Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.8: Na závěr

Ekonomika dělnického státu a kapitalistická ekonomika mají mnoho společných rysů. Dělnický stát – přechodné stádium mezi kapitalismem a komunismem – v sobě nevyhnutelně nese řadu rysů společnosti, na jejichž ruinách vyrůstá, ale současně také zárodek budoucí společnosti. Tyto protichůdné prvky sice existují v přechodném stádiu současně, ale prvky staré společnosti jsou zde podřízeny prvkům společnosti nové. Společným rysem pro dělnický stát i kapitalismus je dělba práce mezi duševní a manuální prací. To co však dělnický stát od kapitalistického odlišuje, je dělnická kontrola nad výrobou. Dělnická kontrola tvoří most, i když úzký most, ke zrušení dělby práce na manuální a duševní, což však bude kompletně realizováno až se vznikem komunistické společnosti. Jak v dělnickém státu tak v kapitalismu tvoří technici hierarchii, jíž jsou dělníci podřízeni (ačkoli v dělnickém státě není tato hierarchie tak výrazná). V dělnickém státě však nejsou technici podřízeni kapitálu, nýbrž vůli dělnického státu, tedy kolektivu výrobců. To je výchozí bod k odstranění veškeré společenské hierarchie ve výrobě. Prvky vynucování pracovní kázně budou existovat i v dělnickém státě, tak jako je tomu v kapitalismu. Narozdíl od kapitalismu to však není jediný způsob vytváření disciplíny. Naopak, všechny represivní prvky neustále ustupují prvkům uvědomění, dokud společenská solidarita, harmonické vztahy mezi lidmi a vzdělání neučiní jakýkoli nátlak v procesu výroby zcela zbytečným. V ekonomice dělnického i kapitalistického státu jsou jednotlivé komodity směňovány za jiné komodity, jež obsahují ekvivalentní množství společensky nezbytné práce. Avšak v dělnickém státě je toto výsledek vědomého ekonomického směřování a nikoli slepých sil. A navíc – což má zcela zásadní význam – je ekvivalentní směna založena na rovnosti práv všech přímých výrobců, což je dáno společným vlastnictvím výrobních prostředků. Buržoazní zákonitosti pod vládou buržoazie vedou k vykořisťování. Buržoazní způsob distribuce v dělnickém státě „mlčky uznává nerovné individuální potřeby a možnosti jako přirozená privilegia.“ Díky společnému vlastnictví výrobních prostředků však vytváří rovnost mezi výrobci. Předpokladem existence buržoazní distribuce v dělnickém státě je absence jakéhokoli vykořisťování a vývoj směrem k úplnému zrušení všech ekonomických nerovností, včetně těch, které vyplývají z přirozených individuálních výhod.

 

Z knihy Státní kapitalismus v Rusku od Tonyho Cliffa,

přeložil Vítězslav Lamač

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  • 0
  •  
  •  
  •  
  •