do tábora svážel speciální autobus. Tábor by měl by vzniknout do 6ti měsíců. Bezdomovci v něm dostanou 2x denně polévku a přespávat budou v buňkách. Starat se o ně bude lékař, sociální pracovníci a dohlížet bude na ně ochranka. Zařízení prý bude spravovat nezisková organizace. Radní Jiří Janeček v souvislosti se vznikem tábora popsal strategii radnice hl.m. Prahy: ,,Intenzita kontrol se bude zvyšovat, až poznají, že tam budou mít největší klid,“.

ABL

Firma ABL, jejíž majitelem byl Vít Bárta (ministr dopravy) a nyní je jím prý jeho bratr, pro Magistrát hl. m. Prahy zpracovávala 2 studie, v r.2007 a 2008. První se jmenuje: Aktuální stav problematiky bezdomovectví na území hl. m. Prahy. Druhá je: akční plán řešení problematiky bezdomovectví pro rok 2008 a následující období. Zástupci organizací Armáda spásy a Naděje se shodují na tom, že je krajně nevhodné, aby město na práci s bezdomovci najímalo bezpečnostní agenturu ABL, jak se tomu v nedávné době dělo například v Praze 10 a 11. Zdejší systém sociální intervence využívající telefonní linku pro nespokojené občany je prý založen na represi. (prazsky.denik.cz) To, že by firma mohla bezdomovce v táboře hlídat nevyloučil autor návrhu Janeček, který v televizi na dotaz o možnosti ABL, řekl že by to mohl být kdokoli, kdo projde výběrovým řízením.

Starají se o bezdomovce

Organizace, které se starají o lidi bez domova se vyslovují proti tomuto plánu. “Musím jasně říct, že se proti tomu stavíme, nikdy se to tím nevyřeší. Služba má jít za člověkem, posílit ho,” řekla Pavla Vopeláková z Armády spásy. Uvedla, že Armáda spásy byla sice jako nezisková organizace zapojená do přípravy plánu, ale její připomínky podle ní byly ne vždycky zcela vzaty v potaz. Vystěhování lidí na okraj podle ní není něco, co může dlouhodobě fungovat. „Ti lidé se budou v centru stále shromažďovat. Je to historicky dané“. Předseda sdružení Sananim, Jiří Richter ve vysílání uvedl, že jde spíše o nějakou formu koncentračních táborů než o pomoc lidem v nouzi a sociálně vyloučeným. (www.rozhlas.cz) Pro bezdomovce, kteří pobývají především v centrálních částech města je to ale daleko. “V centru města je šance na přežití. Někteří bezdomovci si tam vydělávají, potřebují si nakoupit,” upozornil ředitel centra Naděje Ilja Hradecký. V západních zemích, (…) bývají podle něj podobné útulky právě v centrech měst. Na pražskou periferii do tábora se bude vydávat jenom zhruba desetina lidí, kteří by využili služeb útulku v centru. Problém vidí oponenti akčního plánu i v samotné představě velkého tábora, kam zavítá zhruba 300 lidí. Většina z nich přitom bude opilá, protože se radní Janeček chce zaměřit především na bezdomovce, které neziskové a příspěvkové organizace do svých útulků nepustí. “Vhodné by bylo zřízení malých středisek ve více částech, aby nebylo zatíženo jedno území,” podotkl Hradecký a zároveň upozornil, že organizace pracující s bezdomovci je neodmítají především kvůli jejich stavu – například opilosti – ale především kvůli omezené kapacitě. “Fakt je, že jsou naplněné kapacity. Je nepoměr tří tisíc lidí a 700 lůžek,” uvedl. Pro opilce by podle něj spíše mělo město zřídit specializované pracoviště. “Chybí tady něco jako azylový dům se zvláštním režimem pro lidi, kteří jsou závislí na drogách nebo na alkoholu,” řekl Hradecký.(www.ct24.cz)

Nefungovalo to

„Vzpomínám si, že ve Francii něco podobného zkoušeli před čtyřiceti lety. Neúspěšně. Bezdomovce za město nedostanete. Tedy pokud neužijete zásadních policejních represí,“ říká ředitel Naděje Ilja Hradecký. Sociální služby by se podle něj měly poskytovat tam, kde se lidé bez domova sdružují, totiž v centru města. „Vyvezou je za město a oni se za pár hodin vrátí zpět. Přesně tak tomu bylo i v Paříži na konci šedesátých let. Policie týden co týden naložila bezdomovce a převezla je do hygienického centra. Všichni se vrátili. Bez výjimky,“ varuje Hradecký.

„Za městem prostě nezůstanou. Půjdou za obživou a za anonymitou. (…)“ (prazsky.denik.cz)

Místo

Zatím se hovořilo o 3 variantách, kde by mohl tábor vzniknout. Podle Janečka je v současné době nejreálnější Průmyslová ulice v Malešicích. Jako další lokality se objevily pozemky u ďáblické skládky nebo na Jižním Městě. “Určitě to nebude v místech, kde je hustá zástavba. To by mohli zůstat v centru,” ujistil radní. Proti variantě v Ďáblicích se již postavili místní obyvatelé, projednané zatím nejsou ani další lokality.

Řešení?

Radní hl.m. Prahy vidí řešení problému bezdomovectví v tom, odsunout tyto lidi na periferii, mimo ostatní ,,spořádané občany“. To ale není řešení problému, jen schovávání, aby nebyl tolik na očích. Možná, že až zase natočí nějaké to video, lákající cizince na pobyt v Praze, budou se moci pochlubit i tím, že v Praze nejsou problémy s bezdomovci, (V r. 2008 nechal spot vyrobit radní Milan Richter, hlavní role hrály modelky Taťána Kuchařová a Petra Němcová. Celá kampaň stála cca 50 milionů Kč). Problém s bezdomovectvím by se měl vést na vládní úrovni, jde o problém mnoha lidí v celé České republice. Měli by se řešit příčiny, proč lidé na ulicích končí. Jedním z těchto preventivních opatření by mohlo být dostupné bydlení, regulované státem, touto ,,institucí“, placenou z našich daní, která by na oplátku pro své občany měla také něco dělat, a ne přistupovat k problémům laksně stylem:,,Nemáte na bydlení? -Váš problém“. Spousty domů vlastní soukromí majitelé, kteří si diktují vysoké nájmy a nájemníci jsou často jejich ,,rukojmí“.To by se také mělo změnit a dostupné bydlení by se mělo brát jako jakýsi základ a životní potřeba a ne jako zdroj obohacení. Opět by tedy měl zasáhnout stát a regulovat nájem i v domech soukromníků, neboť jinak dochází k diskriminaci lidí, kteří doplácí na to, že zrovna jejich byt je v domě vlastněném soukromníkem. I ceny bytů by měly být regulovány, protože jsou neúměrně vysoké běžným platům lidí a ti se musí proto zadlužovat na dlouhá léta. Samozřejmě velmi důležitý je problém nezaměstnanosti, který se také neřeší.

Způsob řešení bezdomovectví by mohl být ten, kdyby se lidem poskytlo bydlení, ne jen místo na přespání a na najedení. Měli by tam lékaře a sociální pracovníky, kteří by jim pomohli se zpátky začlenit a najít si práci. Prázdných domů je v centru Prahy hodně. Lidé bez domova by mohli být najmuti na jejich opravy, pokud by chtěli a každý by se podílel, pokud by mohl a nějakým dílem přispěl a částečnou svépomocí by si tak opravili dům, kde by poté normálně žili. Prázdné a chátrající domy však mají své vlastníky a i když se o ně nestarají, nikdo jim je neodebere. Žijeme totiž v kapitalismu, kde vlády nejsou na straně ,,prostých lidí“, nýbrž na straně bohatých vlastníků, jejichž práva vlastnická jsou nezpochybnitelná.

Kanceláře a luxus

Ve městech se staví domy, jde ale o zisk a tudíž se staví kanceláře, obchodní komplexy a luxusní byty. Kdepak domy s byty pro ,,normální“ lidi s ,,normálními“ příjmy. Zisky stavebních firem (a úplatných úředníků) jsou přeci nadřazeny životním potřebám lidí.

Ve Vídni

Ve Vídni funguje systém sociálních bytů ve vlastnictví města. Pokud má člověk problémy s placením dražšího bytu, může se pomocí systému spolupracujících institucí přestěhovat do bytu menšího. Rakouská praxe se osvědčila a ve Vídni v současnosti neexistuje snad už žádný azylový dům. Sociální pracovníci rozdělují byty podle míry “sociální slabosti”. V podstatě se zde pracuje s lidmi, kteří bezdomovci nejsou, ale nemají k tomu daleko. Prevence je tedy zřejmě nejúčinnější metoda v řešení problému bezdomovectví. Oproti Vídni však magistrát našeho hlavního města nedisponuje téměř žádnými bytovými jednotkami, které by mohl nabídnout. (www.ct24.cz)

Nemocní a staří

Spousta lidí, kteří žijí na ulici jsou nemocní, jiní jsou staří. Tito lidé by měli být v léčeni v nemocnicích a staří lidé, kteří se nedokáží o sebe postarat by měli být v domovech pro seniory. Tak tomu ale není. Říká se, že úroveň státu se pozná i podle toho, jak se stát stará o své nemocné a staré. Co si tedy myslet o státu, který nechává své nemocné a staré a nemohoucí, kteří nemají nikoho blízkého, kdo by se o ně postaral, na ulicích?

Dana Hladíková

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •